MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 1 भारतीवसन्तगीतिः with Answers

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 1 भारतीवसन्तगीतिः with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 1 भारतीवसन्तगीतिः with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 9 Sanskrit with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided भारतीवसन्तगीतिः Class 9 Sanskrit MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-9-sanskrit-with-answers/

Students can also read NCERT Solutions for Class 9 Sanskrit Chapter 1 Questions and Answers at LearnInsta. Here all questions are solved with a detailed explanation, It will help to score more marks in your examinations.

निम्नवाक्येषु रेखाङ्कित पदानाम् स्थानेषु प्रश्नवाचक पदं लिखत

Class 9 Sanskrit Chapter 1 MCQ Question 1.
अये वाणि! नवीनां वीणाम् (त्वं) निनादय।
(क) कम्
(ख) काम्
(ग) कीदृशी
(घ) कीदृशीम्

Answer

Answer: (घ) कीदृशीम्


Sanskrit Class 9 MCQ Chapter 1 Question 2.
ललितनीतिलीनां गीतिं मृदुं गाय।
(क) कम्
(ख) कथम्
(ग) कीदृशम्
(घ) काम्

Answer

Answer: (ख) कथम्


Sanskrit Class 9 MCQ Ncert Question 3.
इह वसन्ते सरसाः रसालाः लसन्ति।
(क) कदा
(ख) कुत्र
(ग) कति
(घ) के

Answer

Answer: (क) कदा


Class 9 Sanskrit Chapter 1 MCQ With Answers Question 4.
वसन्ते इह मधुर मञ्जरी पिञ्जरी भूतमालाः रसाला: लसन्ति।
(क) कुत्र
(ख) कदा
(ग) के
(घ) किम्

Answer

Answer: (क) कुत्र


Sanskrit MCQ Class 9 Question 5.
वसन्ते सरसाः रसालाः लसन्ति।
(क) काः
(ख) कदा
(ग) के
(घ) कीदृशाः

Answer

Answer: (ग) के


Learn Insta Class 9 Sanskrit MCQ Question 6.
ललित कोकिला काकलीनाम् कलापाः बिलसन्ति।
(क) काः
(ख) के
(ग) कति
(घ) कथम्

Answer

Answer: (ख) के


Sanskrit Class 9 Chapter 1 MCQ Question 7.
कलिन्दात्मजायाः तीरे समीरः वहति।
(क) काम्
(ख) के
(ग) कस्याः
(घ) काः

Answer

Answer: (ग) कस्याः


Class 9 Sanskrit Extra Questions Question 8.
कलिन्दात्मजायाः सवानीरतीरे सनीरः समीर: वहति।
(क) कुत्र
(ख) कथम्
(ग) कम्
(घ) कम्

Answer

Answer: (क) कुत्र


Sanskrit MCQ Questions Pdf Class 9 Question 9.
सनीरः समीरः मन्दमन्दं वहति।
(क) काः
(ख) कथम्
(ग) कति
(घ) कदा

Answer

Answer: (ख) कथम्


Question 10.
कलिन्दात्मजायाः तीरे सनीरे समीरे वहति (सति) मधुमपवीनां षक्तिमः दृश्यते।
(क) कीदृशाः
(ख) कस्मिन्
(ग) कुत्र
(घ) के

Answer

Answer: (ख) कस्मिन्


Question 11.
मलिनाम् अलीनां ततिम् प्रेक्ष्य वाणि। नवीनां वीणां निनादय।
(क) कासाम्
(ख) कुत्र
(ग) कीदृशीम्
(घ) काः

Answer

Answer: (क) कासाम्


Question 12.
मलिनाम् अलीनां स्वनन्तीम् ततिम् पश्य।
(क) कीदृशीम्
(ख) कम्
(ग) काम्
(घ) के

Answer

Answer: (क) कीदृशीम्


Question 13.
लतानां नितान्तं शान्तिशीलम् सुमं चलेत्।
(क) कुत्र
(ख) किम्
(ग) कीदृशम्
(घ) काः

Answer

Answer: (ग) कीदृशम्


Question 14.
लतानां नितान्तं शान्तिशीलम् सुमं चलेत्।
(क) कासाम्
(ख) कीदृशी
(ग) के
(घ) का

Answer

Answer: (क) कासाम्


Question 15.
तव अदीनां वीणाम् आकर्ण्य सुमं चलेत्।
(क) कथम्
(ख) कुत्र
(ग) काम्
(घ) के

