CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 4

We have given detailed NCERT Solutions for Class 7 Sanskrit come in handy for quickly completing your homework.

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 4

निर्धारित समय : 3 घंटे
अधिकतम अंक : 80

खण्ड: – क
अपठित-अवबोधनम्

प्रश्न 1.
अधोलिखितम् अनुच्छेदम् पठित्वा प्रदत्तप्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (10)

जीवने धनस्य अत्यधिकं महत्त्वम् अस्ति। धनेन जीवननिर्वाहः भवति। धनं विना वयं कथं भोजनम् अपि प्राप्तुम् शक्नुमः? परन्तु यदि लोभेन वयं अन्धाः भूत्वा अधिकाधिकम् धनम् इच्छामः, अनुचितसाधनानाम् प्रयोगं कुर्मः, तर्हि तेन धनेन दुःखमेव भविष्यति। तस्य रक्षणे एव समयः व्यतीतः भवति अतः वयम् उचितसाधनैः एव धनार्जनं कुर्याम। अन्यस्य धनं प्रति कदापि लोभः न कर्तव्यः। ये असहायाः सन्ति तेषाम् यथाशक्ति साहाय्यं कुर्याम।

प्रश्ना:
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) धनं प्रति कदापि क: न कर्तव्यः?
(ii) जीवने कस्य अत्यधिकं महत्त्वम् अस्ति?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (2 × 2 = 4)
(i) वयम् कथम् धनार्जनं कुर्याम?
(ii) धनस्य रक्षणे किम् भवति?

III. यथानिर्देशं उत्तरत- (2 × 2 = 4)
(क) ‘भविष्यति’ इति पदे कः लकार:?
(i) लट
(ii) लृट्
(iii) लङ्
(iv) लोट

(ख) ‘शक्नुमः’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?
(i) वयम्
(ii) धनं
(iii) विना
(iv) कथ

खण्ड: – ख
रचनात्मकं लेखनम्

प्रश्न 2.
मञ्जूषातः पदानि चित्वा अनुच्छेदस्य रिक्तस्थानानि पूरयत- (10)

प्रकाराः, चर्चा, प्रदर्शनम्, भवितव्यम्, करणीयः, सुखम्, पुष्ट्म, पौष्टिकम्, अतएव, व्यायामेन

अस्मिन् संसारे सर्वे जनाः ________(1)________ इच्छन्ति। शरीरं नीरोगं ________(2)________ च भवेत्। स्वास्थ्यलाभाय व्यायामः कर्तव्यः। व्यायामस्य विविधाः ________(3)________ सन्ति यथा क्रीडा, धावनम्, भ्रमणम्, आसनम् इत्यादयः। अद्यत्वे आसनानाम् प्राणायामस्य च बहु ________(4)________ वर्तते। गृहे जनाः दूरदर्शने तेषाम् ________(5)________ दृष्ट्वा स्वयमपि आचरन्ति। शरीरं हृष्टं पुष्टं बलिष्ठं च ________(6)________। सुस्वादु ________(7)________ भोजनं आवश्यकम्। ________(8)________ शरीरे रक्तस्य संचारः सम्यक् भवति। ________(9)________ मनुष्येण प्रातः एव व्यायामः ________(10)________।

प्रश्न 3.
वाक्यानि रचयत- (1 × 5 = 5)

  1. पुस्तकालय
  2. कलमेन
  3. मार्गः
  4. जनकः
  5. आकाशे

प्रश्न 4.
चित्रं दृष्ट्वा मञ्जूषायाम् प्रदत्तशब्दानानाम् सहायतया पञ्चवाक्यानि पूरयत- (1 × 5 = 5)

कृषकौ, कुटीरः, वृषभशकटेन, ग्रामस्य, कमलम्

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 4 Q4

  1. इदम् चित्रम् ________ अस्ति।
  2. द्वौ ________ वार्तालापम् कुरुतः।
  3. सरोवरस्य जले ________ विकसति।
  4. कृषक: ________ अन्नानि नयति।
  5. चित्रे एकः ________ अपि अस्ति।

खण्ड: – ग
अनुप्रयुक्त-व्याकरणं

प्रश्न 5.
वाक्येषु रेखाङ्कितपदानाम् समुचितं सन्धिं सन्धिविच्छेदं वा प्रदत्तविकल्पेभ्यः चित्वा लिखत- (4)

(क) राकेशः पाठं पठति।
(i) राक + ईशः
(ii) राका + ईशः
(iii) राक + ऐशः
(iv) राका + इशः

(ख) धर्म + अन्धः न भवेत्।
(i) धर्मांधः
(ii) धर्मन्धः
(iii) धर्माधः
(iv) धमान्धः

(ग) प्रातः सूर्य + उदयः भवति।
(i) सूर्यदयः
(ii) सूर्योदयः
(iii) सूर्यउदयः
(iv) सूर्योदयः

(घ) नारदः देवर्षिः अस्ति।
(i) देव + ऋषिः
(ii) देव + र्षिः
(iii) देव + रिषि
(iv) देव + षिः

प्रश्न 6.
उदाहरणानुसारं शब्दरूपेषु रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 4 Q6

प्रश्न 7.
कोष्ठकात् उचितं पदं चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत। (1 × 4 = 4)

च, न, कदाचन, सदा

  1. असत्यं …………………………. वक्तव्यम्।
  2. महात्मागांधी ………. अहिंसा न अत्यजत्।
  3. भक्तः …………………….. ईश्वरं स्मरति।
  4. लता मेघा … ……. विद्यालयं गच्छतः।

प्रश्न 8.
मञ्जूषातः समुचितपदानि चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

उदेति, क्रीडन्ति, कूजन्ति, विकसन्ति

  1. उद्याने पुष्पाणि ________।
  2. पूर्वदिशायाम् सूर्यः ________।
  3. क्रीडाक्षेत्रे बालकाः ________।
  4. वृक्षे खगाः ________।

प्रश्न 9.
प्रदत्तविकल्पेभ्यः उचितविभक्तिपदं चित्वा वाक्यपूर्तिः क्रियताम्। (1 × 4 = 4)

  1. ________ नमः। (हरिं / हरये / हरिः)
  2. ________ परितः वृक्षाः सन्ति। (ग्रामम् / ग्रामस्थ / ग्राम:)
  3. ________ उपरि खगाः तिष्ठन्ति। (वृक्षम् / वृक्षस्य / वृक्षाः)
  4. ________ विना जीवननिर्वाहः न भवति। (धनं / धन: / धनस्य)

प्रश्न 10.
उदाहरणानुसारं धातुरुपेषु रिक्तस्थानानि पूरयत- (½ × 6 = 3)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 4 Q10

प्रश्न 11.
उदाहरणानुसारं पदरचनां कुरूत- (1 × 2 = 2)

यथा- वसन्ति स्म – अवसन्

  1. लिखन्ति स्म ________
  2. गच्छन्ति स्म ________

खण्ड: – घ
पठित-अवबोधनम्

प्रश्न 12.
अधोलिखितम् गद्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (5)

(क) चटका अवदत्- “दुष्टेनैकेन गजेन मम सन्ततिः नाशिता। तस्य गजस्य वधेनैव मम दुःखम् अपसरेत्।” ततः काष्ठकूटः तां वीणा- नाम्नयाः मक्षिकायाः समीपम् अनयत्। तयोः वार्ता श्रुत्वा मक्षिका अवदत्- “ममापि मित्रं मण्डूकः मेघनादः अस्ति। शीघ्रं तमुपेत्य यथोचितं करिष्यामः।” तदानीं तौ मक्षिकया सह गत्वा मेघनादस्य पुरः सर्वं वृत्तान्तं न्यवेदयताम्

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
1. मण्डूकस्य अभिधानम् किम् अस्ति?
2. काष्ठकूटः चटकां कस्याः समीपं अनयत्?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
1. चटकायाः काष्ठकूटस्य वार्ता श्रुत्वा मक्षिका किम् अवदत्?

III. निर्देशानुसारम् कुरूत- (½ × 2 = 1)

(क) ‘करिष्यामः’ इति पदे किम् वचनम्?
(i) एकवचनम्
(ii) द्विवचनम्
(iii) बहुवचनम्

(ख) ‘मक्षिकया’ इति पदे का विभक्तिः?
(i) षष्ठी
(ii) तृतीया
(iii) प्रथमा
(iv) द्वितीया

(ख) अधोलिखितं पद्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (4)

न चौरहार्यं न च राजहार्य
न भ्रातृभाज्यं न च भारकारि।
व्यये कृते वर्धत एव नित्यम्
विद्याधनं सर्वधनप्रधानम्।।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
1. विद्याधनं कीदृशं धनं अस्ति?
2. चौरहार्यं किम् न अस्ति?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 1 = 1)
1. व्यये कृते किम वर्धते?

III. यथानिर्देशं उत्तरत- (½ × 2 = 1)

(क) ‘व्यये कृते वर्धते’ अत्र क्रियापदं किम्?
(i) व्यये
(ii) कृते
(iii) वर्धते
(iv) किमपि न

(ख) निम्नलिखितपदेषु किम् अव्ययपदम् न अस्ति।
(i) न
(ii) च
(ii) धनं
(iv) एव

प्रश्न 13.
श्लोकांशान् मेलयत- (4)

(क) (ख)
1. उन्नतवृक्षं तुझं भवनं वसुधैव कुटुम्बकम्।
2. कृत्वा हिमवन्तं सोपानं क्रान्त्वाकाशं खलुयाम।
3. अयं निजः परो वेति चन्दिरलोकं प्रविशाम।
4. उदारचरितानां तु गणना लघुचेतसाम्।

प्रश्न 14.
विलोमपदानि मेलयत- (½ × 4 = 2)

(क) (ख)
1. मन्दम् नूतनम्
2. नीचैः स्निग्धम्
3. कठोरः पर्याप्तम्
4. पुरातनम् उच्चैः

प्रश्न 15.
मञ्जूषातः समानार्थकपदानि चित्वा लिखत- (3)

करालम्, विपिने, हरिणः, सलिले, अन्यस्य, अश्वः

  1. भयङ्करम् ________
  2. मृगः ________
  3. जले ________
  4. वने ________
  5. घोटकराजः ________
  6. परस्य ________

प्रश्न 16.
अधोलिखितवाक्येषु रेखाङ्कितपदानि आधृत्य प्रश्ननिर्माणं कुरुत- (1 × 3 = 3)

(क) सत्येन वाति वायुः।
(i) केन
(ii) कान्
(iii) काम्
(iv) कम्

(ख) वसुन्धरा बहुरत्ना भवति।
(i) कः
(ii) का
(iii) कां
(iv) किम्

(ग) श्रीकण्ठस्य भवने सुखसाधनानि आसन्।
(i) कस्य
(ii) कस्याः
(iii) कः
(iv) किम्

प्रश्न 17.
घटनाक्रमानुसारम् अधोलिखितानि वाक्यानि पुनर् लेखनीयानि। (½ × 8 = 4)

  1. गजः महतः गर्तस्य अन्तः पतितः।
  2. पुरा एकस्मिन् वृक्षे एका चटका प्रतिवसति स्म।
  3. चटकायाः नीडम् भुवि अपतत्।
  4. मक्षिका गजस्य कर्णे शब्दं कृतवती।
  5. गजः शुण्डेन शाखाम् अत्रोटयत्।
  6. कालेन चटकायाः सन्ततिः जाता।
  7. तृषार्तः गजः जलाशयं अगच्छत्।
  8. मक्षिकायाः मित्रं मण्डूक: मेघनादः आसीत्।

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 3

We have given detailed NCERT Solutions for Class 7 Sanskrit come in handy for quickly completing your homework.

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 3

निर्धारित समय : 3 घंटे
अधिकतम अंक : 80

खण्ड: – क
अपठित-अवबोधनम्

प्रश्न 1.
अधोलिखितम् अनुच्छेदम् पठित्वा प्रदत्तप्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (10)

पुरा एकस्य नृपस्य एकः प्रियः वानरः आसीत्। एकदा नृपः सुप्तः आसीत्। वानरः व्यजनेन तम् अवीजयत्। तदैव एका मक्षिका नृपस्य नासिकायाम् उपाविशत्। यद्यपि वानरः वारं वारं व्यजनेन मक्षिकाम् निवारयति स्म तथापि सा पुनः पुनः नृपस्य नासिकायाम् एव उपविशति स्म। अन्ते वानरः मक्षिकां हन्तुम् खड्गेन प्रहारम् अकरोत्। मक्षिका तु उड्डीय दूरं गता, किन्तु खड्गप्रहारेण नृपस्य नासिका छिन्ना अभवत्। अतएव उच्यते-“मूर्खजनैः सह मित्रता नोचिता।”

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) कः सुप्तः आसीत्?
(ii) वानरः केन नृपम् अवीजयत्?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (2 × 2 = 4)
(i) एका मक्षिका कुत्र उपाविशत्?
(ii) खड्गप्रहारेण किम् अभवत्?

III. भाषिककार्यम्- (2 × 2 = 4)
(क) नृपस्य’ अत्र का विभक्तिः?
(i) द्वितीया
(ii) षष्ठी
(iii) सप्तमी
(iv) प्रथमा

(ख) ‘वानरः’ इति पदस्य विशेषणपदं किम्?
(i) प्रियः
(ii) एकस्य
(iii) पुरा
(iv) एका

खण्डः – ख
रचनात्मकं कार्यम्

प्रश्न 2.
मञ्जूषातः उचितपदानि चित्वा कथायाः रिक्तस्थानानि पूरयत- (10)

कारणम्, अतिष्ठत्, अनुचिता, शिवनिन्दया, पतिरूपेण, पार्वती, पत्नीरूपेण, तपस्याम्, वटोः, आश्रमम्

हिमालयस्य पुत्री ______(1)______ पतिरूपेण शिवं प्राप्तुम् कठिना ______(2)______ अकरोत्। एकदा तस्याः ______(3)______ एकः वटुः आगच्छत्। स: पार्वतीम् तपस्यायाः ______(4)______ अपृच्छत्। पार्वती तूष्णीम् ______(5)______। तदा पार्वत्याः सखी अवदत् यत् एषा ______(6)______ शिवं प्राप्तुम् तपस्यां करोति। इदं श्रुत्वा वटुः शिवनिन्दाम् आरभत। पार्वती ______(7)______ क्रोधिता वटुना सह संभाषणम् ______(8)______ मत्वा ततः गन्तुम् ऐच्छत्। तदा शिवः ______(9)______ रूपं त्यक्त्वा पार्वती ______(10)______ स्वीकृतवान्।

प्रश्न 3.
वाक्यानि रचयत- (1 × 5 = 5)

  1. उद्यानं _________
  2. पर्वतः _________
  3. गंगा _________
  4. शीघ्र _________
  5. सुन्दरं _________

प्रश्न 4.
चित्रं दृष्ट्वा मञ्जूषायाम् प्रदत्तशब्दानाम् सहायतया पञ्चवाक्यानि पूरयत- (1 × 5 = 5)

श्यामपट्टे, कक्षायाः, दीर्घ पीठिका, उत्तरपुस्तिकायाम्, वार्तालापम्

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 3 Q4

  1. इदम् चित्रम् _________ अस्ति।
  2. सर्वे छात्राः _________ लिखन्ति।
  3. अध्यापकः _________ लिखति।
  4. छात्राः _________ न कुर्वन्ति।
  5. कक्षायाम् आसन्दिका _________ च स्तः।

खण्ड: – ग
अनुप्रयुक्त-व्याकरणं

प्रश्न 5.
वाक्येषु रेखांकितपदानां समुचितं संधिं सन्धि-विच्छेदं वा प्रदत्तविकल्पेभ्यः चित्वा लिखत- (1 × 4 = 4)

(क) प्रति + एकम् कार्यं ध्यानेन कुरुत।
(i) प्रत्येकम्
(ii) प्रतिएकं
(iii) प्रत्यैकं
(iv) प्रतियकं।

(ख) मुर + अरिः कृष्णः अस्ति।
(i) मुररिः
(ii) मुरारिः
(iii) मुरारी
(iv) मुरारि

(ग) सुधाकरः नगरं गच्छति।
(i) सुधा + आकरः
(ii) सु + धाकरः
(iii) सुधा + करः
(iv) सुधा + अकरः

(घ) तव भाग्योदयम् भविष्यति।
(i) भाग्य + ओदयम्
(ii) भाग्य + उदयम्
(iii) भाग्य + उदयम्
(iv) भाग्य + औदयम्

प्रश्न 6.
उदाहरणानुसारं शब्दरूपेषु रिक्तस्थानानि पूरयत- (½ × 6 = 3)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 3 Q6

प्रश्न 7.
अधोलिखितान् समयवाचकान् अङकान् पदेषु लिखत- (½ × 2 = 1)

  1. 7 : 00
  2. 9 : 15

प्रश्न 8.
मञ्जूषातः अङ्कान् कृते पदानि चिनुत- (½ × 2 = 1)

षोडशः, त्रिशंत्, नवदश, चत्वारिंशत्

  1. 40
  2. 19

प्रश्न 9.
कोष्ठकात् उचितं पदं चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (4)

  1. भरतः _________ भ्राता अस्ति। (अहम् / मम / माम्)
  2. _________ कुत्र गन्तुं इच्छथ। (त्वम् / युवाम् / यूयम्)
  3. इमानि _________ पुष्पाणि सन्ति। (सुन्दरम् / सुन्दरे / सुन्दराणि)
  4. _________ फलानि आनय। (पक्वं / पक्वानि / पक्वे)

प्रश्न 10.
उचित विभक्तिपदं चित्वा वाक्यपूर्तिः कुरुत- (1 × 4 = 4)

(क) _________ विना तडागस्य शोभा न अस्ति।
(i) कमलं
(ii) कमलस्य
(iii) कमलाय
(iv) कमले

(ख) _________ उभयतः नदी वहति।
(i) नगरेण
(ii) नगरम्
(iii) नगरस्य
(iv) नगराय

(ग) पिता _________ फलानि यच्छति।
(i) पुत्रं
(ii) पुत्राय
(iii) पुत्रात्
(iv) पुत्रस्य

(घ) वयम् _________ पश्यामः।
(i) नेत्रेण
(ii) नेत्राभ्याम्
(iii) नेत्राणि
(iv) नेत्राः

प्रश्न 11.
उदाहरणानुसारं धातुरूपेषु रिक्तस्थानानि पूरयत- (2 × 2 = 4)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 3 Q11

प्रश्न 12.
मञ्जूषातः समुचितपदानि चित्वा वाक्यपूर्तिः क्रियताम्। (1 × 4 = 4)

इतस्ततः, अलम्, पुरा, बहिः

  1. _________ विवादेन।
  2. उद्याने जनाः _________ भ्रमन्ति।
  3. क्रीडकाः क्रीडाक्षेत्रात् _________ न गच्छन्ति।
  4. ________ अयोध्यायां दशरथः नृपः आसीत्।

खण्ड: – घ
पठित-अवबोधनम्

प्रश्न 13.
अधोलिखितं गद्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (5)

कालक्रमेण रमायाः पिता विपन्नः सञ्जातः। तस्याः पितरौ ज्येष्ठा भगिनी च दुर्भिक्षपीडिताः दिवङ्गताः तदनन्तरं रमा स्व-ज्येष्ठभ्रात्रा सह पदभ्यां समग्रं भारतम् अभ्रमत्। भ्रमणक्रमे सा कोलकाताम् प्राप्ता। संस्कृतवैदुष्येण सा तत्र ‘पण्डिता’ ‘सरस्वती’ चेति उपाधिभ्यां विभूषिता। तत्रैव सा ब्रह्मसमाजेन प्रभाविता वेदाध्ययनम् अकरोत्।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) केन प्रभाविता सा वेदाध्ययनम् अकरोत्?
(ii) कस्याः पिता विपन्नः सञ्जातः?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) के दुर्भिक्षपीडिताः दिवङ्गताः?