Answer

Answer: (ग) काम्


Question 16.
नदीनाम् कान्त सलिलम् सलीलम् उच्छलेत्।
(क) कथम्
(ख) कति
(ग) कदा
(घ) का

Answer

Answer: (क) कथम्


Question 17.
ललितपल्लवे पादपे मलिनां अलीनां स्वतन्तींततिं पश्यत।
(क) कुत्र
(ख) कीदृशे
(ग) किम्
(घ) कति

Answer

Answer: (ख) कीदृशे


निम्न श्लोकं श्लोकं पठित्वा तदाधारितानां प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत

निनादय नवीनामये वाणि! वीणाम्
मृदुं गाय गीति ललित-नीति-लीनाम्।

Question 1.
वाणी कीदृशीं वीणां निनादयतु?

Answer

Answer: नवीनाम्


Question 2.
सा कीदृशीं गीतिं गायतु?

Answer

Answer: ललित-नीति-लीनाम्


Question 3.
का वीणां विनादयतु?

Answer

Answer: वाणी


Question 4.
अस्मिन् श्लोके कविः वाणी किं कीदृशञ्च गातुं प्रार्थयति?

Answer

Answer: अस्मिन् श्लोके कविः वाणी ललित-नीति-लीनाम् च गीति मृदुं गातुं प्रार्थयति।


Question 5.
सा काम् निनादयतु?

Answer

Answer: सा ललित-नीति-लीनाम् विनादयतु।


Question 6.
‘नवीनाम् वीणाम्’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: नवीनाम्


Question 7.
‘निनादय नवीनामये वाणि! वीणाम्।’ अत्र वाक्ये क्रियापदं किमस्ति?

Answer

Answer: निनादय


Question 8.
श्लोके ‘कोमलाम्’ इत्यस्य पदस्य अर्थ किं पदम् आगतम्?

Answer

Answer: मृदुम्


Question 9.
श्लोके सम्बोधन पदं किम्?

Answer

Answer: वाणि


मधुर-मञ्जरी-पिञ्जरी-भूत-मालाः
वसन्ते लसन्तीह सरसा रसालाः
कलापाः ललित-कोकिला-काकलीनाम्॥

Question 1.
कदा मधुरमञ्जरी पिञ्जरी भूता?

Answer

Answer: वसन्ते


Question 2.
कीदृशाः रसालाः वसन्ते लसन्ति?

Answer

Answer: सरसाः


Question 3.
केषाम् कलापाः वसन्ते लसान्ति?

Answer

Answer: वाणि


Question 4.
वसन्ते कासाम् कलापाः विलसन्ति?

Answer

Answer: वसन्ते ललित-कोकिला काकलीनां कालापाः विलसन्ति।


Question 5.
कीदृशी ‘मञ्जरी’ पिञ्जरी भूता?

Answer

Answer: मधुरा मञ्जरी पिञ्जरी भूता।


Question 6.
‘सरसाः रसालाः’ अनयोः पदयो : विशेषणपदं किमस्ति?

Answer

Answer: सरसाः


Question 7.
श्लोके ‘लसन्ति’ इति क्रियायाः कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: रसालाः


Question 8.
श्लोके ‘अत्र (अस्मिन्)’ पदस्य कः पर्यायः लिखितो वर्तते?

Answer

Answer: इह


Question 9.
श्लोके ‘निरसा’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः?

Answer

Answer: सरसा


वहति मन्दमन्दं सनीरे समीरे
कलिन्दात्मजायास्सवानीरतीरे,
नतां पङ्किमालोक्य मधुमाधवीनाम्॥

Question 1.
कस्याः तीरे समीरः मन्दमन्दं वहति?

Answer

Answer: कलिन्दात्मजायाः


Question 2.
कासाम् नतां पङ्क्तिम् वाणी अवलोकयतु?

Answer

Answer: मधुमाधवीनाम्


Question 3.
कासाम् नतां पङ्क्तिं अवलोकितम् भवेत्?

Answer

Answer: मधुमाधवीनाम्।


Question 4.
कुत्र समीरः मन्दमन्दं वहति?

Answer

Answer: कलिन्दात्मजायाः सवानीरतीरे समीरः मन्दमन्दं वहति।


Question 5.
कथं सनीरः समीरः वहित?

Answer

Answer: मन्दमन्दं सनीरः समीरः वहित।


Question 6.
‘यमुनायाः’ इत्यस्य पदस्य अर्थे कि पदं श्लोके अत्र आगतम्?