III. यथानिर्देशं उत्तरत- (½ × 2 = 1)
(क) ‘उपाधिभ्याम्’ इति पदे किम् वचनम्?
(i) एकवचनम्
(ii) द्विवचनम्
(iii) बहुवचनम्
(iv) किमपि न

(ख) ‘अकरोत्’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?
(i) तत्र
(ii) एव
(iii) सा
(iv) वेद

प्रश्न 14.
अधोलिखितपद्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (4)

पृथिव्यां त्रीणि रत्नानि जलमन्नं सुभाषितम्।
मूढैः पाषाणखण्डेषु रत्नसंज्ञा विधीयते।।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) मूढैः कुत्र रत्नसंज्ञा विधीयते?
(ii) पृथिव्यां कति रत्नानि?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 1 = 1)
(i) पृथिव्यां त्रीणि रत्नानि कानि सन्ति?

III. निर्देशानुसारं कुरुत- (½ × 2 = 1)
(क) ‘रत्नानि’ इति पदस्य विशेषणपदं किम्?
(i) त्रीणि
(ii) जलम्
(iii) अन्नम्
(ii) सुभाषितम्

(ख) ‘पाषाणखण्डेषु’ इति पदे का विभक्तिः?
(i) तृतीया
(ii) षष्ठी
(iii) सप्तमी
(iv) प्रथमा

प्रश्न 15.
श्लोकांशान् मेलयत- (1 × 4 = 4)

(क) (ख)
1. उदिते सूर्ये सेलति नौका।
2. पक्षी कूजति धरणी विहसति।
3. नदति मन्दिरे कमलं विकसति।
4. सरितः सलिले उच्चैढक्का।

प्रश्न 16.
विलोम पदानि मेलयत- (½ × 6 = 3)

(क) (ख)
1. अस्माकम् अनेकम्
2. उपरि अधः
3. प्रगतिः युष्माकम्
4. एकम् अवनतिः
5. दुर्लभम् बहिः
6. अन्तः सुलभम्

प्रश्न 17.
मञ्जूषातः समुचितपदानि समानार्थकपदानि चित्वा लिखत- (½ × 6 = 3)

पुरा, श्रुत्वा, पुष्पम्, धरणी, अन्यस्य, गहनम्

  1. परस्य ____________
  2. सुमनम् ____________
  3. निशम्य ____________
  4. गम्भीरम् ____________
  5. प्राचीनकाले ____________
  6. परस्य ____________

प्रश्न 18.
स्थूलपदानाम् स्थाने समुचितं प्रश्नवाचकं प्रदत्तविकल्पेभ्यः चित्वा प्रश्ननिर्माणं कुरुत- (2 × 2 = 4)

(क) अनारिकायाः प्रश्नैः सर्वेषां बुद्धिः चक्रवत् भ्रमति।
(i) कस्याः
(ii) कस्य
(iii) कस्याम्
(iv) काः

(ख) शल्यक्रियायाः वर्णनं संस्कृतसाहित्ये अस्ति।
(i) के
(ii) किम्
(iii) कस्मिन्
(iv) कः

(ग) संस्कृतम् सह्णकस्य कृते सर्वोत्तमा भाषा।
(i) कस्य
(ii) कस्याः
(iii) किम्
(iv) कस्मिन्

(घ) विद्या राजसु पूज्यते।
(i) किम्
(ii) कः
(iii) का
(iv) काः

प्रश्न 19.
घटनाक्रमानुसारं वाक्यानि लिखत- (½ × 8 = 4)

  1. कूर्मः हंसयोः सहायतया आकाशमार्गेण अगच्छत्।
  2. गोपालकाः अकथयन्-वयं पतितं कूर्मं खादिष्यामः।
  3. कूर्मः हंसौ च एकस्मिन् सरसि निवसन्ति स्म।
  4. केचित् धीवराः सरस्तीरे आगच्छन्।
  5. कूर्मः अन्यत्र गन्तुम् इच्छति स्म।
  6. लम्बमानं कूर्म दृष्ट्वा गोपलकाः अधावन्।
  7. कूर्मः आकाशात् पतितः गोपालकैः मारितश्च।
  8. वयम् श्वः मत्स्यकूर्मादीन् मारयिष्यामः इति धीवराः अकथयन्।

प्रश्न 20.
भिन्नवर्गस्य पदं चिनुत- (1 × 2 = 2)

  1. सूर्यः, चन्द्रः, अम्बुदः, शुक्र:। _________
  2. मयूराः, चटकाः, शुकाः, मण्डूकाः। _________

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1

We have given detailed NCERT Solutions for Class 7 Sanskrit come in handy for quickly completing your homework.

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1

निर्धारित समय : 3 घंटे
अधिकतम अंक : 90

खण्ड: – क
अपठित-अवबोधनम्

प्रश्न 1.
अधोलिखितं अनुच्छेदम् पठित्वा प्रदत्तप्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (10)
अहम् एका नदी अस्मि। पर्वतेभ्यः निर्गत्य क्षेत्रेषु आगच्छामि। तदा मम सलिलं स्वच्छं, शीतलं मधुरं च भवति। प्रपातः मम प्रथमा अवस्था अस्ति। शनैः शनैः अहम् सागरं प्रति गच्छामि। मम बालुकायुक्तं तटे हरिताः वृक्षाः भवन्ति। वृक्षाणाम् उपरि विविधाः खगाः वसन्ति। स्त्रियः कलशान् गृहीत्वा मम तीरे आयान्ति। पक्षिणाम् कलरवैः, बालकानाम् क्रीडाभिः स्त्रीणां वातालापैः मम तटाः गुञ्जायमानाः भवन्ति। केचन जनाः भोजनस्य अवशिष्टम् मम जले एव पातयन्ति। एवं अवकरैः मम जलं दूषितं भवति?

प्रश्ना:
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) जलम् कैः दूषितं भवति?
(ii) केषाम् उपरि खगाः वसन्ति?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (2 × 2 = 4)
(i) नद्याः तटाः कथम् गुञ्जायमानाः भवन्ति?
(ii) नद्याः जलम् कीदृशं भवति?

III. यथानिर्देशम् उत्तरत- (2 × 2 = 4)

(क) ‘आयान्ति’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?
(i) जनाः
(ii) स्त्रियः
(iii) मम
(iv) तीरे

(ख) ‘जनाः भोजनस्य अवशिष्टम् पातयन्ति।’ अत्र क्रियापदं किम्?
(i) जनाः
(ii) भोजनस्य
(iii) अवशिष्ट्म
(iv) पातयन्ति

खण्ड: – ख
रचनात्मकम् कार्यम्

प्रश्न 2.
मञ्जूषातः पदानि चित्वा अनुच्छेदस्य रिक्तस्थानानि पूरयत- (10)

कोटिशः, अतिपटुः, सम्पादकः, मदनमोहनः, महामना, प्रयागे, संस्कृतविद्वान, स्थापना, कारावासं, आसीत

श्रीमदनमोहनमालवीयस्य जन्म _______(1)_______ अभवत्। अस्य पिता श्री व्रजनाथः _______(2)_______ आसीत्। प्रयागे बी. ए. परीक्षामुत्तीर्य _______(3)_______ अध्यापकः अभवत्। पश्चात् सः पत्रस्य _______(4)_______ आसीत्। संभाषणे सः _______(5)_______ आसीत्। कालान्तरे सः स्वतन्त्रतासंग्रामे _______(6)_______ अगच्छत्। राजनीतौ सः प्रसिद्धः _______(7)_______। वाराणस्यां सः हिन्दु- विश्वद्यिालयस्य _______(8)_______ अकरोत्। अस्य सञ्चालानाय सः _______(9)_______ रूप्यकाणि संगृहीतवान्। सः जनैः _______(10)_______ इति ख्यातः।

प्रश्न 3.
वाक्यानि रचयत- (1 × 5 = 5)

  1. सूर्यः _________
  2. अश्वः _________
  3. नौका _________
  4. चटका _________
  5. संसारे _________

प्रश्न 4.
चित्रं दृष्ट्वा मञ्जूषायाम् प्रदत्तशब्दानाम् सहायतया पञ्चवाक्यानि पूरयत- (1 × 5 = 5)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1 Q4

पंक्तौ, क्रीडाक्षेत्रस्य, क्रीडित्वा, विशालं, कन्दुकेन

  1. इदम् चित्रम् _______ अस्ति।
  2. क्रीडाक्षेत्रं अति _______ अस्ति।
  3. सर्वे बालकाः _______ क्रीडन्ति।
  4. सर्वे क्रीडकाः _______ तिष्ठन्ति।
  5. कन्दुकेन _______ बालकाः प्रसन्नाः सन्ति।

खण्ड: – ग
अनुप्रयुक्त-व्याकरणं

प्रश्न 5.
वाक्येषु रेखाङ्कितपदानां समुचितं सन्धिं सन्धि-विच्छेदं वा प्रदत्तविकलपेभ्यः चित्वा लिखत- (4)

(क) अद्य विद्यालये अवकाशः अस्ति।
(i) विद्या + आलयः
(ii) विद्या + आलये
(iii) विद्या : लये
(iv) विद्या + आलय

(ख) ईश्वर + इच्छा बलवती।
(i) ईश्वरेच्छा
(ii) ईश्वरिच्छा
(iii) ईश्वरैच्छा
(iv) ईश्वरीच्छा

(ग) अन्वयः कुरुत।
(i) अनु + वयः
(ii) अनु +अयः
(iii) अन् + वयः
(iv) अनू+ वयः

(घ) पो + अनः वहति।
(i) पवनः
(ii) पावनः
(iii) पोनः
(iv) पौनः

प्रश्न 6.
उदाहरणानुसारं शब्दरूपेषु रिक्तस्थानानि पूरयत- (½ × 12 = 6)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1 Q6

प्रश्न 7.
कोष्ठकात् उचितं पदं चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

  1. वेदाः ____________ सन्ति। (चत्वारि / चत्वारः / चतस्त्रः)
  2. रामायणे ____________ खण्डानि सन्ति। (सप्ताः / सप्तानि / सप्त)
  3. ____________ ग्रहाः सन्ति। (नवाः / नवानि / नव)
  4. दशरथस्य ____________ भार्या आसन्। (तिस्त्रः / त्रयः / त्रीणि)

प्रश्न 8.
मञ्जूषातः समुचितपदानि चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

कृत्वा, खादितुम्, लेखितुम्, पठित्वा

  1. श्रमिकः श्रमं ____________ धनम् अर्जयति।
  2. कपोताः तण्डुलकणान् ____________ नीचैः अवातरन्।
  3. छात्राः पाठं ____________ प्रसीदन्ति।
  4. अध्यापकः छात्रम् उचितं उत्तरं ____________ कथयति।

प्रश्न 9.
उचितविभक्तिपदं चित्वा वाक्यपूर्तिः क्रियताम्- (1 × 4 = 4)

1. नरः ____________ पतति।
(i) अश्वस्य
(ii) अश्वात्
(iii) अश्वः
(iv) अश्वम्

2. ____________ उभयतः पुत्रौ तिष्ठतः।
(i) पिता
(ii) पिताम्
(iii) पितरम्
(iv) पित्रा

3. पुत्रः ____________ सह नगरम् अगच्छत्।
(i) जनकेन
(ii) जनकम्
(iii) जनकाय
(iv) जनकस्य

4. ____________ नमः
(i) गणेशं
(ii) गणेशाय
(iii) गणेशः
(iv) गणेशस्य

प्रश्न 10.
उदाहरणानुसारेण धातुरूपेषु रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 6 = 6)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1 Q10

प्रश्न 11.
उदाहरणानुसारं पदरचनां कुरुत- (1 × 2 = 2)

यथा- खेलति स्म – अखेलत्।

  1. पश्यति स्म _______
  2. चलति स्म _______

खण्ड: – घ
पठित-अवबोधनम्

प्रश्न 12.
अधोलिखितं अनुच्छेदं पठित्वा प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (5)

विश्वस्य उपलब्धासु भाषासु संस्कृतभाषा प्राचीनतमा भाषा अस्ति। भाषेयम् अनेकाषाम् भाषाणाम् जननी मता। प्राचीनयोः ज्ञानविज्ञानयोः निधिः अस्यां सुरक्षितः। संस्कृतस्य महत्त्वविषये केनापि कथितम्-भारतस्य प्रतिष्ठे द्वे संस्कृतं संस्कृतिस्तथा।

इयं भाषा अतीव वैज्ञानिकी। केचन कथयन्ति यत् संस्कृतमेव सङ्गणकस्य कृते सर्वोत्तमा भाषा। अस्याः वाङ्मयं वेदैः, पुराणैः, नीतिशास्त्रैः चिकित्साशास्त्रादिभिः च समृद्धमस्ति। कालिदासादीनाम् विश्वकवीनाम् काव्यसौन्दर्यम् अनुपमम्। कौटिल्यरचितम् अर्थशास्त्रम् जगति प्रसिद्धम् अस्ति।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) कस्य कृते संस्कृत-भाषा सर्वोत्तमा भाषा?
(ii) विश्वस्य प्राचीनतमा भाषा का अस्ति?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (2 × 1 = 2)
(i) संस्कृतस्य वाङ्मयं कैः समृद्धम् अस्ति?

III. यथानिर्देशं उत्तरत- (½ × 2 = 1)
(क) ‘अनुपमम्’ इति विशेषणपदस्य विशेष्यपदं किम्?
(i) काव्यसौन्दर्यम्
(ii) अर्थशास्त्रम्
(iii) प्रसिद्धम्
(iv) समृद्धम्

(ख) ‘कोषः’ इति पदस्य स्थाने किम् पदम् प्रयुक्तम्?
(i) जगति
(ii) निधिः
(iii) कृते
(iv) कथितम्

प्रश्न 13.
अधोलिखितं पद्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (1 × 4 = 4)

आलस्यं हि मनुष्याणां शरीरस्थो महान् रिपुः।
नास्त्युद्यमसमो बन्धुः कृत्वा यं नावसीदति।।

प्रश्नाः

  1. मनुष्याणां शरीरस्थो महान् रिपुः कः?
  2. मनुष्यस्य बन्धु कः अस्ति?
  3. किम् कृत्वा मनुष्यः न अवसीदति?
  4. आलस्यं केषाम् महान रिपुः अस्ति?

प्रश्न 14.
श्लोकांशान् मेलयत- (1 × 4 = 4)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1 Q14

प्रश्न 15.
विलोमपदानि मेलयत- (½ × 6 = 3)

CBSE Class 7 Sanskrit Sample Paper Set 1 Q15

प्रश्न 16.
मञ्जूषातः समानार्थकपदानि चित्वा लिखत- (½ × 6 = 3)

मेघः, विशालः, उन्नतः, बाधितः, गगनम्, वृक्षः

  1. विपुलः _________
  2. अवरुद्धः _________
  3. अम्बरम् _________
  4. तुङ्गः _________
  5. अम्बुदः _________
  6. तरू: _________

प्रश्न 17.
स्थूलपदानां स्थाने समुचितं प्रश्नवाचकं प्रदत्तविकल्पेभ्यः चित्वा प्रश्ननिर्माणम् कुरुत- (½ × 4 = 2)

1. विद्या दिक्षु कीर्ति तनोति।
(i) कुत्र
(ii) किम्
(ii) कम्
(iv) का

2. गजस्य वधेनैव मम दुःखम् अपसरेत्।
(i) किम्
(ii) कस्य
(iii) कस्मिन्
(iv) कस्याः

3. चटकायाः नीडं भुवि अपतत्।
(i) किम्
(ii) कः
(iii) का
(iv) काम्

4. अस्माकं त्रिवर्णध्वजः विश्वविजयी भवेत्।
(i) के
(ii) कः
(iii) काः
(iv) का।

प्रश्न 18.
अधोलिखितानि वाक्यानि घटनाक्रमानुसारं लिखत- (½ × 8 = 4)

  1. रमाबाई-महोदयायाः विपिनबिहारीदासेन सह विवाहः अभवत्।
  2. 1858 तमे निष्टाब्दे रमाबाई जन्म अभवत्।
  3. सा उच्चशिक्षार्थम् इंग्लैण्डदेशं गतवती।
  4. 1922 तमे निष्टाब्दे रमाबाई-महोदयायाः निधनम् अभवत्
  5. सा मुम्बईनगरे शारदा-सदनम् अस्थापयत्।
  6. सा स्वमातुः संस्कृतशिक्षा प्राप्तवती।
  7. सा देश- विदेशानाम् अनेकासु भाषासु निपुणा आसीत्।
  8. तस्याः पिता अनन्तशास्त्री डोंगरे माता च लक्ष्मीबाई आस्ताम्।

Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry Chapter 8

Here we are providing Class 11 chemistry Important Extra Questions and Answers Chapter 8 Redox Reactions. Chemistry Class 11 Important Questions are the best resource for students which helps in Class 11 board exams.

Class 11 Chemistry Chapter 8 Important Extra Questions Redox Reactions

Redox Reactions Important Extra Questions Very Short Answer Type

Question 1.
What are redox reactions? Give an example.
Answer:
Redox reaction is a reaction in which oxidation and reduction take place simultaneously, e.g.
Zn (s) + Cu2+(aq) → Zn2+(aq) + Cu(s)

Question 2.
Define oxidation and reduction in terms of electrons.
Answer:
Oxidation involves loss and reduction involves the gain of electrons.

Question 3.
Define an oxidizing agent. Name the best oxidizing agent.
Answer:
The oxidizing agent is a substance that can gain electrons easily. F2 is the best oxidizing agent.

Question 4.
What is meant by reducing agent? Name the best reducing agent.
Answer:
The reducing agent is a substance that can lose electrons easily. Li is the best reducing agent.

Question 5.
In the reaction MnO2 + 4HCl → MnCl2 + H2O which species is oxidized?
Answer:
HCl is oxidized to Cl2

Question 6.
What is the oxidation state of Ni in Ni (CO)4?
Answer:
Zero.

Question 7.
What is a redox couple?
Answer:
The redox couple consists of the oxidized and reduced form of the same substance taking part in an oxidation or reduction half-reaction, for example.
Zn2+(aq) / Zn, Cl2 / Cl(aq) etc.

Question 8.
Define oxidation and reduction in the term of oxidation numbers.
Answer:
Oxidation involves an increase in oxidation number while reduction involves a decrease in oxidation number.
Sn2+ + 2Hg2+ → Sn4+ + Hg2+

Here Sn2+ gets oxidised while Hg2+ gets reduced.

Question 9.
What is the sum of oxidation numbers of all atoms in HIO44?
Answer:
Zero.

Question 10.
What is the oxidation number of N in (NH4)2 SO2?
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 1
The oxidation number of N is (NH4)2 SO4 is – 3.

Question 11.
What is the oxidation number of O in
(i) OF2
(ii) O2F2
Answer:
The oxidation number of oxygen in OF2 is +2 whereas the oxidation number of oxygen in O2F2 is +1

Question 12.
At what concentration of M+(aq) will its electrode potential become equal to its standard electrode potential?
Answer:
At the concentration of IMol / L.

Question 13.
Select the oxidant in the following reaction.
H2O2 + O3 → H2O + 2O2
Answer:
O3 (zero to – 2)

Question 14.
What is the electrode potential of a standard hydrogen electrode?
Answer:
Zero.

Question 15.
Set up an electrochemical cell for the redox reaction: Ni2+(aq) + Fe(s) → Ni(s) + Fe2+(aq)
Answer:
Fe(s) / Fe2+(aq) || Ni2+(aq) / Ni(s)

Question 16.
What is the oxidation numbers of
(i) C in CH2O
Answer:
Zero

(ii) pt in [pt(C2H4)Cl3]
Answer:
2

Question 17.
What is the oxidation number of Mn in KMnO4?
Answer:
The oxidation number of Mn in KMnO4 is
KMnO4 = 1 + x + 4 (- 2) = 0
x = + 7

Question 18.
What happens to the oxidation number of an element in oxidation?
Answer:
It increases.

Question 19.
Which reaction occurs at the cathode in a galvanic cell?
Answer:
Reduction.

Question 20.
Name one compound in which the oxidation number of Cl is +4.
Answer:
ClO2.

Question 21.
If the reduction potential of an electrode is 1.28 v. What will be its oxidation potential?
Answer:
– 1.28 v.

Question 22.
Can we store copper sulfate in an iron vessel?
Answer:
No, because iron is more reactive than copper and thus holes will be developed in an iron vessel.
Cu2+ (aq) + Fe(s) → Fe2+(aq) + Cu(s)

Question 23.
The E° of Cu2+ / Cu is + 0.34 v. What does it signify?
Answer:
Copper lies below hydrogen in the activity series.

Question 24.
Calculate the oxidation number of underlined elements in the followings:
Na2B4O7,O3O4
Answer:
Na2B4O7 = 2 + 4x – 14 = 0
4x = 12
x = 3 .
O3O4 = x – 8 – 0
x = + 8

Question 25.
What is the oxidation number of alkali metals in its compounds?
Answer:
+1.

Question 26.
Determine the change in the oxidation number of S in H2S and S02 in the following reaction:
2H2S(g) + SO2(g) → 3S(s) + 2H2S(g)
Answer:
The oxidation number of S changes from – 2 in H2S and +4 in SO2 to zero in elemental sulfur.

Question 27.
Can we use KCl as an electrolyte in the following cell?
Cu(s) | Cu2+(aq) || Ag+(aq)| Ag(s)
Answer:
KCl cannot be used as an electrolyte as a salt bridge because Cl ions will combine with Ag+ ions to form a precipitate of AgCl.

Question 28.
Define the EMF of the cell.
Answer:
EMF of the cell is defined as the difference in the electrode potential of the two half cells when the cell is not sending current through the circuit.

Question 29.
A solution of Na2SO4 was electrolyzed by using some inert molecules. What are the products at the electrodes?
Answer:
O2 & H2.

Question 30.
The reduction potentials are:
Cl2 + 2e → 2Cl – E° = 1.36V
F2 + 2e → 2F- E° = 2.87 V
Which is the better oxidising agent?
Answer:
F.

Question 31.
What is the relationship between standard oxidation potential and standard reduction potential?
Answer:
Both are equal in magnitude but opposite in sign.

Question 32.
Determine the oxidation number of nitrogen in HNO3.
Answer:
HNO3
1 + x +. 3(- 2) = 0
x = + 5

Question 33.
What is the oxidation number erf Fe in Na4[Fe(CN)6]?
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 2
x – 1 × 6 = – 4 ,
x = +2

Question 34.
What is the maximum and minimum oxidation number of Nitrogen?
Answer:
The highest oxidation number of N is +5 and its minimum oxidation number is -3.

Question 35.
What is the basic principle of balancing the redox reactions by the ion-electron method?
Answer:
A number of electrons lost during oxidation = number of electrons gained during reduction.

Question 36.
What is the oxidation state of S in H2SO4 & H2SO3?
Answer:
H2SO4 = 2 ( + 1) + x + 4 (- 2) = 0
x = 8 – 2 = +6 ‘ ,
H2SO3 = 2 ( + 1) + x + 3 ( – 2) = 0
x = +4

Question 37.
What is the oxidation number of Xe in Ba2XeO2?
Answer:
Ba2XeO2 = 2 × 2 + x + 2( – 2) = 0
4 + x – 4 = 0
x = 0

Question 38.
Define half cell.
Answer:
The combination of an electrode and the solution in which it is dipped is called a half-cell.

Question 39.
Indicate the oxidizing and reducing agent in the following reaction:
2Cu2+ + 4I ⇌ 2CuI + I2
Answer:
Cu2+ is an oxidizing agent and I is the reducing agent.

Question 40.
Write correctly the balanced half-reaction and the overall reaction for the following skeletal equation.
Fe(OH)2 + H2OZ ⇌ Fe(OH)3 + H2O (in basic medium)
Answer:
[Fe(OH)2 + OH ⇌ Fe(OH)3 + e] × 2
[H2O2 + 2e ⇌ 2OH]
2Fe(OH)2 + H2O2 ⇌ 2Fe(OH)3

Question 41.
Calculate the oxidation number of P in MgP2O7
Answer:
MgP2O7 = 2 × 2 + 2x + 7(-2) = 0
2x = 10
x = + 5

Question 42.
Arrange the following in order of increasing oxidation number of Mn:
MnCl2, MnO2, Mn(OH)3, KMnO4
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 3
Question 43.
Arrange the followings in order of decreasing the oxidation number of oxygen:
HXO4, HXO3, HXO2, HXO
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 4
Question 44.
Arrange the following in order of increasing oxidation number of iodine:
I2, HI, HIO4, ICl
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 5
Question 45.
How do you arrive at the oxidation number of Cr in Cr2O72-?
Answer:
(Cr2O7 )2 = 2x – 14 = – 2
x = + 6

Question 46.
What is the charge on I mole of electrons?
Answer:
96500 coulombs.

Question 47.
Set up an electrochemical cell for the redox reaction.
Ni2+(aq) + Fe(s) ⇌ Ni(s) + Fe2+(aq)
Answer:
Fe(s) / Fe2+(aq) || Ni2+(aq) / Ni(s)

Question 48.
Define oxidation number?
Answer:
The oxidation number of an element may be defined as the charge which an atom of the element has in its ions. It is also known as the oxidation state.

Question 49.
Define electrode potential.
Answer:
The tendency, of an electrode to lose or gain electrons is called electrode potential.

Question 50.
Identify the strongest and weakest reducing agent from the metal.
Zn, Cu, Ag, Na, Sn
Answer:
Strongest reducing agent = Na Weakest reducing agent = Ag

Redox Reactions Important Extra Questions Short Answer Type

Question 1.
HNO3 acts only as an oxidant whereas HNOz acts both as an oxidant and reductant. Why?
Answer:
Ox. No. of N in HNO3 = +5
Ox No. of N in HNO2 = +3
Maximum oxidation numbers which N can show is = + 5
(∴ It has only 5 valance electrons 2S22P3)

The Ox. No. of N in HNO3 is maximum and it can only decrease. Therefore HNO3 can act only as an oxidant. Minimum Ox. No. of N is -3.

Thus HNO2 in which Ox. No. of N is +3 Can decrease as well as increase. Thus HNO2 can act as an oxidant as well as a reductant.

Question 2.
Balance the following equation by the ion-electron method.
Zn(s) + NO3 → Zn2+(aq) + NH+ (aq) + H2O(l) (In acid solution)
Answer:
Oxidation half reaction
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 6
Multiply (1) equation by 4 to equalise the no. of electron in both. Add both half reaction
4 Zn(s) → Zn2+(aq) + 8e
Zn(s) + NO3 (aq) + 10H+ (aq) → 4Zn2+ (aq) +NH+(aq)+ 3H22O(1)
– 1 + 10 = + 8 + 1
+ 9 = + 9

Question 3.
Balance the following equation in acidic medium by oxidation number method.
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 7
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 8
Question 4.
Indicate the oxidising and reducing agent in the following reactions:
Answer:
(i) 2Mg + SO2 → 2MgO + S
Mg = Reducing agent
SO2 = Oxidising agent

(ii)2Cu2+ + 41 → 2CuI + I2
Cu2+ = Oxidising agent
I- = Reducing agent

(iii)SO2 + 2H2S → 2H2O + 3S
SO2 = Oxidising ageiit
H2S = Reducing agent

(iv)Sn2+ + 2Hg2+ → Hg22+ + Sn4+
Sn2+ = Reducing agent
Hg2+ = Oxidising agent

Question 5.
Which of the following redox reaction is oxidation & which is reduction?
Answer:
(i) Zn → Zn2+ + 2e
Oxidation
(ii) Cl2 + 2e → 2Cl-
Reduction
(iii) Fe → Fe2+ + 2e
Oxidation
(tv) Sn4+ + 2e → Sn2+
Reduction

Question 6.
What are the minimum and maximum oxidation numbers shown by sulfur?
Answer:
The minimum oxidation number shown by S is – 2 since it can acquire 2 more electrons to achieve the nearest inert gas [Ar] configuration.

The maximum Ox. No. shown by S is +6 since it has 6 valance electrons. (3S2 3P4)

Question 7.
Arrange the molecule NH3, NO2, HN3, NO2 & N2H4 in the decreasing order of the oxidation state of nitrogen.
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 9
Question 8.
Can the reaction.
Cr2O7 2- + H2O ⇌ 2CrO42- + 2H+ be regarded as redox reaction.
Answer:
Ox. No. of Cr in Cr2O72- = + 6
Since the ox. no if Cr in CrO42- = + 6

There is no change in ox. no. in the reaction therefore this reaction cannot be regarded as a redox reaction.

Question 9.
Balance the oxidation—reduction reaction
FeS2 + O2 → Fe2O3 + SO2
Answer:
Fe2+ → Fe3+ 1 ↑
S2-1 → 2S+4 10 ↑
O2 → 2O2- 4↓ × 11
4[Fe+2 + S2-1] + 11O2 → 4Fe3+ + 8S+4 + 22O-2
or
3FeS2 + 11O2 → 2Fe2O3 + 8SO2

Question 10.
Write the following redox reactions using half cell reactions:
(i) Zn(s) + FeCl2(aq) → ZnCl2(aq) + Fe(s)
Answer:
(Zn(s) → Zn2+(aq) + 2e
Fe2+(aq) + 2e → Fe(s)

(ii) Mg(s) + Cl2(g) → MgCl2(s)
Answer:
Mg(s) → Mg2+ + 2e
Cl2(g) + 2e → 2Cl (aq)

(iii) Mg(s) + 2H+(aq) → Mg2+(aq) + H2(g)
Answer:
Mg(s) → Mg2+ + 2e
2H+(aq) + 2e → H2(g)

Question 11.
How would you know whether a redox reaction is taking place in an acidic/alkaline or neutral medium?
Answer:
If H+ or any acid appears on either side of the chemical equation, the reactions take place in the acidic medium. If OH or any base appears on either side of a chemical equation, the solution is basic. If neither H+; OH nor any acid or base is present in the chemical equation, the solution is neutral.

Question 12.
Is it possible to store:
(i) Copper sulphate solution in a zinc vessel.
Answer:
we cannot place CuSO4 solution in a zinc vessel, if the following redox reaction occur.
Zn + CuSO4 → ZnSO4 + Cu
or
Zn + Cu2+ → Zn2+ + Cu

By convention, the cell may be represented by
Zn / Zn2+ || Cu2+ / Cu
cell = E°cu2+ cu- E°zn2+
Zn = 0.34 -(- 0.76) = + 1.10v.
Since EMF comes out positive, therefore CuSO4 reacts with zinc. So CuSO4 solution cannot be stored in a zinc vessel.

(ii) Copper sulphate solution in silver vessel.
Answer:
We cannot store CuSO4 solution in a silver vessel if the following reaction occurs.
2Ag + Cu2+ → 2Ag+ + Cu

By convention, the cell of the above redox reaction may be represented by
Ag / Ag+ || Cu2+ / Cu and E°cell = E°cu2+ , cu, E°Ag+
Ag = 0.34 – 0.80 = – 0.56 v.

Since the EMF of the cell is -ve, therefore CuSO4 does not react with silver or CuSO4 solution cannot be stored in a silver vessel.

Question 14.
The electrode potential of four metallic elements (A, B, C, D) are +0.80, -0.76, +0.12 and +0.34v. respectively. Arrange them in order of decreasing electron positive character.
Answer:
Higher the electrode potential, (E°) lower is the tendency of the metal to lose electrons .and hence lower is the electropositive character. So the electrode potential increase in the order of
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 10
Question 15.
What are the maximum and minimum oxidation numbers of N?
Answer:
The highest ox. no. of N is +5 since it has five electrons in the valence shell (2S2 2P3) and its minimum o.no. is -3 since it can accept three more electrons to acquire the nearest inert gas (Ne) configuration.

Question 16.
Find out the ox. no. of Cl in HCl, HClO, ClO;, CaOCl2 & ClO2.
Answer:
ox. no. of Cl = -1 in HCl, +1 in HClO, + 7 in ClO40, in CaOCl2 and + 4 in ClO2.

Question 17.
What will happen if a nickel spatula is used to stir a solution of copper sulfate?
Answer:
Since E° of Ni (-0.25v) is lower than that of copper (+ 0.34v), therefore nickel has a higher tendency to lose electrons & copper has a higher tendency to gain electrons. Cu will deposit over the nickel spatula.

Question 18. Justify the reaction:
2Cu2O(S) + Cu2S (s) → 6Cu (s) + SO2 (g) is a redox reaction. Identify the species oxidized, reduced, which acts as an oxidant and which acts as reductant.
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 11
In this reaction copper is reduced from + 1 oxidation state to zero oxidation State and sulfur is oxidized from – 2 to +4 state. Therefore the reaction is a redox reaction further Cu2O helps sulfur in Cu2S itself and Cu2O to decrease its oxidation number hence sulfur of Cu2S is a reducing agent.

Question 19.
Write two information about the reaction-
Mg + H2SO4 → MgSO4 + H2
Answer:

  1. Magnesium reacts with sulphuric acid to form magnesium sulfate and hydrogen.
  2. 24 grams of magnesium reacts with 98 gm of sulphuric acid-producing (24 + 32 + 64) = 120 gm of magnesium sulfate and 2 gm of hydrogen.

Question 20.
Calculate the oxidation number of N in H – C = N
Answer:
As nitrogen is more electronegative than carbon, therefore, each covalent bond contributes one unit negative value to the oxidation number to nitrogen. Thus o. no. of nitrogen in HCN = -3

Question 21.
I2 & Br2 are added to a solution containing Br- and I- ions. What reaction will occur if,
I2 + 2e → 21, E° = 0.54 v
& Br2 + 2e → 2Br, E° = + 1.09 v?
Answer:
Since E° of Br2 is higher than that of I2, therefore Br2 has a higher tendency to accept electrons than I2. Conversely I- ions have a higher tendency to lose electrons than Br ions. Therefore, the following reaction will occur.
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 12
In other words, I ions will be oxidized to I2 while Br2 will be reduced to Br ions.

Question 22.
Is it possible to store copper sulfate solution in a gold vessel?
Answer:
We can store CuSO4 solution in a gold vessel if the following redox reaction occur
2Au + 3Cu2+ → 2Au3+ + 3Cu
The cell corresponding to the above redox reaction may be represented as:
Au / Au3+ || Cu2+ / Cu and E°cell = E°Cu2+ , Cu E°Au3+
Au = 0.34 – 1.50 = 1.16 v

since the EMF of the above cell reaction is – ve, therefore, CuSO4 solution does not react with gold in other words, the CuSO4 solution can be stored in a gold vessel.

Question 23.
When magnesium ribbon burns in air two products are formed, magnesium oxide and magnesium nitride point out the oxidizing and reducing agent.
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 13
Question 24.
What is the basic difference between electrochemical and electrolytic cells?
Answer:
In electrochemical cells electrical energy is generated as a result of the redox reaction which occurs in an electrolytic cell, the chemical reaction takes place as a result of electrical energy supplied.

Question 25.
Why are articles made of iron coated with zinc to check their rusting?
Answer:
Coating a layer of zinc on iron articles is called galvanization articles made up of iron are coated with zinc since zinc forms a protective coating on iron. When such articles are exposed to air. Zinc is oxidized to Zn2+ ions in preference to iron. Therefore zinc sacrifices itself for the sake of iron. The rusting of iron is prevented.

Question 26.
Identify the oxidizing agent, reducing agent, and the substance undergoing oxidation & reduction in the following reaction.
H2SO4 + 2HBr → SO2 + Br2 + 2H2O
Answer:
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 14
Oxidizing agent – H2SO4
Reducing agent – HBr
Substance oxidized – HBr
Substance reduced – H2SO4

Question 27.
Consider the following galvanic cell.
Cd / Cd2+ (1M) || H+(1M) / H2(g / atm) pt
(i) Write the overall cell reaction
Answer:
The anodic reaction is
Cd(s) → Cd2+(aq) + 2e

The Cathodic reaction is
2H+(aq) + 2e → H2(g)

The overall reaction is
Cd(s) + 2H+(aq) → Cd2+(aq) + H2(g)

(ii) What do the double vertical lines denote?
Answer:
The double vertical lines denote the salt bridge which connects the oxidation & reduction half cells.