Answer

Answer: कलिन्दात्मजायाः


Question 7.
श्लोके ‘दृष्ट्वा’ पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: आलोक्य


Question 8.
‘नतां पङ्क्तिम्’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: नताम्


Question 9.
‘वहति मन्द मन्दं सनीरे समीरे’ अत्र क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: वहित्


ललित-पल्लवे पादपे पुष्पपुञ्ज
मलयमारुतोच्चुम्बिते मञ्जुकुञ्ज,
स्वनन्तीन्ततिम्प्रेक्ष्य मलिनामलीनाम्॥

Question 1.
अलीनां कीदृशीम् ततिं प्रेक्ष्य वाणी नवीनां वीणां निनादयतु?

Answer

Answer: मलिनाम्


Question 2.
अत्र श्लोके पल्लवाः कीदृशाः वर्णिताः सन्ति?

Answer

Answer: ललिताः


Question 3.
कुत्र स्वनन्तीम् अलीनां मलिनां ततिं वाणी प्रेक्षयतु?

Answer

Answer: ललित-पल्लवे पादपे पुष्पपुजे मञ्जुकुञ्जे मलय-मारुतोच्चुम्बिते स्वनन्तीम् अलीनां मालिनां ततिं वाणी प्रेक्षयतु।


Question 4.
‘अलीनाम् मलिनाम्’ अनयोः पदयोः विशेषणं किम्?

Answer

Answer: मलिनाम्


Question 5.
श्लोके ‘वृक्षे’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: पादपे


Question 6.
अत्र श्लोके ‘दृष्ट्वा ‘ पदस्य अर्थ किं पदम् आगतम्?

Answer

Answer: प्रेक्ष्य


लतानां नितान्तं सुमं शान्तिशीलम्
चलेदुच्छलेत्कान्तसलिलं सलीलम्,
तवाकर्ण्य वीणामदीनां नदीनाम्॥

Question 1.
वाण्याः वीणा कीदृशी अस्ति?

Answer

Answer: अदीना


Question 2.
नदीनां सलिलं कीदृशम् अत्र वर्णितम्?

Answer

Answer: कान्तम्


Question 3.
लतानां कीदृशं सुमं चले?

Answer

Answer: लतानां नितान्तं शान्तिशीलं सुमं चलेत्।


Question 4.
‘सुमनः’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः अत्र आगतः?

Answer

Answer: पसुमम्


Question 5.
श्लोके ‘उच्छलेत्’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किमस्ति?

Answer

Answer: कान्तसलिलम्


Question 6.
अत्र श्लोके ‘सुमम्’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: चलेत्


अन्वय लेखनम्

निनादयं नवीनामये वाणि! वीणाम्
मृदुं गाय गीति ललित-नीति-लीनाम्।

अन्वयः- (i) …………. वाणि! नवीनां (ii) …………. निनादय। (iii) …………. गीति (iv) ……………. गाय। |
मञ्जूषा- ललितनीतिलीनाम्, मृदुम्, अये, वीणाम्।

Answer

Answer:
(i) अये
(ii) वीणाम्
(iii) ललितनीतिलीनाम्
(iv) मृदुम्


मधुर-मञ्जरी-पिञ्जरी-भूत-मालाः
वसन्ते लसन्तीह सरसा रसाला:
कलापाः ललित-कोकिला-काकलीनाम्।

अन्वयः- इह (i) ……………… मधुरमञ्जरीपिञ्जरी (ii) …………….. सरसाः रसालाः (iii) …………… ललित (iv) ……………… काकलीनां कलापाः (विलसन्ति)
मञ्जूषा- कोकिला भूतमालाः वसन्ते लसन्ति।

Answer

Answer:
(i) वसन्ते
(ii) भूतमालाः
(iii) लसन्ति
(iv) कोकिला


वहति मन्दमन्दं सनीरे समीरे
कलिन्दात्मजायास्सवानीरतीरे,
नतां पङ्क्तिमालोक्य मधुमाधवीनाम्॥

अन्वयः-कलिन्दात्मजायाः (i) …………………. सनीरे समीरे (ii) …………………… वहति (iii) ……………………. नतां पक्तिम् (iv) ………………। (अये वाणि! नवीनां वीणां निनादय।)
मञ्जूषा- आलोक्य, सवानीरतीरे, मधुमाधवीनां, मन्दमन्दं ।