Question 28.
Write the following redox reaction in the oxidation & reduction half-reaction.
(a) 2K(s) + Cl2(g) → 2KCl(s)
Answer:
K(s) → K+(aq) + e (Oxidation)
Cl2(g) + 2e → 2Cl (Reduction)

(b) 2Al(s) + 3Cu2+(aq) → 2Al3+(aq) + 3Cu(s)
Answer:
Al(s) → Al3+ (aq) + 3e (Oxidation)
Cu2+ + 2e → Cu(s) (Reduction)

Question 29.
Find out the oxidation number of iron in
[Fe(H2O)5 (NO)+] SO4
Answer:
[Fe(H2O)5(NO)+]2+
x + 0 + 1 = 2
x = 2 – 1
= +1

Question 30.
Calculate the oxidation number of all the atoms in- CrO42-.
Answer:
If x is the ox. no. of Cr in CrO42- ion then
x + 4 × (- 2) x = – 2
x = 8 – 2 = 6
x = 6
For O → 6 + 4(x) = – 2
4x = – 8
x = \(\frac{-8}{4}\) = – 2

Redox Reactions Important Extra Questions Long Answer Type

Question 1.
Give the rules on the basis of which oxidation numbers are assigned to various elements.
Answer:
Various atoms are assigned oxidation number on the basis of the following rules:

  1. An element in the free state has an oxidation number equal to zero, e.g. H2, He, K, Ag all have zero ox. no.
  2. In a binary compound of a metal and a non-metal, the oxidation number of metal is positive while that of non-metal is negative. In NaCl the ox. no. of sodium +1 and ox. n. of chlorine is  -1.
  3. In a covalent compound, the atom with higher electronegativity has a negative oxidation number while another atom has a positive oxidation number.
  4. The oxidation number of the radical or ions is equal to the electrical charge on it. for e.g. the ox. no. of Na+ is +1.
  5. In neutral molecules, the algebraic sum of the oxidation number of all the atoms is zero.

Question 2.
Starting with the correctly balanced half-reaction, write the overall net ionic equation for the following change:
Chloride ion is oxidised to Cl2 by MnO4 (in acid solution)
Answer:
The skeletal equation is
MnO4+ H+ + Cl(aq) → Mn2+ + Cl2(g) + H2O (l)

Ox. no. of Mn change from +7 in MnO4 to +2
Whereas ox. no. of chlorine change from -1 in Cl ions to 0 in Cl2.
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 15

Question 3.
Write the method used for balancing redox reaction by oxidation number method.
Answer:
The following steps are used for balancing the reactions by this methods:

  1. Writing the skeletal equation for all the reactants and products of the reaction.
  2. Assignment of the oxidation number of all atoms in each compound in the skeletal equation. Identify the atoms undergoing a change in their oxidation number.
  3. Calculating the increase or decrease in oxidation number per atom and then for the whole molecule in which it occurs. If these are not equal then multiplying by suitable coefficients such that these become equal.
  4. Now balancing the chemical reaction with respect to all atoms except H & O.
  5. Finally balancing with respect to H & O atom for balancing oxygen atoms add H20 molecules to the side deficient in it.

Redox Reactions Important Extra Questions Numerical Problems

Question 1.
Determine the oxidation number of O in the following: OF2, Na2O2 & CH3COOH
Answer:
(i) OF2
Let the ox. no. of O = x
The ox. no. of each F = — 1
x – 2 = 0
x = +2

(ii) Na2O2
Let the o. no. of O = x
ox. no. of each Na = + 1
2 + 2x = 0
2x = – 2
x = – 1

(iii) CH3COOH
Let the ox. no. of O = x
The ox. no. of each carbon atom = — 1
The ox. no. of hydrogen = +1
– 2 + 4 + 2x = 0
2x + 2 = 0
x = – 1

Question 2.
Determine the volume 6f M/8 KMnO4 solution required to react completely with 25.0 cm3 of M/4 FeSO4 solution in an acidic medium.
Answer:
The balanced ionic equation for the reaction is
MnO4 + 5Fe2+ + 8H+ → Mn2+ + 5Fe3+ + 4H2O
from the balanced equation, it is evident that-
1 mole of KMnO4 = 5 moles of FeSO4

Applying the molarity equation to the balanced redox equation.
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 16
Thus the volume of M/8 KMnO4 solution required = 10.0 ml.

Question 3.
How many grams of K2Cr2O7 is required to oxidize Fe2+ present in 15.2 gm of FeSO4 to Fe3+ if the reaction is carried out in an acidic medium.
Answer:
The balanced chemical equation for the redox reaction is
K2Cr2O7 + 6FeSO4 + 7H2SO4 → K2SO4 + Cr2(SO4)3 + 7H2O
from the balanced equation, it is clear that 6 moles of FeSO4 = 1

a mole of K2Cr2O7 or 6 × 152 gm of FeSO4 are oxidized by
K2Cr2O7 = 294 gm
or
15.2 gm of FeSO4 are oxidized by K2Cr2O7

Question 4.
15.0 cm3 of 0.12 M KMnO4 solution are required to oxidize 20 ml of FeSO4 solution in an acidic medium. What is the concentration of FeSO4 solution?
Answer:
The balanced chemical equation for the redox reaction is
2KMnO4 + 10FeSO4 + 8H2SO4 → K2SO4 + 2MnSO4 + 5Fe2(SO4)3 + 8 H2O

Applying molarity equation to the above redox reaction
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 17

Question 5.
16.6 gm of pure KI was dissolved in water and the solution was made up to one liter, cm3 of this solution was acidified with 20 cm3 of 2 MHCl the resulting solution required 10 cm3 of decinormal KIO3 for complete oxidation of I- ions to ICl. Find out the value of v.
Answer:
The chemical equation for the redox reaction is
IO- + 2I + 6HCl → 3ICl + 3Cl + 3H2O

Molarity of KI solution = \(\frac{16.6}{166}\) = 0.1 m

Applying molarity equation
\(\frac{0.1 \times v}{2}\) (KI) = \(\frac{10 \times 0.1}{1}\)(KIO3)
v = 20 cm3

Question 6.
Calculate the cone of hypo (Na2S2O3 5H2O) solution in g dm-3 if 10.0 of this solution decolorized 15 ml of M/40 iodine solution.
Answer:
The balanced equation for the redox reaction is
2S2O32- + I2 → 2I + S4O62-
from the balanced equation, it is evident that
2 moles of Na2S2O3 = 1 mole of I2

Applying the molarity equation we have,
Redox Reactions Class 11 Important Extra Questions Chemistry 18
Thus, the molarity of the hypo solution = 3/40 M
mol. mass of Na2S2O3.5H2O = 248 g mol-1
cone, of Na2S2O3.5H2O = \(\frac{248 \times 3}{40}\)
= 18.6 gdm-3

Question 7.
How many millimoles of potassium dichromate is required to oxidize 24 cm3 of 0.5 M mohr’s salt solution in an acidic medium.
Answer:
No. of millimoles of K2Cr2O7 present in 24 cm3 of 0.5 m solution = 24 × 0.5 = 12
The balanced chemical equation for the redox reaction is
K2Cr2O7 + 6(NH4)2SO4.FeSO4.6H2O + 7H2SO4 → K2SO4 + 6(NH4)2SO4 + 3Fe2(SO4)3 + Cr2(SO4)3 + 43H2O from the balanced equations.

6 moles mohr’s salt are oxidised by K2Cr2O7 = 1 moles
∴ 12 millimoles of mohr’s salt will be oxidised by
K2Cr2O7 = \(\frac{1}{6}\) × 12 = 2 millimoies.

Question 8.
2.48 gm of Na2S2O3.xH2O was dissolved per liter of the solution. 20 cm3 of this solution required 10 cm3 of 0.01 M iodine solution. Find out the value of x?
Answer:
The balanced equation for the redox reaction is
2Na2S2O3 + I2 → Na2S4O6 + 2NaI
Let the molarity of Na2S2O3 .xH2O solution = M1.

Applying molarity equation to the above redox reaction, we have
\(\frac{\mathrm{M}_{1} \times 20}{2}\)(Na2S2O3) = \(\frac{10 \times .01}{1}\)(I2)
∴ M1 = 0.01 M

mol wt. of Na2S2O3.xH2O
= 2 × 23 + 2 × 32 + 3 × 16 + x × 18
= 158 + 18x

Amount of Na2S2O3.xH2O present per litre
= (158 + 18x) × 0.01 g

But the actual amount dissolved = 2.48 g. equating these values, we have
(158 + 18x) × 0.01 = 2.48
or
x = 5.

Question 9.
The half cell reactions with their oxidation potentials are:
Pb(s) → Pb2+(aq) + 2e, E°oxi = + 0.13 v.
Ag(s) → Ag+(aq) + e, E°oxi = – 0.80 v.
Write the cell reaction and calculate its EMF.
Answer:
The equations are as
Pb2+(aq) + 2e → Pb(s), E°oxi = – 0.13 v
Ag+(aq) + e → Ag(s), (E° = + 0.80 v) …(2)

To obtain the equation for the cell reaction, multiply equation (2) by 2 and subtract equation (1) from it we get
Pb(s) + 2Ag+(aq) → Pb2+(aq) + 2Ag(s)
cell = + 0.80 – ( – 0.13) = + 0.93 v

Question 10.
Predict whether zinc or silver reacts with 1 M H2SO4 to give out hydrogen or not. Given that the standard potential of zinc & silver are – 0.76 v & + 0.80 v respectively.
Answer:
(a) To predict the reaction of zinc with H2SO4 If Zn reacts, the following reactions should take place.
Zn + H2SO4 → ZnSO4 + H2
i.e. Zn + 2H+ → Zn2+ + H2

By conventions, the cell will be represented as-
Zn / Zn2+ ∥ H+ / H2

standard EMF of the cell,
E°cell = E°H+/H2 – E°zn2+/zn
= 0 – (- 0.76) = + 0.76 v

Thus the EMF of the cells comes out to be positive. Hence the reaction takes place.

(b) To predict the reaction, of silver with H2SO4.
If Ag reacts, the following reactions should take place.
2Ag + H2SO4 → Ag2SO4 + H2
2Ag + 2H+ → 2Ag+ + H2

By convention, the cell may be written as
Ag / Ag+ ∥ H+ / H2
cell = E°H+,H2 – E°Ag+,Ag
= 0 – 0.80 = – 0.80 v.
The EMF of the cell is negative
Hence, this reaction does not take place.

Question 11.
Calculate the oxidation number of Sb atoms in Sb2O5
Answer:
Sb2O5: Oxygen in common oxide has an oxidation state of -2. Therefore if x is the oxidation number of Sb in Sb2O5 then.
2 × x × 5 × (-2) = 0
x = \(\frac{10}{2}\) = 5
The ox. no. of Sb in Sb2O5 = +5

Question 12.
Calculate the ox. no. of sulphur is Na2S2O3
Answer:
Ox. no. of various atom in Na2S2O3
Na = +1, S = x, 0 = – 2
2( + l) + 2x + 3(- 2) = 0
2 + 2x – 6 = 0
2x = 4
x = + 2

Question 13.
Determine the oxidation number of O. in CH3COOH.
Answer:
Let the ox. no. of O = x
The oxidation no. of each carbon atom = – 1
– 2 + 4 + 2x = 0
2x + 2 = 0
x = – 1

Question 14.
Determine the ox. no. of all the atoms in KClO4.
Answer:
The ox.no. of K = +1
The ox. no. of Cl = x
The ox. no. of O = — 2
1 + x – 8 = 0
x – 7 = 0 .
x = 7
(K = +1, O = -2, Cl = 7)

Question 15.
Calculate the ox. no. of metal atom in Fe((CN)6)3-
Answer:
Fe((CN)6)3-
The ox. no. of CN- = – 1

Let the ox. no. of Fe be x
x + 6 (- 1) = – 3
x = + 3

Question 16.
Find out the ox. no. of iron in
[Fe(H2O)5(NO)+]SO4
Answer:
[Fe(H2O)5(NO)+]2+
x + 0 + 1 = 2
x = 2 – 1 = +1

Question 17.
Find out the ox. no. of chlorine in HCl & HClO.
Answer:
(i) Cl in HCl is
+1 + x = 0
x = – 1

(ii) Cl in HCIO is
+ 1 + x – 2 = 0
x = +1

Question 18.
Find the ox. state of S in S2O42- or HSO3
Answer:
(i) S2O42-
2x – 8 = – 2
2x = 6
x = +3

(ii) HSO3
+ l + x – 6 = – 1
x – 5 = – 1
x = + 4

Question 19.
Calculate the emf of the cell.
M1 = 1.00 M, M2 = 0.40 M, PH2 = 1.00 atm
Answer:
[Pb2+(aq)]
LOOM (H+ (aq)) = 0.40 M
emf 0.00 – (- 0.13) + \(\frac{0.059}{2}\) log \(\left(\frac{0.40}{1.00}\right)^{2}\)
= 0.13 – 0.0295 × 0.7959
= 0.13 – 0.023 = 0.107 v

Question 20.
Calculate the number of coulombs required to deposit 40.5g of aluminum when the electrode potential is
Answer:
The atomic mass of Al is 27.
The number of coulombs required to deposit 27g of Al is
3 × faradays
or
3 × 96500
Thus, the charge required to deposit 27 g of Al
= 3 × 96500 coulombs

Charge required to deposit 40.5 g of Al
= 3 × \(\frac{96500}{27}\) × 40.5 = 434250 c.

Question 21.
Calculate the ox. number of oxygen in OF2
Answer:
OF2
x – 2 = 0
x = +2

Question 22.
Calculate the ox. no. of Pb in Pb3O4
Answer:
3x + 4( -2) = 0
3x = 8; x = \(\frac{8}{3}\)

Question 23.
Calculate the ox. no. of S in H2SO4.
Answer:
H = +1, S = x, O = – 2
2 × 1 + x + 4 (- 2) = 0
2 + x – 8 = 0
x = + 6

Question 24.
Calculate the ox. no. of carbon atom in C6H12O6
Answer:
If x is the oxidation number of c then,
6 × x + 12 × (+1) + 6 × (-2) = 0
6x = 0
x = 0

Question 25.
Calculate the ox. no. of Cr atom in CrO42-.
Answer:
CrO42- if x is the ox. no. of Cr in CrO42- then
x + 4 × (-2) = – 2
x = 8 – 2 = 6
x = + 6

लालनगीतम् Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 15

By going through these CBSE Class 7 Sanskrit Notes Chapter 15 लालनगीतम् Summary, Notes, word meanings, translation in Hindi, students can recall all the concepts quickly.

Class 7 Sanskrit Chapter 15 लालनगीतम् Summary Notes

लालनगीतम् पाठ का परिचय

प्रस्तुत पाठ के श्लोकों में रुचिकर गीत है। इस गीत में प्रकृति का सुन्दर चित्रण है। लयबद्ध श्लोकों में सूर्य, नदी, मन्दिर, फूल, वृक्ष, गाय, शेर, हिरण, ऊँट, घोड़ा और भालू आदि का सजीव वर्णन है।

लालनगीतम् Summary

पाठ का सार इस प्रकार हैप्रातः सूर्य उदय होता है। पक्षी कलकल की ध्वनि करते हैं। मन्दिर में घण्टा ध्वनि होती है। नदी के जल में नाव बहती है। फूलों पर विभिन्न रंग खिलते हैं। उन पर विचित्र तितलियाँ उड़ती हैं। प्रत्येक वृक्ष पर नए पत्ते हैं। गायें प्रातः दूध देती हैं। उसका दूध शुद्ध और मीठा होता है। गहन जंगल में बाघ गर्जना करता है। जोर से सिंह दहाड़ता है। मृग घास खाते हैं। वह विलासपूर्वक सर्वत्र चलता है। ऊँट धीरे-धीरे चलता है। पीठ पर अत्यधिक वजन ढोता है। घोड़ा तेज दौड़ता है। दौड़ते समय कुछ भी नहीं खाता है। भालू नाच दिखाता है।

लालनगीतम् Word Meanings Translation in Hindi

(क) उदिते सूर्ये धरणी विहसति।
पक्षी कूजति कमलं विकसति॥1॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
उदिते-उगने पर, निकलने पर (on rising), धरणी-पृथ्वी (earth), विहसति-हँस रही है (laughs), कूजति-चहचहा रहा है (chirps), विकसति-खिल रहा है (blooms)

सरलार्थ :
सूर्य के उगने पर (निकलने पर) पृथ्वी हँस रही है, पक्षी चहचहा रहा है, कमल खिल रहा है।

English Translation :
On rising of the sun (at sunrise) the earth is beaming. The bird chirps. The lotus blooms.

(ख) नदति मन्दिरे उच्चैढक्का।
सरितः सलिले सेलति नौका॥2॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
नदति-आवाज/ध्वनि करता है (makes sound), उच्चैः-जोर से (loudly), ढक्का -नगाड़ा (drum), सरितः-नदी के (of river), सेलति-डगमगाती है (shakes), सलिले-जल में (in the water).

सरलार्थ :
मन्दिर में नगाड़ा ज़ोर से आवाज़ कर रहा है। नदी के जल में नाव डगमगा रही है।

English Translation :
In the temple the drum is making a loud sound. The boat rocks/sways in the water of river.

(ग) पुष्पे पुष्पे नानारङ्गाः।
तेषु डयन्ते चित्रपतङ्गाः॥3॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
नानारङ्गाः-विभिन्न रंग (different colours), डयन्ते-उड़ते हैं (fly), चित्रपतङ्गाः-रंगबिरंगी तितलियाँ (butterflies).

सरलार्थ :
विभिन्न फूलों पर विभिन्न रंग हैं। उन पर रंगबिरंगी तितलियाँ उड़ती हैं।

English Translation :
There are different colours on different flowers. The butterflies fly over them.

(घ) वृक्षे वृक्षे नूतनपत्रम्।
विविधैर्वर्णैर्विभाति चित्रम्॥4॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
नूतन-नया (new), वर्णैः-रंगों से (with colours), विभाति सुशोभित होता है (is well-adorned).

सरलार्थ :
प्रत्येक पेड़ पर नए-नए पत्ते हैं। विभिन्न रंगों से चित्र (दृश्य) सुशोभित होता है।

English Translation :
There are new leaves on every tree. The picture (scenery) is well-adorned with different colours.

(ङ) धेनुः प्रातर्यच्छति दुग्धम्।
शुद्धं स्वच्छं मधुरं स्निग्धम्॥5॥

शब्दार्थाः (Word Meanings):
यच्छति-देती है (gives), धेनुः-गाय (cow), स्निग्धम्-चिकना (creamy).

सरलार्थ :
गाय सुबह शुद्ध, साफ़, मीठा (और) चिकना दूध देती है।

English Translation :
The cow gives pure, clean, sweet (and) creamy milk in the morning.

(च) गहने विपिने व्याघ्रो गर्जति।
उच्चस्तत्र च सिंहः नर्दति॥6॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
गहने-घने (dense), विपिने-जंगल में (in forest), व्याघ्रो (व्याघ्रः)-बाघ (tiger), गर्जति-गरजता है (roars), नर्दति-दहाड़ता है (roars).

सरलार्थ :
घने जंगल में बाघ गरजता है और वहाँ शेर ज़ोर से दहाड़ता है।

English Translation:
The tiger roars in the dense forest, and there the lion roars loudly.

(छ) हरिणोऽयं खादति नवघासम्।
सर्वत्र च पश्यति सविलासम्॥7॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
हरिणोऽयं (हिरण:+अयं)-यह हिरण (this deer), नवघासम् नई उगी हुई मुलायम घास को (newly grown tender grass), सर्वत्र-चारों ओर (all around), सविलासम्-प्रसन्नता से (with happiness).

सरलार्थ :
यह हिरण नई घास खाता है और सब स्थानों पर प्रसन्नता से देखता है।

English Translation :
This deer eats the new grass and looks all around with happiness.

(ज) उष्ट्रः तुङ्गः मन्दं गच्छति।
पृष्ठे प्रचुरं भारं निवहति ॥8॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
उष्ट्रः-ऊँट (camel), तुङ्गः-ऊँचा (tall), मन्दं-धीरे (slowly), पृष्ठे-पीठ पर (on the back), प्रचुरं-बहुत अधिक (a lot/too much), निवहति-ढोता है (hauls).

सरलार्थ :
ऊँचा ऊँट धीरे-धीरे चलता है। पीठ पर बहुत अधिक भार (बोझ) ढोता (ले जाता) है।

English Translation :
The tall camel goes slowly. (It) hauls a lot of load on its back.

(झ) घोटकराजः क्षिप्रं धावति।
धावनसमये किमपि न खादति॥9॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
घोटकराजः-घोड़ा (horse), क्षिप्रं-तेज़ी से (fast), धावनसमये .दौड़ने के समय (at the time of running), किमपि-कुछ भी (anything).

सरलार्थः
घोड़ा तेज़ी से दौड़ता है। दौड़ते समय कुछ भी नहीं खाता है।

English Translation :
The horse runs fast. It does not eat anything at the time of running.

(ञ) पश्यत भल्लुकमिमं करालम्।
नृत्यति थथथै कुरु करतालम्॥10॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
भल्लुकः-भालू (bear), करालम्- भयानक (fearful), करतालम् ताली (clap.)

सरलार्थ :
इस भयानक भालू को देखो। ताली बजाओ, (यह) थाथैया नाचता है।

English Translation :
Look at this fearful bear. Clap, (it) dances that the thaiya.

अनारिकायाः जिज्ञासा Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 14

By going through these CBSE Class 7 Sanskrit Notes Chapter 14 अनारिकायाः जिज्ञासा Summary, Notes, word meanings, translation in Hindi, students can recall all the concepts quickly.

Class 7 Sanskrit Chapter 14 अनारिकायाः जिज्ञासा Summary Notes

अनारिकायाः जिज्ञासा पाठ का परिचय

प्रस्तुत पाठ की कथा के द्वारा बच्चों के मन में उठने वाले भावों एवं विचारों का वर्णन किया गया है। इस पाठ में अप्रत्यक्ष रूप में अनारिका के माध्यम से कहा गया है कि पुल का उद्घाटन उसके निर्माणकर्ता द्वारा होना चाहिए। पाठ से ‘ऋकारान्त’ शब्द रूपों का ज्ञान प्राप्त होता है।

अनारिकायाः जिज्ञासा Summary

अनारिका के मन में जिज्ञासा बनी रहती थी। उसके प्रश्न सुनकर प्रत्येक व्यक्ति की बुद्धि भ्रमित हो जाती थी। एक बार वह उदास थी। वह घर से बाहर निकल गई। उसने देखा कि सभी मार्ग सजे हुए हैं। अतः कोई मन्त्री आज आएगा। उसने घर आकर अपने पिता से मन्त्री के आगमन का कारण पूछा। उसके पिता ने बताया कि एक पुल का निर्माण हुआ है।

अनारिकायाः जिज्ञासा Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 14

उसके उद्घाटन के लिए मन्त्री जी आ रहे हैं। उसने पूछा कि क्या मन्त्री ने पुल का निर्माण किया है ? उसके पिता ने बताया कि पुल का निर्माण नौकर करते हैं। उसके पिता ने आगे बताया कि प्रजा सरकार को धन देती है। उस धन से पत्थर इत्यादि सामग्री खरीदी जाती है। इससे पुल का निर्माण होता है। इस प्रकार उसके पिता ने अनारिका की जिज्ञासा को शान्त किया।

अनारिकायाः जिज्ञासा Word Meanings Translation in Hindi

(क) बालिकायाः अनारिकायाः मनसि सर्वदा महती जिज्ञासा भवति। अतः सा बहून् प्रश्नान्
पृच्छति। तस्याः प्रश्नैः सर्वेषां बुद्धिः चक्रवत् भ्रमति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
मनसि-मन में (in the mind), सर्वदा-हमेशा (always), जिज्ञासा-कुतूहल (curiosity), पृच्छति-पूछती है (asks), सर्वेषां-सबकी (everyone’s), चक्रवत् पहिए के समान (like a wheel), भ्रमति-घूमती है (spins).

सरलार्थ :
बालिका अनारिका के मन में हमेशा बड़ा कुतूहल (जानने की इच्छा) होता है। इसलिए वह बहुत प्रश्न पूछती है। उसके प्रश्नों से सबकी बुद्धि पहिए के समान घूमने लगती है।

English Translation :
There is always great curiosity in the mind of child Anarika. Therefore. she asks lots of questions. Everyone’s intellect spins like a wheel at her questions.

(ख) प्रातः उत्थाय सा अन्वभवत् यत् तस्याः मनः प्रसन्नं नास्ति। मनोविनोदाय सा भ्रमितुं गृहात् बहिः अगच्छत्। भ्रमणकाले सा अपश्यत् यत् मार्गाः सुसज्जिताः सन्ति। सा चिन्तयति- किमर्थम् इयं सज्जा? सा अस्मरत् यत् अद्य तु मन्त्री आगमिष्यति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
अन्वभवत्-अनुभव किया (felt), मनोविनोदाय-मन को प्रसन्न करने के लिए (to make her mind happy), भ्रमितुं-घूमने के लिए (to stroll), भ्रमणकाले-घूमने के समय (at the time of strolling), सुसज्जिताः-सजे हुए (decorated), अस्मरत्-याद किया (remembered), मन्त्री-मन्त्री (minister).

सरलार्थ : सुबह उठकर उसने अनुभव किया कि उसका मन प्रसन्न (खुश) नहीं है। मन प्रसन्न करने के लिए वह घूमने के लिए घर से बाहर गई। घूमने के समय उसने देखा कि रास्ते सजे हुए हैं। वह सोचती है-किस लिए यह तैयारी है? उसे याद आया कि आज तो मन्त्री आएँगे।

English Translation :
On getting up in the morning she felt that her mind was not happy. To make her mind happy she went out of her home to stroll. At the time of strolling she saw that the paths were decorated. She thinks- What is this decoration for? Thinking thus she remembered that the minister would be coming today

(ग) सः अत्र किमर्थम् आगमिष्यति इति विषये तस्याः जिज्ञासाः प्रारब्धाः। गृहम् आगत्य सा पितरम् अपृच्छत्-“पितः! मन्त्री किमर्थम् आगच्छति?” पिता अवदत्-“पुत्रि! नद्याः उपरि किं मन्त्री सेतोः निर्माणम् अकरोत्?”

शब्दार्थाः (Word Meanings):
जिज्ञासा-कुतूहल(जानने की इच्छा) (curiosity), प्रारब्धाः -आरम्भ हुईं (begun/aroused), आगत्य-आकर (having come), किमर्थम्-किस लिए (What for), निर्मितः निर्माण किया गया (constructed), उपरि-ऊपर (over), सेतुः-पुल (bridge), उद्घाटनार्थ-उद्घाटन के लिए (for inauguration).

सरलार्थ :
वे यहाँ किसलिए आएँगे इस विषय में उसका कुतूहल आरम्भ हुआ। घर आकर उसने पिता से पूछा-“पिता जी! मन्त्री किसलिए आ रहे हैं।” पिता जी बोले-“पुत्री! नदी के ऊपर नया पुल बना है, उसके उद्घाटन के लिए मन्त्री आ रहे हैं।” अनारिका ने फिर पूछा-“पिता जी! क्या मन्त्री ने पुल का निर्माण किया है?”

English Translation :
What will he come here for? Her curiosity was aroused in this matter. On returning home she asked her father, “Father! Why is the minister coming?” The father replied, “Daughter! the new bridge that has been constructed over the river, the minister is coming for its inauguration.” Anarika asked again, “Father! Did the minister construct the bridge?”

(घ) पिता अकथयत्-“न हि पुत्रि! सेतोः निर्माणं कर्मकराः अकुर्वन्!” पुनः अनारिकायाः प्रश्न: आसीत्-“यदि कर्मकराः सेतोः निर्माणम् अकुर्वन्, तदा मन्त्री किमर्थम् आगच्छति?” पिता अवदत्-“यतो हि सः अस्माकं देशस्य मन्त्री।” “पितः! सेतोः निर्माणाय प्रस्तराणि कुतः आयान्ति? किं तानि मन्त्री ददाति?”

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
कर्मकरा:-मजदूर (labourers), यतोहि-क्योंकि (because), अस्माकं-हमारा (our), सेतो:-पुल का (of the bridge), निर्माणाय-बनाने के लिए (for construction), प्रस्तराणि (ब०व०)-पत्थर (stones), आयान्ति-आते हैं (are coming), ददाति-देता है/देते हैं (is giving).

सरलार्थ :
पिता ने कहा- “नहीं पुत्री! पुल का निर्माण मजदूरों ने किया था।” फिर अनारिका का प्रश्न था “यदि मजदूरों ने पुल बनाया है, तब मन्त्री किसलिए आ रहे हैं?” पिता बोले-“क्योंकि, वे हमारे देश के मन्त्री हैं।” “पिता जी! पुल को बनाने के लिए पत्थर कहाँ से आते हैं ? क्या उन्हें मन्त्री देते हैं ?”

English Translation:
The father said, “No daughter, the bridge was constructed by the labourers.” Then Anarika’s question was, “If the labourers have constructed the bridge then why is the minister coming?” The father replied, “Because, he is the minister of our country.” (Anarika asked), “Father! From where have the stones come for construction of the bridge? Does the minister give them (stones)?”

(ङ) विरक्तभावेन पिता उदतरत्-“अनारिके! प्रस्तराणि जनाः पर्वतेभ्यः आनयन्ति।”पितः! तर्हि किम्, एतदर्थं मन्त्री धनं ददाति? तस्य पार्वे धनानि कुतः आगच्छन्ति?” एतान् प्रश्नान् श्रुत्वा पिताऽवदत्-“अरे! प्रजाः सर्वकाराय धनं प्रयच्छन्ति।” विस्मिता अनारिका पुनः अपृच्छत् “पितः! कर्मकराः पर्वतेभ्यः प्रस्तराणि आनयन्ति। ते एव सेतुं निर्मान्ति। प्रजाः सर्वकाराय – धनं ददति। तथापि सेतोः उद्घाटनार्थं मन्त्री किमर्थम् आगच्छति?”

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
उदतरत्-उत्तर दिया (replied), प्रस्तराणि-पत्थर- पत्थर (stones) पर्वतेभ्यः -पहाड़ों से (from the mountains), आनयन्ति-लाते हैं (bringing), सर्वकाराय सरकार के लिए (for government), तर्हि-तो (then), किमर्थम् (किम् + अर्थम् )—किसलिए, क्यों (why).

सरलार्थ :
पिता ने उदासीन भाव से उत्तर दिया, “अनारिका! पत्थर लोग पहाड़ों से लाते हैं।” “पिता जी! तो क्या! इसके लिए मन्त्री धन देते हैं ? उनके पास धन कहाँ से आते हैं?” इन प्रश्नों को सुनकर पिता बोले -“अरे! प्रजाएँ सरकार को धन देती हैं।” आश्चर्यचकित अनारिका ने फिर पूछा- “पिता जी! मज़दूर पहाड़ों से पत्थर लाते हैं, वे ही पुल बनाते हैं, प्रजाएँ सरकार को धन देती हैं, तो भी मन्त्री पुल के उद्घाटन के लिए किसलिए (क्यों) आ रहे हैं?”

English Translation:
The father replied indifferently, “Anarika, people bring the stones from the mountains.” (Anarika asked), “Father, then does the minister give money for this? From where is he getting the money?” Hearing these questions the father said, “Oh, the people give money to the government.” Surprised Anarika again asked, “Father! if labourers bring stones from mountains. They themselves make the bridge, the people give money to the government then why is the minister coming for inauguration of the bridge?”

(च) पिता अवदत्-“प्रथममेव अहम् अकथयम् यत् सः देशस्य मन्त्री अस्ति।स जनप्रतिनिधिः अपि अस्ति। जनतायाः घोष निर्मितस्य सेतोः उद्घाटनाय जन प्रतिनिधिः आमन्त्रितो भवति। चल, सुसज्जिता भूत्वा विद्यालयं चल।” अनारिकायाः मनसि इतोऽपि बहवः प्रश्नाः सन्ति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
प्रथममेव (प्रथमम् + एव)-पहले ही (already /in the beginning), उत्तरन्-उत्तर देते हुए (replying), भूत्वा (भू + क्त्वा)-होकर (being), इदानीम्-अब (now), बहवः-बहुत से (so many), इतोऽपि-इससे भी (even more) निर्मितस्य-बने हुए (already made) सेतो:-पुल का (bridge)

सरलार्थ :
पिता बोले, “पहले ही मैंने कहा था कि वे देश के मन्त्री हैं। जनप्रतिनिधि भी हैं। जनता के धन से बने हुए पुल के उद्घाटन के लिए जनता के प्रतिनिधि निमन्त्रित किए जाते हैं। चलो, तैयार होकर विद्यालय जाओ।” अब भी अनारिका के मन में बहुत से प्रश्न हैं।

English Translation:
The father said, “I had already said that he is the minister of the country. He is the public representative also. For the inauguration of the bridge constructed from the public money, the public representatives are invited. Go, get ready and go to the school.” Still there are many questions in Anarika’s mind.

 

अमृतं संस्कृतम् Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 13

By going through these CBSE Class 7 Sanskrit Notes Chapter 13 अमृतं संस्कृतम् Summary, Notes, word meanings, translation in Hindi, students can recall all the concepts quickly.

Class 7 Sanskrit Chapter 13 अमृतं संस्कृतम् Summary Notes

अमृतं संस्कृतम् पाठ का परिचय

प्रस्तुत पाठ में संस्कृत-भाषा के महत्त्व का वर्णन है। यह भाषा संसार की भाषाओं में प्राचीनतम और अधिकतर भाषाओं की जननी है। यह परिमार्जित और वैज्ञानिक भाषा है। इसका साहित्य संस्कृति का ज्ञान प्रदान करता है। अतः संस्कृति, आचरण और श्रेष्ठ ज्ञान प्राप्त करने के लिए संस्कृत अवश्य पढ़नी चाहिए।पाठ से ‘इकारान्त स्त्रीलिंग’ शब्दों का ज्ञान प्राप्त होगा।

अमृतं संस्कृतम् Summary

संसार की सभी भाषाओं में संस्कृत प्राचीनतम भाषा है। यह प्रायः सभी भारतीय प्रादेशिक भाषाओं की मूल स्वीकार की गई है। इसमें ज्ञान और विज्ञान का खजाना सुरक्षित है। संस्कृत भाषा कम्प्यूटर के लिए सबसे उपयुक्त भाषा है। इसका साहित्य अत्यधिक समृद्ध है। इसमें वेदों, शास्त्रों, पुराणों तथा अन्य आधुनिक शास्त्रों की रचना हुई है। संस्कृत भाषा के कालिदास जैसे कवि विश्व में प्रसिद्ध हैं। संस्कृत भाषा में अनेक शास्त्रों की रचना हुई। अनेक आचार्यों ने उल्लेखनीय कार्य किया है। आचार्य भास्कर, महर्षि चरक और महर्षि सुश्रुत का नाम आज भी आदर के साथ लिया जाता है।

अमृतं संस्कृतम् Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 13
संस्कृत की विशेषता सर्वतोमुखी है। इसका नीतिशास्त्र विश्व प्रसिद्ध है। नीतिशास्त्र में नीतिविषयक वचनों का संग्रह प्राप्त है। ये वचन मनुष्य को जीवनोपयोगी व समाजोपयोगी व्यवहार सिखाते हैं। संस्कृत के कारण ही भारत विश्व का गुरु कहलाता है। इसके सर्वातिशायी गुणों के कारण ही यह भाषा अजर-अमर है।

अमृतं संस्कृतम् Word Meanings Translation in Hindi

(क) विश्वस्य उपलब्धासु भाषासु संस्कृतभाषा प्राचीनतमा भाषास्ति। भाषेयं अनेकाषां
भाषाणां जननी मता। प्राचीनयोः ज्ञानविज्ञानयोः निधिः अस्यां सुरक्षितः। संस्कृतस्य
महत्त्वविषये केनापि कथितम्- ‘भारतस्य प्रतिष्ठे द्वे संस्कृतं संस्कृतिस्तथा’।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
उपलब्धासु- उपलब्ध (भाषाओं) में (among available (languages)), प्राचीनतमा-सबसे पुरानी (oldest), भाषेयम् (भाषा+इयम् )-यह भाषा (this language), जननी-माता (mother), मता-मानी गई है (is considered), निधिः-खजाना (treasure), प्रतिष्ठे-दो प्रतिष्ठाएँ/सम्मानप्रद तत्त्व (two matters of honour).

सरलार्थ :
संसार की सभी उपलब्ध भाषाओं में संस्कृत भाषा सबसे अधिक प्राचीन है। यह भाषा अनेक भाषाओं की माता मानी गई है। प्राचीन ज्ञान विज्ञान का खज़ाना इसमें सुरक्षित है। संस्कृत के महत्त्व के विषय में किसी के द्वारा कहा गया है- भारत की दो प्रतिष्ठाएँ हैं- संस्कृत और (देश की) संस्कृति।

English Translation :
Of all the available languages of the world Sanskrit is the oldest language. This language is considered to be the mother of many languages. In this language (only) the treasure of knowledge and science is preserved. In the context of greatness of Sanskrit it has been said by someone “These two Sanskrit and culture are the honour (pride) of India.’

(ख) इयं भाषां अतीव वैज्ञानिकी। केचन कथयन्ति यत् संस्कृतमेव सङ्गणकस्य कृते सर्वोत्तमा भाषा। अस्याः वाङ्मयं वेदैः, पुराणैः, नीतिशास्त्रैः चिकित्साशास्त्रादिभिश्च समृद्धमस्ति। कालिदासादीनां विश्वकवीनां काव्यसौन्दर्यम् अनुपमम्।कौटिल्यरचितम् अर्थशास्त्रं जगति प्रसिद्धमस्ति। गणितशास्त्रे शून्यस्य प्रतिपादनं सर्वप्रथमम् आर्यभट: अकरोत्। चिकित्साशास्त्रे चरकसुश्रुतयो: योगदानं विश्वप्रसिद्धम्। संस्कृते यानि अन्यानि शास्त्राणि विद्यन्ते तेषु वास्तुशास्त्रं, रसायनशास्त्रं, खगोलविज्ञानं, ज्योतिषशास्त्रं, विमानशास्त्रं इत्यादीनि उल्लेखनीयानि।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
केचन-कुछ लोग (some people), सर्वोत्तमा-सर्वश्रेष्ठ (best), वाङ्मयं-साहित्य (literature), अनुपमम्-अतुलनीय (incomparable), जगति-संसार में (in the world), अर्थशास्त्रम्-अर्थशास्त्र (economics), गणितशास्त्रे-गणित शास्त्र में (in Mathematics), शून्यस्य-शून्य का (of zero), सर्वप्रथमं – सबसे पहले (first of all), योगदानम्- योगदान (contribution), विश्वप्रसिद्धम्- संसार में विख्यात (world famous), खगोलशास्त्रं-अन्तरिक्ष शास्त्र (space science), वास्तुशास्त्रं-वास्तुशास्त्र (architecture), रसायनशास्त्रं-रसायनशास्त्र (chemistry), ज्योतिषशास्त्रं-ज्योतिषशास्त्र (astronomy), विमानशास्त्रं-विमानशास्त्र (aeronautics), उल्लेखनीयम्-लिखने (बताने) योग्य (remarkable/notable).

सरलार्थ :
यह भाषा बहुत वैज्ञानिकी है। कुछ लोग कहते हैं कि संस्कृत ही कम्प्यूटर के लिए सर्वश्रेष्ठ (सर्वोत्तम) भाषा है। इसका साहित्य वेदों से, पुराणों से, नीतिशास्त्रों से और चिकित्साशास्त्र आदि को से सम्पन्न (परिपूर्ण) है। कालिदास आदि विश्वकवियों का काव्य-सौन्दर्य अतुलनीय है। चाणक्य द्वारा रचित अर्थशास्त्र संसार में प्रसिद्ध है। गणितशास्त्र में शून्य का प्रयोग सबसे पहले आर्यभट्ट ने किया था। चिकित्साशास्त्र में चरक और सुश्रुत का योगदान विश्वविख्यात है। संस्कृत में जो दूसरे शास्त्र हैं, उनमें वास्तुशास्त्र, रसायनशास्त्र, अन्तरिक्ष विज्ञान, ज्योतिषशास्त्र और विमानशास्त्र इत्यादि उल्लेखनीय हैं।

English Translation:
This language is very scientific. Some say that Sanskrit is the appropriate language for computers. Its literature is rich with Vedas, Purans, work of ethics and medical science etc. The beauty of poetry of world poets like Kalidas is incomparable. Arthshastra written by Chanakya is famous in the world.

First of all the use of zero in Mathematics was made by Bhaskaracharya. The contribution of Charak and Sushrut in medical science is world famous. Of the other scriptures in Sanskrit, architecture, chemistry, space science, astronomy and aeronautics are notable (remarkable).

(ग) संस्कृते विद्यमानाः सूक्तयः अभ्युदयाय प्रेरयन्ति। यथा-सत्यमेव जयते, वसुधैव कुटुम्बकम्, विद्ययाऽमृतमश्नुते, योगः कर्मसु कौशलम् इत्यादयः। सर्वभूतेषु आत्मवत् व्यवहारं कर्तुं संस्कृतभाषा सम्यक् शिक्षयति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
विद्यमानाः-विद्यमान (existing), अभ्युदयाय-भौतिक उन्नति के लिए (for physicali progress), सत्यमेव (सत्यम् + एव)-सत्य ही (Truth alone), वसुधैव (वसुधा + एव)-पृथ्वी ही (The earth), विद्ययाऽमृतम् (विद्यया + अमृतम्)-विद्या द्वारा अमरत्व (Immortality through knowledge), अश्नुते-प्राप्त करता है (obtains), कर्मसु- कर्मों में (in actions / deeds.), सर्वभूतेषु-सब प्राणियों के प्रति (towards all beings), सम्यक् भली-भाँति (in a befitting manner)

सरलार्थ :
संस्कृत (साहित्य) में विद्यमान सूक्तियाँ भौतिक उन्नति के लिए प्रेरित करती हैं। जैसे- ‘सत्य की ही सदा विजय होती है’ ‘सारी पृथ्वी ही एक छोटा सा परिवार है’, ‘विद्या द्वारा अमरत्व की प्राप्ति होती है (अर्थात् विद्या द्वारा मनुष्य अमर हो जाता है)’ ‘कर्मों में कौशल/निपुणता ही योग है’ इत्यादि। सब के प्रति अपने जैसा व्यवहार करने के लिए संस्कृत भाषा अच्छी तरह से शिक्षा देती है।

English Translation :
The quotes existing in the Sanskrit language inspire us for progress (in life). For example- Truth alone triumphs’, ‘The entire earth is like a family’, ‘One obtains immortality through knowledge’, ‘Skill/perfection in performing actions/deeds is yoga’ etc. Sanskrit language (literature) guides/instructs/enlightens us properly one should behave toward others as towards one self.

(घ) केचन कथयन्ति यत् संस्कृतभाषायां केवलं धार्मिकं साहित्यम् वर्तते-एषा धारणा समीचीना नास्ति।
संस्कृतग्रन्थेषु मानवजीवनाय विविधाः विषयाः समाविष्टाः सन्ति।
महापुरुषाणां मतिः, उत्तमजनानां धृतिः सामान्यजनानां जीवनपद्धतिः च वर्णिताः सन्ति।
अतः अस्माभिः संस्कृतम् अवश्यमेव पठनीयम्। तेन मनुष्यस्य समाजस्य च परिष्कारः भवेत्।
उक्तञ्च —
अमृतं संस्कृतं मित्र!
सरसं सरलं वचः। भाषासु महनीयं यद्
ज्ञानविज्ञानपोषकम्॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
केचन-कुछ (some), धारणा-सोच (notion), समीचीना उचिता (proper), समाविष्टाः -समावेश (समाये हुए) (contain), मति:-बुद्धि (wisdom), धृतिः धैर्य (patience), जीवनपद्धतिः-जीवन की प्रणाली (life system) परिष्कारः-शुद्धि (refinement sublimation), वचः-वाणी (language), महनीयम्-आदरणीय, पूज्य (respectable, honourable), पोषकम्-पोषण करने वाला (nourishes).

सरलार्थ :
कुछ लोग कहते हैं कि संस्कृत भाषा में केवल धार्मिक साहित्य है-यह सोच (धारणा) उचित नहीं है। संस्कृत ग्रन्थों में मानव जीवन के लिए विभिन्न विषयों का समावेश (समाए हुए) है। महापुरुषों की बुद्धि, सज्जनों का धैर्य और सामान्य मनुष्यों की जीवन प्रणाली (पद्धति) वर्णित की गई है। इसलिए हमारे द्वारा संस्कृत अवश्य ही पढ़ने योग्य है अर्थात् हमें संस्कृत अवश्य पढ़नी चाहिए। जिससे मानव की और समाज की शुद्धि हो। और कहा गया है मित्र संस्कृत अमृत है। सरस और सरल वाणी है। भाषाओं में जो सम्मान के योग्य है और ज्ञान एवं विज्ञान की पोषक (पोषण करने वाली) है।

English Translation :
Some (people) say that Sanskrit language has only religious literature. This view is not proper. The wisdom of greatmen, patience of gentlemen and life style of ordinary people has been described. Therefore Sanskrit language is definitely worth studying so that (by which) there is refinement/sublimation of human beings and society. And it has been said—“Friend!

Sanskrit is ambrosia. It is a sweet and simple language. It is worthy. It is worthy of honour (deserves a place of honour) among languages (of the world) and is a nurturer of the knowledge of arts and sciences i.e helps to nuture and increase our knowledge of arts and science.

विश्वबंधुत्वम् Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 10

By going through these CBSE Class 7 Sanskrit Notes Chapter 10 विश्वबंधुत्वम् Summary, Notes, word meanings, translation in Hindi, students can recall all the concepts quickly.

Class 7 Sanskrit Chapter 10 विश्वबंधुत्वम् Summary Notes

विश्वबंधुत्वम् पाठ का परिचय

प्रस्तुत पाठ के द्वारा संसार में बन्धुत्व अर्थात् भाईचारे की भावना की आवश्यकता और महत्त्व पर प्रकाश डाला गया है। सभी विकसित, विकासशील और अविकसित देशों में परस्पर प्रेम और मित्रता का व्यवहार होना चाहिए। पाठ में वर्णन किया गया है कि सूर्य, चन्द्र और प्रकृति भेदभाव नहीं करते हैं, तब मानव को भी वैरभाव छोड़कर बन्धुत्व के भाव से संसार में व्यवहार करना चाहिए। संसार के कल्याण के लिए सम्पूर्ण पृथ्वी को एक परिवार के रूप में मानने वाले उदार एवं महान् व्यक्ति होते हैं। पाठ में कारक और उपपद विभक्तियों का प्रयोग छात्रों के लिए उपयोगी होगा।

विश्वबंधुत्वम् Summary

इस पाठ में भाईचारे का उपदेश किया गया है। पाठ का सार इस प्रकार है उत्सव में, व्यक्तिगत संकट में, अकाल पड़ने पर, देश पर आपदा आने पर और दैनिक व्यवहार में जो सहायता करता है, वह मित्र होता है। यदि संसार में सब जगह ऐसा भाव आ जाए तो विश्वबन्धुता सम्भव है।

दुःख की बात है कि समूचे संसार में कलह और अशान्ति का वातावरण है। मनुष्य आपस में विश्वास नहीं करते हैं। वे दूसरे के कष्ट को अपना कष्ट नहीं समझते हैं। समर्थ देश असमर्थ देशों के प्रति अनादर की भावना ‘ प्रदर्शित करते हैं और उन पर अपना प्रभुत्व स्थापित करते हैं। संसार में सब जगह शत्रुता, वैर और हिंसा की भावना दिखाई पड़ती है। देशों का विकास भी बाधित होता है।

यह महान् आवश्यकता है कि एक देश दूसरे देश के साथ शुद्ध हृदय से बन्धुता का व्यवहार करें। संसार के मनुष्यों में यह भावना आवश्यक है। इसके द्वारा विकसित अविकसित देशों के बीच में स्वस्थ स्पर्धा होगी। सभी देश ज्ञान विज्ञान के क्षेत्र में मैत्री भावना और सहयोग के द्वारा समृद्धि को प्राप्त करने में समर्थ हो जाएंगे।

सूर्य और चन्द्रमा का प्रकाश सब जगह समान रूप से फैलता है। प्रकृति भी सभी के साथ समान व्यवहार करती है। इसलिए हम सबको आपसी शत्रुता के भाव को छोड़कर संसार में भाईचारा स्थापित करना चाहिए। इसलिए विश्व के कल्याण के लिए ऐसी भावना होनी चाहिए-यह अपना है अथवा पराया है ऐसी सोच संकीर्ण मन वालों की होती है। उदार मन वालों के लिए सम्पूर्ण पृथ्वी ही परिवार होती है।

विश्वबंधुत्वम् Word Meanings Translation in Hindi

(क) उत्सवे, व्यसने, दुर्भिक्षे, राष्ट्रविप्लवे, दैनन्दिनव्यवहारे च यः सहायतां करोति सः बन्धुः
भवति। यदि विश्वे सर्वत्र एतादृशः भावः भवेत् तदा विश्वबन्धुत्वं सम्भवति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
उत्सवे-पर्व में (in festival), व्यसने-संकट के समय में (at the time of distress), दुर्भिक्षे-अकाल पड़ने पर (at the time of famine), राष्ट्रविप्लवे-देश पर विपत्ति (संकट)आने पर [(coming of) trouble to the country], बन्धुः -भाई अथवा मित्र (brother or friend), विश्वबन्धुत्वं-विश्व के प्रति भाईचारा (brotherhood in the world), सम्भवति सम्भव है (is possible).

सरलार्थ :
पर्व (त्योहार) में, संकट के समय में, अकाल पड़ने पर, देश पर विपत्ति आने पर और दैनिक व्यवहार में जो सहायता करता है, वह भाई होता है। यदि संसार में सब स्थानों पर ऐसी भावना हो, तब संसार में भाईचारा सम्भव होता है।

English Translation :
He who helps during a festival at the time of distress, at the time of famine, adverse during times in a country and during trouble from the enemy is a brother (friend). When there is such feeling everywhere in the world then brotherhood in the world is possible.

(ख) परन्तु अधुना निखिले संसारे कलहस्य अशान्तेः च वातावरणम् अस्ति। मानवाः परस्परं न विश्वसन्ति। ते परस्य कष्टं स्वकीयं कष्टं न गणयन्ति।अपिच समर्थाः देशाः असमर्थान् देशान् प्रति उपेक्षाभावं प्रदर्शयन्ति, तेषाम् उपरि स्वकीयं प्रभुत्वं स्थापयन्ति। संसारे सर्वत्र विद्वेषस्य,शत्रुतायाः, हिंसायाः च भावना दृश्यते।देशानां विकासः अपि अवरुद्धः भवति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
अधुना-अब (now), निखिले-सम्पूर्ण (में) (in the whole), विश्वसन्ति-विश्वास करते हैं (are trusting), स्वकीयम्-अपना [(one’s) own], उपेक्षाभावम् अनादर की भावना की (disrespect), प्रभुत्वं-प्रभुता को (बड़प्पन की भावना) (superiority), विद्वेषस्य-शत्रुता की (of enmity), अवरुद्धः- रुक जाता/जाती है (stops).

सरलार्थ :
परन्तु अब सारे विश्व में लड़ाई और अशान्ति का वातावरण है। मनुष्य आपस में विश्वास नहीं करते हैं। वे (मनुष्य) दूसरे की पीड़ा को अपनी पीड़ा नहीं गिनते (समझते) हैं। और (भी) सम्पन्न देश असमर्थ (गरीब) देशों के प्रति अनादर का भाव दिखाते हैं और उनके ऊपर अधिकार स्थापित करते हैं (रखते हैं) विश्व में सब स्थानों पर द्वेष की, वैर की और हिंसा की भावना दिखाई देती है। देशों की उन्नति भी रुक जाती है।

English Translation :
But now there is an atmosphere of hostility and unrest in the whole world. Men do not trust each other. They do not consider the pain (trouble) of others as their own. More prosperous countries show (have) a feeling of disrespect for the poorer countries, and impose their superiority over them. Because of that reason the feeling of jealousy, enmity and violence is seen at all places in the world. The progress of the countries also stops.

(ग) इयम् महती आवश्यकता वर्तते यत् एकः देशः अपरेण देशेन सह निर्मलेन हृदयेन बन्धुतायाः व्यवहारं कुर्यात्। विश्वस्य जनेषु इयं भावना आवश्यकी। ततः विकसिताविकसितयोः देशयोः मध्ये स्वस्था स्पर्धा भविष्यति। सर्वे देशाः ज्ञानविज्ञानयोः क्षेत्रे मैत्रीभावनया सहयोगेन च समृद्धि प्राप्तुं समर्थाः भविष्यन्ति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
वर्तते-है (is), अपरेण-दूसरे से (with another), जनेषु मनुष्यों में (in humans), स्पर्धा-होड़ (मुकाबला) (competition), ज्ञानविज्ञानयोः-ज्ञान और विज्ञान के (of knowledge and science), मैत्रीभावनया-मित्रता की भावना से (with the feeling of friendship).

सरलार्थ :
यह बड़ी आवश्यकता है कि एक देश दूसरे देश के साथ शुद्ध हृदय (मन) से भाईचारे का व्यवहार करे। संसार के लोगों के लिए यह भावना आवश्यक है। तब विकसित और अविकसित देशों के बीच में सही होड़ होगी। सभी देश ज्ञान और विज्ञान के क्षेत्र में मित्रता की भावना से और सहयोग से उन्नति प्राप्त करने के योग्य होंगे।

English Translation:
There is a great need that one country practices a behaviour of brotherhood with another country with a pure heart. This feeling is necessary among the people of this world. Then there will be healthy competition between the developed and undeveloped countries. All countries with the feeling of friendship and co-operation will be capable of progress in the fields of knowledge and science.

(घ) सूर्यस्य चन्द्रस्य च प्रकाशः सर्वत्र समानरूपेण प्रसरति। प्रकृतिः अपि सर्वेषु समत्वेन
व्यवहरति। तस्मात् अस्माभिः सर्वैः परस्परं वैरभावम् अपहाय विश्वबन्धुत्वं स्थापनीयम्।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
प्रसरति-फैलता है/बहता है (flows), ज्ञायते-जाना जाता है (is known), व्यवहरति-व्यवहार करती है (behaves), समत्वेन-समान भावना से (with a similar feeling), अपहाय-छोड़कर (give up), स्थापनीयम्-स्थापित करना चाहिए (establish).

सरलार्थ :
सूर्य और चन्द्र की रोशनी सब स्थानों पर समान रूप से फैलती है। प्रकृति भी सब में समान भावना से व्यवहार करती है। उसी कारण से हम सबको आपसी शत्रुता के भाव को छोड़कर संसार में भाईचारा स्थापित करना चाहिए।

Eglish Translation :
The light of sun and moon spreads equally at all the places. Nature also behaves with equality towards all. Due to this reason, giving up the feeling of mutual enmity we all should establish brotherhood in the world.

(ङ) अतः विश्वस्य कल्याणाय एतादृशी भावना भवेत्
अयं निजः परो वेति गणना लघुचेतसाम्। उदारचरितानां तु वसुधैव कुटुम्बकम्॥

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
निजः-अपना (own), लघुचेतसाम्-छोटे हृदय वालों का (of the narrow minded), वसुधैव (वसुधा+एव)-पृथ्वी ही (only earth), उदारचरितानां-विशाल (दयालु) हृदय वालों का (of large hearted people), कुटुम्बकम्-परिवार (family).

सरलार्थ :
इसलिए संसार की भलाई (हित) के लिए ऐसी भावना होनी चाहिए-यह अपना है और यह पराया है, इस प्रकार की गिनती (सोच) क्षुद्र (छोटे) हृदय वाले लोगों की होती है। दयालु अर्थात् विशाल हृदय वाले व्यक्तियों के लिए तो (सारी) पृथ्वी ही एक परिवार है।

English Translation :
Therefore, for the welfare of the world the feeling should be like this-This is (my) own and this is others, the narrow minded people think like this. For large-hearted people the (whole of) earth is one family.

CBSE Class 8 Sanskrit Sample Paper Set 4

We have given detailed NCERT Solutions for Class 8 Sanskrit come in handy for quickly completing your homework.

CBSE Class 8 Sanskrit Sample Paper Set 4

निर्धारित समय: 3 घंटे
अधिकतम अंकाः 80

खण्डः – ‘क’
अपठित-अवबोधनम्

प्रश्न 1.
अधोलिखितं अनुच्छेदं पठित्वा प्रदत्तप्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (10)

एकदा राजकुमारः सिद्धार्थः विहाराय उद्यानं गतवान्। सहसा सः क्रन्दनध्वनिम् अशृणोत्। तदैव एकः हंसः तस्य सम्मुखे भूमौ अपतत्। तम् दृष्ट्वा सिद्धार्थः करुणापूर्णः अभवत्। पुनः च सः हंसस्य शरीराद् बाणं निष्कास्य यावत्पश्यति तावत् देवदतः तत्र आगच्छत्। सः सिद्धार्थम् अकथयत्-“भो सिद्धार्थ! एषः हंसः मया हतः, इमम् हंसम् मह्यम् देहि।” सिद्धार्थः उच्चैः अवदत्-“न दास्यामि इमम् हंसम्, यतः अहम् अस्य रक्षकः।” तौ परस्परम् विवदमानौ राजसभां अगच्छताम्। नृपः सर्वं वृत्तान्तं श्रुत्वा आदिष्टवान्–“यस्य समीपे हंसः गमिष्यति सः तस्यैव भविष्यति। हंसः सानन्दम् सिद्धार्थम् एव उपगतः।” उक्तम् हि-रक्षकः भक्षकात् श्रेयान्।

प्रश्ना:
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 4 = 4)
(i) करुणापूर्णः कः अभवत्?
(ii) सिद्धार्थः विहाराय कुत्र अगच्छत्?
(iii) तौ विवदमानौ कुत्र अगच्छताम्?
(iv) हंसः कुत्र अपतत्?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (2 × 2 = 4)
(i) राजा किम् आदिष्टवान्?
(ii) सिद्धार्थः उच्चैः किम् अवदत्?

III. प्रदत्तविकल्पेभ्यः शुद्धम् उत्तरं चित्वा लिखत- (½ × 2 = 1)
(i) ‘भक्षकः’ इति पदस्य विलोमपदं किम्?
(क) रक्षकः
(ख) भक्षकात्
(ग) श्रेयः
(घ) श्रेयान्

(ii) ‘सहसा सः क्रन्दनध्वनिम् अशृणोत्’ अत्र कर्तृपदं किम्?
(क) सहसा
(ख) सः
(ग) क्रन्दन
(घ) अशृणोत्

IV. अस्य अनुच्छेदस्य कृते समुचितं शीर्षकं लिखत। (1)

खण्ड: – ‘ख’
रचनात्मक कार्यम्

प्रश्न 2.
मञ्जूषातः प्रार्थनापत्रे उचितपदैः रिक्तस्थानानि पूरयत- (6)

दण्डितः, निवेद्यते, श्रेण्या, प्रार्थनापत्रं, वार्षिकोत्सवः, महोदय

सेवायाम्
प्राचार्य महोदयाः
सर्वोदय विद्यालय
कुरुक्षेत्रम्
_____(1)_____
सादरं _____(2)_____ यत् अहम् अष्टम्यां _____(3)_____ पठामि। ह्यः विद्यालयस्य _____(4)_____ आसीत्। ज्वरवेगेन पीडितः अहम् _____(5)_____ न प्रेषितवान्। अतः अहं रूप्यकद्वयेन _____(6)_____। अतोऽहम् प्रार्थये यत् मम अर्थदण्डः क्षन्तव्यः।
धन्यवादः।
आज्ञाकारी शिष्यः
दिनांक 28.12.2020
केशवः
अष्टमी श्रेणी।

प्रश्न 3.
अधोदत्तं चित्रं दृष्ट्वा मञ्जूषायां प्रदत्तशब्दानाम् सहायतया पञ्च संस्कृतवाक्यानि लिखत- (10)

मञ्जूषा – छात्राः, शिक्षिका, शिक्षकः, बसयानम्, विद्यालयस्य, गच्छन्ति, वृक्षाः, प्रसन्नाः, सन्ति, गृहम्, स्यूताः, धारयन्ति
CBSE Class 8 Sanskrit Sample Paper Set 4 Q3

प्रश्न 4.
अधोदत्तां कथाम् मञ्जूषायाम् प्रदत्तशब्दानाम् सहायतया पूरयत- (4)

भिक्षाम्, भिक्षापात्रम्, तीरे, परमेश्वरस्य

एकदा गंगातटे गोस्वामी _____(1)_____ नामस्मरणे मग्नः आसीत्। तदैव कश्चित् भिक्षुकः आगत्य _____(2)_____ अयाचत। गोस्वामी अवदत्-“मम समीपे _____(3)_____ विहाय किमपि नास्ति। परन्तु अद्य मया नद्याः _____(4)_____ एक: मणिः प्राप्तः, सः तु दूरे सिकतासु क्षिप्तः।

खण्ड: – ‘ग’
अनुप्रयुक्त-व्याकरणम्

प्रश्न 5.
सन्धिं सन्धिविच्छेदं वा कुरुत- (4)

(i) सूर्य + उदयः ____________
(ii) मुर + अरिः ____________
(iii) प्रति + एकम् ____________
(iv) कवीश्वरः _____ + _____

प्रश्न 6.
मञ्जूषातः अव्ययपदं चित्वा वाक्यानि पूरयत- (4)

सहसा, उच्चैः, श्वः, अधुना

(i) कक्षायाम् ____________ न वदेम।
(ii) ____________ कार्यम् न कुरुत।
(iii) त्वम् ____________ विद्यालयं गच्छ।
(iv) वयम् ____________ न क्रीडिष्यामः।

प्रश्न 7.
मञ्जूषातः पर्यायपदानि चित्वा लिखत- (½ × 6 = 3)

सलिलम्, घटः, बालम्, सदनम्, हस्ते, श्रुत्वा

(i) करे ____________
(ii) गृहम् ____________
(iii) आकर्ण्य ____________
(iv) जलम् ____________
(v) शिशुम् ____________
(vi) कुम्भः ____________

प्रश्न 8.
तद्भव-पदानाम् कृते मञ्जूषातः चित्वा संस्कृतपदानि लिखत- (½ × 6 = 3)

वंशम्, भ्राता, ग्रामः, क्षेत्रम्, सप्त, भगिनी

(i) बहिन
(ii) खेत
(iii) सात
(iv) गाँव
(v) बाँस
(vi) भाई

प्रश्न 9.
मञ्जूषातः पदानि चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (4)

अनेकानि, सुन्दराणि, एकाम्, स्वच्छं

(i) उद्याने ____________ पुष्पाणि विकसन्ति।
(ii) पुस्तकालये ____________ पुस्तकानि सन्ति।
(iii) महिला ____________ जलं आनयति।
(iv) सिंहः ____________ गुहाम् अपश्यत्।

प्रश्न 10.
कोष्ठकेषु शब्देषु उचितं पदं चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (4)

(i) वानरा: ____________ उपरि कूर्दन्ति। (वृक्षे / वृक्षस्य / वृक्षं)
(ii) ____________ परितः पर्वताः सन्ति। (नगरं / नगरस्य / नगरात)
(iii) ____________ गङ्गा निर्गच्छति। (हिमालयः/हिमालयात्/ हिमालये)
(iv) रामः ____________ सह अगच्छत् (सीताम्/सीतया/सीतायाः)

प्रश्न 11.
मञ्जूषातः अङ्कानाम् कृते पदानि लिखत- (1 × 3 = 3)

पञ्चाशत्, नवचत्वारिंशत्, चतुस्त्रिंशत्, द्वाविंशतिः

(i) 12 ____________
(ii) 34 ____________
(iii) 49 ____________

खण्डः – ‘घ’
पठित-अवबोधनम्

प्रश्न 12.
अधोलिखितं गद्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (5)

कस्मिंश्चित् वने खरनखरः नाम सिंहः प्रतिवसति स्म। सः कदाचित् इतस्ततः परिभ्रमन् क्षुधार्तः न किञ्चिदपि आहारं प्राप्तवान्। ततः सूर्यास्तसमये एकां महतीं गुहां दृष्ट्वा सः अचिन्तयत्–“नूनम् एतस्यां गुहायां रात्रौ कोऽपि जीवः आगच्छति। अतः अत्रैव निगूढो भूत्वा तिष्ठामि” इति।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) क्षुधातः कः आसीत्?
(ii) सिंहस्य नाम किम् आसीत्?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) सः किम् अचिन्तयत्?

III. यथानिर्देशम् उत्तरत- (½ × 2 = 1)
(i) ‘अरण्ये’ इति पदस्य पर्यायः कः?
(क) कदाचित्
(ख) वने
(ग) गुहां
(घ) महतीं

(ii) ‘दिने’ इति पदस्य विलोमपदं किम्?
(क) रात्रि
(ख) साये
(ग) नूनम्
(घ) रात्रौ

प्रश्न 13.
अधोलिखितं नाट्यांशं पठित्वा प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (5)

शालिनी – भ्राता एवं चिन्तयितुमपि कथं प्रभवति? शिशुः कन्याऽस्ति चेत् वधार्हा? जघन्यं कृत्यमिदम्। त्वम् विरोधं न कृतवती? सः तव शरीरे स्थितस्य शिशोः वधार्थं चिन्तयति, त्वम् तूष्णीम् तिष्ठसि? अधुनैव गृहं चल। नास्ति आवश्यकता लिंगपरीक्षणस्य। भ्राता यदा गृहम् आगमिष्यति, अहम् वार्ता करिष्ये।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (2 × 1 = 2)
(i) वधार्हा का अस्ति?
(ii) गृहं कः आगमिष्यति?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) पितृगृहं का आगच्छति?
(ii) माला कया सह गच्छति?

III. निर्देशानुसारम् उत्तरत- (½ × 2 = 1)
(i) ‘शिशोः इत्यत्र का विभक्तिः?
(ii) ‘भ्राता ____________ कथं प्रभवति’ इत्यत्र कर्तृपदं किम्?

प्रश्न 14.
अधोलिखितं पद्यांशं पठित्वा प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (4)

गुणा गुणज्ञेषु गुणा भवन्ति
ते निर्गुणम् प्राप्य भवन्ति दोषाः।
सुस्वादुतोयाः प्रभवन्ति नद्यः
समुद्रमासाद्य भवन्त्यपेयाः।।

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) गुणाः किम् प्राप्य दोषाः भवन्ति?
(ii) केषु गुणाः गुणाः भवन्ति?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 1 = 1)
(i) कीदृशाः नद्यः प्रभवन्ति?

III. निर्देशानुसारं लिखत- (½ × 2 = 1)
(i) ‘नद्यः’ इति पदस्य समानार्थकम् पदम् किम्?
(क) सलिलः
(ख) पवनः
(ग) सरिताः
(घ) समुद्रः

(ii) ‘पेयाः’ इति पदस्य विलोमपदं किम्?
(क) अपेयाः
(ख) पेय
(ग) नद्यः
(घ) तोयाः

त्रिवर्णः ध्वजः Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 8

By going through these CBSE Class 7 Sanskrit Notes Chapter 8 त्रिवर्णः ध्वजः Summary, Notes, word meanings, translation in Hindi, students can recall all the concepts quickly.

Class 7 Sanskrit Chapter 8 त्रिवर्णः ध्वजः Summary Notes

त्रिवर्णः ध्वजः पाठ का परिचय

प्रस्तुत पाठ में हमारे देश के राष्ट्रीय प्रतीक तिरंगे झंडे के विषय में बताया गया है। भारत के तिरंगे झंडे का क्या महत्त्व है ? तीन रंग कौन-कौन से हैं ? केसरी, सफेद और हरा रंग किसके सूचक हैं ? पाठ से षष्ठी व सप्तमी विभक्ति के प्रयोग का ज्ञान प्राप्त होता है।

त्रिवर्णः ध्वजः Summary

आज स्वतंत्रता दिवस है। विद्यालय के प्राचार्य ध्वजारोहण करेंगे। इस अवसर पर सांस्कृतिक कार्यक्रम भी होंगे। विद्यार्थियों में मिठाई बाँटी जाएगी। . हमारे देश का झण्डा तिरंगा है। इसमें तीन रंग हैं। यथा-केसरिया, श्वेत तथा हरा। सबसे ऊपर केसरिया रंग है। यह शौर्य का सूचक है। बीच में सफेद रंग सत्य का तथा नीचे हरा रंग समृद्धि का सूचक है। इन रंगों का अन्य महत्त्व भी है। केसरिया रंग त्याग और उत्साह का सूचक है। श्वेत रंग सात्त्विकता और पवित्रता का सूचक है।

त्रिवर्णः ध्वजः Summary Notes Class 7 Sanskrit Chapter 8.1

हरा रंग पृथ्वी की शोभा और उर्वरता का सूचक है। . झण्डे के बीच में नीले रंग का पहिया है। इसे अशोक चक्र कहते हैं। यह न्याय और प्रगति का प्रवर्तक है। सारनाथ में अशोक स्तम्भ है। उससे ही इसका ग्रहण किया गया है।

इस पहिए में 24 अरे हैं। भारत की संविधान सभा में 22 जुलाई, 1947 को इस झण्डे को स्वीकार किया गया था। यह झण्डा राष्ट्र गौरव का प्रतीक है। इसलिए स्वतन्त्रता दिवस और गणतन्त्र दिवस के अवसर पर ध्वजारोहण किया जाता है।

त्रिवर्णः ध्वजः Word Meanings Translation in Hindi

(क) (केचन बालकाः काश्चन बालिकाश्च स्वतन्त्रता-दिवसस्य ध्वजारोहणसमारोहे
सोत्साहं गच्छन्तः परस्परं संलपन्ति।)
देवेश:- अद्य स्वतन्त्रता-दिवसः। अस्माकं विद्यालयस्य
प्राचार्यः ध्वजारोहणं करिष्यति। छात्राश्च सांस्कृतिककार्यक्रमान् प्रस्तोष्यन्ति। अन्ते च मोदकानि मिलिष्यन्ति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
त्रिवर्णः ध्वजः-तिरंगा (तीन रंगों वाला) झंडा (tricolour flag), ध्वजारोहणसमारोहे-झण्डा फहराने के समारोह में (in flag-hoisting ceremony), गच्छन्तः-जाते हुए (while going), प्रस्तोष्यन्ति-प्रस्तुत करेंगे (will present), संलपन्ति-वार्तालाप करते हैं (are conversing), मोदकानि (ब०व०)-लड्डू (laddu/sweetmeats).

सरलार्थ :
(कुछ बालक और कुछ बालिकाएँ स्वतन्त्रता दिवस के ध्वजारोहण समारोह में उत्साहपूर्वक जाते हुए आपस में वार्तालाप कर रहे हैं।) देवेश-आज स्वतन्त्रता दिवस है। हमारे विद्यालय के प्रधानाचार्य ध्वजारोहण करेंगे (झंडा फहराएँगे) और विद्यार्थी सांस्कृतिक कार्यक्रमों को प्रस्तुत करेंगे और अन्त में लड्डू मिलेंगे।

English Translation :
(Some boys and some girls are eagerly conversing among themselves while going to the flag-hoisting ceremony.) Devesh-Today is the Independence Day. The Principal of our school will hoist the flag. And students will present the cultural programmes. And in the end we shall get Laddus.

(ख) डेविड:- शुचे! जानासि त्वम्? अस्माकं ध्वजः कीदृशः?
शुचिः- अस्माकं देशस्य ध्वजः त्रिवर्णः इति।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
जानासि-जानते हो (knows), कीदृशः-कैसा (How, like), त्रिवर्ण:-तिरंगा (tricolour).

सरलार्थ :
डेविड-शुचि! क्या तुम जानती हो? हमारा झण्डा कैसा है? शुचि-हमारे देश का झंडा तिरंगा है।

English Translation :
David-Shuchi! do you know? What is our flag like? Shuchi-Oh! The flag of our country is tricolour.

(ग) सलीमः-रुचे! अयं त्रिवर्णः कथम्?
रुचिः- अस्मिन् ध्वजे त्रयः वर्णाः सन्ति, अतः त्रिवर्णः। किं त्वम् एतेषां वर्णानां नामानि जानासि?
सलीमः- अरे! केशरवर्णः, श्वेतः, हरितः च एते त्रयः वर्णाः।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
वर्णाः (ब०व०)-रंग (colours), वर्णानां-रंगों का (of colours), केशरवर्ण:-केसरी रंग (saffron colour), श्वेतः-सफेद (white), हरितः-हरा (green).

सरलार्थ :
सलीम – रुचि! यह तिरंगा क्यों है? रुचि- इस झंडे में तीन रंग हैं, इसलिए यह तिरंगा है। क्या तुम इन रंगों के नाम जानते हो? सलीम – अरे ! केसरी रंग, सफेद और हरा ये तीन रंग हैं ?

English Translation :
Salim- Ruchi! why is it tricolour? Ruchi- This flag has three colours, therefore it is tricolour. Do you know the names of these colours? Salim- Oh! Saffron colour, white and green, These are the three colours.

(घ) देवेशः- अस्माकं ध्वजे एते त्रयः वर्णाः किं सूचयन्ति?
सलीमः- शृणु, केशरवर्णः शौर्यस्य, श्वेतः सत्यस्य, हरितश्च समृद्धेः सूचकाः सन्ति।
शुचिः- किम् एतेषां वर्णानाम् अन्यदपि महत्त्वम्?

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
शृणु-सुनो (listen), हरितश्च (हरितः + च)-और हरा (and green), समृद्धेः-समृद्धि का (of prosperity), अन्यदपि (अन्यत् + अपि)-और भी (any other).

सरलार्थ :
देवेश- हमारे ध्वज में ये तीन रंग क्या सूचित करते हैं?
सलीम- सुनो, केसरी रंग वीरता का, सफ़ेद सत्य का और हरा समृद्धि का सूचक है।
शुचि- क्या इन रंगों का कोई और भी महत्त्व है?

English Translation :
Devesh- What do the three colours in our flag signify?
Salim- Listen, Saffron colour indicates bravery, White (indicates) truth and Green is an indication of prosperity.
Shuchi Is there any other significance of these colours? (Do these colours have any other significance)?

(ङ) डेविडः- आम्! कथं न? ध्वजस्य उपरि स्थितः केशरवर्णः त्यागस्य उत्साहस्य च
सूचकः। मध्ये स्थितः श्वेतवर्णः सात्त्विकतायाः शुचितायाः च द्योतकः।
अधः स्थितः हरितवर्णः वसुन्धरायाः सुषमायाः उर्वरतायाश्च द्योतकः।
तेजिन्दरः- शुचे! ध्वजस्य मध्ये एकं नीलवर्णं चक्रं वर्तते?
शुचिः – आम् आम्। इदम् अशोकचक्रं कथ्यते। एतत् प्रगतेः न्यायस्य च प्रवर्तकम्।
सारनाथे अशोकस्तम्भः अस्ति। तस्मात् एव एतत् गृहीतम्।

शब्दार्थाः (Word Meanings) : कथम् न-क्यों नहीं (why not), उपरि-ऊपर का (above), मध्ये-बीच में (in the middle), शुचितायाः-ईमानदारी से (of honesty), अधः-नीचे (below), वसुन्धरायाः-पृथ्वी का (of the earth), सुषमाया:-कान्ति/सौन्दर्य का (of beauty), उर्वरताया: उपजाऊपन का (of fertility), नीलवर्णम्-नीले रंग का (of blue colour), वर्तते-है (is), कथ्यते-कहा है (is said to be), प्रगते:-प्रगति का (of progress), प्रवर्तकम्-सूचक – (indicator), गृहीतम्-लिया गया है (is taken)

सरलार्थ :
डेविड- हाँ, क्यों नहीं, ध्वज के ऊपर स्थित केसरी रंग त्याग व उत्साह का सूचक है। बीच में स्थित सफ़ेद रंग सात्विकता और ईमानदारी का द्योतक है। नीचे स्थित हरा रंग पृथ्वी की सुषमा व उर्वरता का द्योतक है।
तेजिन्दर- हे शुचि! ध्वज के मध्य में एक नीले रंग का चक्र है?
शुचि- हाँ हाँ! यह अशोक चक्र कहलाता है। यह प्रगति और न्याय का प्रवर्तक है। सारनाथ में अशोक स्तम्भ है। यह वहीं से लिया गया है।

English Translation :
David- Yes, Why not! Saffron colour situated at the top of the flag is an indication of sacrifice and enthusiasm. White colour situated in the middle indicates goodness and honesty/truth. Green colour situated at the bottom is an indication of the earth’s beauty and fertility.
Tajindra- Shuchi! There is a blue coloured wheel at the centre?
Shuchi- Yes, Yes! This is called ‘Ashoka-Chakra’. It indicates progress and justice. At Sarnath there is the ‘Ashoka-Pillar’. It has been taken from there.

(च) प्रणवः- अस्मिन् चक्रे चतुर्विंशतिः अराः सन्ति।
मेरी- भारतस्य संविधानसभायां 22 जुलाई 1947 तमे वर्षे समग्रतया अस्य ध्वजस्य स्वीकरणं जातम्।
तेजिन्दर:- अस्माकं त्रिवर्णः ध्वजः स्वाधीनतायाः राष्ट्रगौरवस्य च प्रतीकः। अत एव
स्वतन्त्रतादिवसे गणतन्त्रदिवसे च अस्य ध्वजस्य उत्तोलनं समारोहपूर्वकं भवति।
जयतु त्रिवर्णः ध्वजः, जयतु भारतम्।

शब्दार्थाः (Word Meanings) :
अरा:-तीलियाँ (spokes), संविधानुसमायाम्-संविधान सभा में (in the Parliament Assembly), स्वीकरणम्-स्वीकरण/अपनाना (adopting/accepting), जातम् -हो गया (was done), उत्तोलनम् – फहराना (hoisting), समग्रतया-सर्वमत से (unanimously).

सरलार्थ :
प्रणवः- इस चक्र में 24 तीलियाँ हैं।
मेरी- भारत की संविधान सभा में 22 जुलाई 1947 के साल में (को) सर्वसंमति से इस
ध्वज को अपनाया गया था। तेजिन्दर- हमारा तिरंगा झण्डा स्वाधीनता और राष्ट्रगौरव का प्रतीक/चिह्न है। इसलिए स्वतन्त्रता
दिवस और गणतन्त्र दिवस पर इस ध्वज को समारोहपूर्वक फहराया जाता है।
तिरंगा झण्डा विजयी हो अर्थात् तिरंगे झंडे की जय हो। भारत की जय हो।

English Translation :
Pranav- There are 24 spokes in this wheel.
Mary- This flag was unanimously adopted in India’s Parliament Assembly on 22nd July 1947.
Tajindra- Our tricolour flag is a symbol of independence and national pride.
That is why on Independence day and Republic day this flag is hoisted with great enthusiasm. May the tricolour flag be victorious. May India be victorious!

CBSE Class 8 Sanskrit Sample Paper Set 3

We have given detailed NCERT Solutions for Class 8 Sanskrit come in handy for quickly completing your homework.

CBSE Class 8 Sanskrit Sample Paper Set 3

निर्धारित समय: 3 घंटे
अधिकतम अंकाः 80

खण्ड: – ‘क’
अपठित-अवबोधनम्

प्रश्न 1.
अधोलिखितम् अनुच्छेदं पठित्वा प्रदत्तप्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (10)

एक: यात्रिसमूहः मरुभूम्यां गच्छति स्म। सहसा सः दस्युभिः गृहीतः। तैः यात्रिणाम् सर्वं धनं अपहृतम्। परम् द्वादशवर्षीयस्य एकस्य बालकस्य समीपे ते किमपि न प्राप्तवन्तः। ते अपृच्छन्–“किम् तव समीपे किमपि न अस्ति।” इति सः प्रत्यवदत्-“अहम् आत्मनः रुग्णां भगिनीं द्रष्टुम् गच्छामि। मम अम्बा पञ्च स्वर्णमुद्राः मम कौपीने अस्थापयत्” ते अपृच्छन्–“त्वम् अस्मान् किमर्थं वदसि?” इति। सः अवदत्-“मम माता शिक्षयति यत् कदापि असत्यम् मा वद। अतः मया सत्यम् उक्तम्” इति। बालकस्य सत्यनिष्ठां दृष्ट्वा दस्यूनाम् हृदय-परिवर्तनम् अभवत्। तैः अपि सत्यपालनस्य सङ्कल्पः गृहीतः। अयं बालकः आसीत्–’खलीफ़ा अमीन।’

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 4 = 4)
(i) केषाम् हृदय परिवर्तनम् अभवत्?
(ii) बालकस्य नाम किम् आसीत्?
(iii) अम्बा बालकाय कति मुद्राः अयच्छत्?
(iv) यात्रिसमूहः कुत्र गच्छति स्म?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (2 × 2 = 4)
(i) बालकस्य अम्बा स्वर्णमुद्राः कस्मिन् स्थापयत्?
(ii) बालकः काम् द्रष्टुम् गच्छति स्म?

III. प्रदत्तविकल्पेभ्यः उचितं उत्तरम् चित्वा लिखत- (½ × 2 = 1)
(i) ‘मम माता शिक्षयति।’ अत्र क्रियापदं किम्?
(क) मम
(ख) माता
(ग) शिक्षयति
(घ) किमपि न

(ii) ‘यात्रिणाम्’ इति पदे का विभक्तिः?
(क) सप्तमी
(ख) षष्ठी
(ग) द्वितीया
(घ) पञ्चमी

IV. अस्य अनुच्छेदस्य कृते उचितं शीर्षकम् लिखत। (1)

खण्ड: – ‘ख’
‘रचनात्मकम् कार्यम्’

प्रश्न 2.
मञ्जूषातः प्रार्थनापत्रे उचितपदैः रिक्तस्थानानि पूरयत- (6)

महोदयाः, भवदीयः, मुक्तिम्, भवेत्, कुटुम्बस्य, जनकः

श्रीमन्तः प्राचार्य महाभागाः
केन्द्रीय विद्यालयः
कुरुक्षेत्रम्
_____(1)_____
सविनयं निवेदनं अस्ति यत् मम _____(2)_____ कार्यालये लिपिककार्यं करोति। तस्य अल्पवेतनेन _____(3)_____ निर्वाहः अपि दुष्करः अस्ति। अतः विद्यालयस्य शुल्कप्रदानं न सम्भवति। मम शिक्षायाः बाधा न _____(4)_____ अतः शुल्कप्रदानेन _____(5)_____ प्रदाय अनुग्रहं कुर्वन्तु भवन्तः।
दिनाङ्कः 28.4.2020
_____(6)_____ शिष्यः
माधवः

प्रश्न 3.
अधोदत्तं चित्रं दृष्ट्वा मञ्जूषायां प्रदत्तशब्दानाम् सहायतया पञ्च संस्कृतवाक्यानि लिखत- (10)

मञ्जूषा – बालकाः, बालिकाः, खगाः, आकाशे, वृक्षं, जलेन, सुन्दरम्, सन्ति, चित्रम्, सिञ्चति, पादपाः, उद्यानस्य, उत्पतन्ति, प्रसन्नाः
CBSE Class 8 Sanskrit Sample Paper Set 3 Q3

प्रश्न 4.
अधोदत्तां कथाम् मञ्जूषायां प्रदत्तशब्दानाम् सहायतया पूरयत- (4)

जाले, व्याघ्रः, आगच्छत्, दन्तैः

एकस्मिन् वने एकः _____(1)_____ अभवत्। एकदा सः व्याधेन विस्तारिते _____(2)_____ बद्धः अभवत्। अकस्मात् एकः मूषकः तत्र _____(3)_____। मूषकः स्वकीयैः _____(4)_____ जालस्य कर्त्तनम् कृत्वा व्याघ्रम् बहिः कृतवान्।

खण्ड: – ‘ग’
अनुप्रयुक्त-व्याकरणम्

प्रश्न 5.
मञ्जूषायां प्रदत्तपदानि चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

(अ) गृहीत्वा, प्राप्य, श्रुत्वा, पीत्वा
(i) निर्गुणं ____________ दोषाः भवन्ति।
(ii) छात्राः पुस्तकानि ____________ विद्यालयं गच्छन्ति।
(iii) कटुकरसं ____________ माधुर्यम् जनयति।
(iv) सज्जनानाम् वचः ____________ जनाः प्रसीदन्ति।

(ब) सन्धिं सन्धिविच्छेदं वा कुरुत- (1 × 4 = 4)

(i) तथा + एव = ____________
(ii) महा + ईशः = ____________
(iii) मृगादीनाम् = _____ + _____
(iv) यद्यपि = _____ + _____

प्रश्न 6.
मञ्जूषायाम् प्रदत्तविलोमपदानाम् मेलनं कुरुत- (½ × 6 = 3)

पुरतः, स्वकीयम्, भीतिः, अनुरक्तिः, गमनम्, प्रियः

(i) विरक्तिः ____________
(ii) आगमनम् ____________
(iii) पृष्ठतः ____________
(iv) साहसः ____________
(v) परकीयम् ____________
(vi) अप्रियः ____________

प्रश्न 7.
(अ) मञ्जूषातः क्रियापदानि चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

रचयन्ति, अहसत्, वर्तते, गच्छन्ति

(i) सहसा बालिका उच्चैः ____________।
(ii) मम मनसि एका जिज्ञासा ____________।
(iii) जनाः भ्रमणाय उद्यानम् ____________।
(iv) मालाकाराः पुष्पैः मालाः ____________।

(ब) कोष्ठकेषु दत्तेषु शब्देषु उचितं शब्दं चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

(i) ____________ उभयतः वृक्षाः सन्ति। (ग्राम, ग्रामस्य, ग्रामात्)
(ii) पुत्रः ____________ सह आपणं गच्छति। (जनकं, जनकेन, जनक:)
(iii) माता ____________ क्रुध्यति। (पुत्रे, पुत्राय, पुत्र)
(iv) वानरः ____________ पतति। (वृक्षस्य, वृक्षात्, वृक्षं)

प्रश्न 8.
(अ) मञ्जूषातः अव्ययपदं चित्वा वाक्यानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

सदा, बहिः, तर्हि, तदा

(i) यदा दशवादनं भवति ____________ छात्राः विद्यालयं गच्छन्ति।
(ii) शृगालः गुहायाः ____________ आसीत्।
(iii) सूर्यः ____________ पूर्वदिशायाम् उदेति।
(iv) यदि सफलताम् इच्छसि ____________ आलस्यं त्यज।

(ब) मञ्जूषातः अङ्कानाम् कृते पदानि लिखत- (½ × 4 = 2)

द्वासप्ततिः, षडशीतिः, अष्टानवतिः, सप्तषष्टिः

(i) 67 ____________
(ii) 72 ____________
(iii) 98 ____________
(iv) 86 ____________

खण्ड: – ‘घ’
पठित-अवबोधनम्

प्रश्न 9.
अधोलिखितं गद्यांशं पठित्वा प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (5)
आसीत् कश्चित् चञ्चलो नाम व्याधः। पक्षिमृगादीनाम् ग्रहणेन सः स्वीयां जीविका निर्वाहयति स्म। एकदा सः वने जालं विस्तीर्य गृहम् आगतवान्। अन्यस्मिन् दिवसे प्रातः काले यदा चञ्चलः वनम् गतवान् तदा सः दृष्टवान् यत् तेन विस्तारिते जाले दौर्भाग्याद् एकः व्याघ्रः बद्धः आसीत्। सोऽचिन्तयत्, ‘व्याघ्रः मां खादिष्यति अतएव पलायनं करणीयम्।’ व्याघ्रः न्यवेदयत्– ‘भो मानव! कल्याणं भवतु ते। यदि त्वं मां मोचयिष्यसि तर्हि अहम् त्वां न हनिष्यामि।’

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (1 × 2 = 2)
(i) केषाम् ग्रहणेन व्याधः स्वीयां जीविकां निवहियति स्म।
(ii) चञ्चल कः आसीत्?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1 × 1 = 1)
(i) यदा चञ्चल: वनम् गतवान् तदा सः किम् दृष्ट्वान्?

III. यथानिर्देशं लिखत- (1 × 2 = 2)
(i) ‘हनिष्यामि’ इति क्रियापदस्य कर्तपदं किम्?
(क) अहम्
(ख) तर्हि
(ग) त्वाम्
(घ) व्याधः

(ii) ‘विस्तारिते जाले’ अत्र विशेषणपदं किम्?
(क) जाले
(ख) जालं
(ग) विस्ता
(घ) विस्तारिते

प्रश्न 10.
अधोलिखितं नाट्यांशं पठित्वा प्रश्नान् उत्तरत- (5)

अध्यापिका – सम्यग्जानाति ते भगिनी। भवतु, अपि जानीथ यूयं येदतेषु राज्येषु सप्तराज्यानाम् एकः समवायः अस्ति यः सप्तभगिन्यः इति नाम्ना प्रथितोऽस्ति।
सर्वे – (साश्चर्यम् परस्परं पश्यन्तः) सप्तभगिन्यः? सप्तभगिन्यः?
निकोलसः – इमानि राज्यानि सप्तभगिन्यः इति किमर्थ कथ्यन्ते?
अध्यापिका – प्रयोगोऽयं प्रतीकात्मको वर्तते। कदाचित् सामाजिक-सांस्कृतिक-परिदृश्यानाम् साम्याद् इमानि उक्तोपधिना प्रथितानि।
समीक्षा – कौतूहलं मे न खलु शान्तिं गच्छति, श्रावयतु तावद् यत् कानि तानि राज्यानि?

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत-
(i) केषाम् समवायः ‘सप्तभगिन्यः’ इति कथ्यते?
(ii) अयम् प्रयोगः कीदृशः वर्तते?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत-
(i) “सम्यग्जानाति ते भगिनी।” इति का वदति?

III. यथानिर्देशं उत्तरत-
(i) ‘जिज्ञासा’ इत्यर्थे किम् पदं प्रयुक्तम्?
(क) शान्तिं
(ख) कौतूहलं
(ग) साम्याद्
(घ) सम्यक्

(ii) ‘श्रावयतु तावद् यत् कानि तानि राज्यानि।’ अत्र क्रियापदं किम्?
(क) तानि
(ख) राज्यानि
(ग) कानि
(घ) श्रावयतु

प्रश्न 11.
अधोलिखितं पद्यांशं पठित्वा प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत- (4)

कं सञ्जघान कृष्णः?
का शीतलवाहिनी गङ्गा?
के दारपोषणरता:?
कं बलवन्तं न बाधते शीतम्?

प्रश्नाः
I. एकपदेन उत्तरत- (½ × 2 = 1)
(i) कंसम् कः जघान?
(ii) बलवन्तं किं न बाधते?

II. पूर्णवाक्येन उत्तरत- (1)
(i) शीतलवाहिनी का अस्ति?

III. यथानिर्देशम् उत्तरत- (2 × 1 = 2)
(i) ‘कंसम्’ इत्यत्र का विभक्तिः?
(ii) ‘कृष्णः’ इत्यस्य तृतीयान्तरूपं लिखत।

प्रश्न 12.
रेखांकितपदानाम् आधृत्य प्रश्ननिर्माणम् कुरुत- (1 × 3 = 3)

(i) कार्यालये एका गोष्ठी निश्चिता।
(ii) कुक्षौ पुत्री अस्ति।
(iii) वस्त्रपूतं जलं पिबेत्।

प्रश्न 13.
मञ्जूषातः पदानि चित्वा रिक्तस्थानानि पूरयत- (1 × 4 = 4)

प्रियम्, वाचम्, दुःखम्, पञ्चविंशतिः

(i) अस्माकं देशे ………………… राज्यानि सन्ति।
(ii) सर्वं परवशं । ……………. अस्ति।
(iii) आचार्यस्य . .. कुर्यात्।
(iv) सत्यपूक्तं .. .वदेत्।

प्रश्न 14.
घटनाक्रमानुसारं वाक्यानि पुनः लेखनीयानि- (1 × 4 = 4)
(i) सावित्रीबाई ज्योतिबाफुलेन सह विवाहम् अकरोत्।
(ii) सावित्री 1831 तमे वर्षे जन्म अभवत्।
(iii) 1848 तमे वर्षे पुणे नगरे कन्यानाम् कृते प्रथमं विद्यालयम् आरभत।
(iv) सावित्र्याः मृत्युः 1897 तमे वर्षे अभवत्।
(v) 1851 तमे वर्षे बालिकानां कृते अपरः विद्यालयः प्रारब्धः।
(vi) सावित्र्याः माता लम्बीबाई, पिता च खण्डोजी इति अभिहितौ।
(vii) दुर्भिक्षकाले प्लेग-काले च सा पीडितजनानाम् अश्रान्तम् अविरतम् च सेवाम् अकरोत्।
(viii) सावित्री अनेकाः संस्थाः प्रशासनकौशलेन सञ्चालितवती।