Answer

Answer:
(i) सवानीरतीरे
(ii) मन्दमन्दं
(iii) मधुमाधवीनां
(iv) आलोक्य


ललित-पल्लवे पादपे पुष्पपुञ्ज
मलयमारुतोच्चुम्बिते मञ्जुकुजे,
स्वनन्तीन्ततिम्प्रेक्ष्य मलिनामलीनाम्॥

अन्वयः- ललितपल्लवे (i) ……………… पुष्पपुञ्जे मञ्जुकुञ्ज (ii) ………………… मारुतोच्चुम्बिते (iii) …………………. अलीनां मलिनां (iv) ………………… प्रेक्ष्य (अये वाणि! नवीनां वीणां निनादय।)
मञ्जूषा- मलय, ततिं, पादपे, स्वनन्तीम् ।

Answer

Answer:
(i) पादपे
(ii) मलय
(iii) स्वनन्तीम्
(iv) ततिं


लतानां नितान्तं सुमं शान्तिशीलम्
चलेदुच्छलेत्कान्तसलिलं सलीलम्,
तवाकर्ण्य वीणामदीनां नदीनाम्॥

अन्वयः- तव अदीनाम् (i) ……………….. आकर्ण्य लतानां नितान्तं (ii) …………………… सुमं चलेत् नदीनां (iii) ………………. सलीलम् (iv) …………………।
मञ्जूषा- उच्छलेत् वीणाम् शान्तिशीलं कान्तसलिलम् ।

Answer

Answer:
(i) वीणाम्
(ii) शान्तिशीलं
(iii) कान्तसलिलम्
(iv) उच्छलेत्


निम्न श्लोकानि पठित्वा भावलेखनम् कुरुत

निनादय नवीनामये वाणि! वीणाम्
मृदुं गाय गीति ललित-नीति-लीनाम्।
मधुर-मञ्जरी-पिञ्जरी-भूत-मालाः
वसन्ते लसन्तीह सरसा रसालाः
कलापाः ललित-कोकिला-काकलीनाम्॥

अस्य भावोऽस्ति- हे सरस्वति देवि! अस्मिन् (i) ………… मधुर मञ्जरीणिः पीताः आम्र वृक्षाणां (ii) …………. शोभिन्ताः भवन्ति। सहैव मनोहराणां (iii) ……….. शोभायुक्ताः कोकिलसमूहाः अपि शोभन्ते। अतः हे वाणि शारदे! त्वं ललितनीतिलीनां (iv) ……………… मृदुं गाय नवीनां वीणां च निनादय।
मञ्जूषा- काकलीना, वसन्ते, गीति, मालाः।

Answer

Answer:
(i) वसन्ते
(ii) मालाः
(iii) काकलीनां
(iv) गीति।


कलिन्दात्मजायास्सवानीरतीरे,
नतां पङ्किमालोक्य मधुमाधवीनाम्॥

अस्य श्लोकस्य भावोऽस्ति- यमुनायाः सवानीरे तटे (i) ………….. पूरिते वार्यो (ii) …………………. वहति सति पुष्पैः नतां (iii) ………………. पङ्क्तिम् दृष्ट्वा हे वाणि शारदे! त्वं नवीनां (iv) …………… निनादय।
मञ्जूषा- वीणा, जलबिन्दुभिः, मधुमाधवीनाम्, मन्दं मन्दं ।

Answer

Answer:
(i) जलबिन्दुभिः
(ii) मन्दं मन्दं
(iii) मधुमाधवीनाम्
(iv) वीणां।


ललित-पल्लवे पादपे पुष्पपुजे
मलयमारुतोच्चुम्बिते मञ्जुकुञ्ज,
स्वनन्तीन्ततिम्प्रेक्ष्य मलिनामलीनाम्॥

अस्य श्लोकस्य भावोऽस्ति- यत् मलयपर्वतात् आगतैः पवनैः चुम्बितेषु (i) ………………. वृक्षेषु, पुष्प पुञ्जेषु एवं (ii) ………………. कृष्णभ्रमराणां (iii) …………… पऽक्ती: दृष्ट्वा हे (iv) …………… शारदे त्वं नवीनां वीणां निनादय।
मञ्जूषा- ललितपल्लवानां, गुञ्जायमानाः, वाणि, सुन्दरकुञ्जेषु।

Answer

Answer:
(i) ललितपल्लवानां
(ii) सुन्दरकुञ्जेषु
(iii) गुञ्जायमानाः
(iv) वाणि।


लतानां नितान्तं सुमं शान्तिशीलम्
चलेदुच्छलेत्कान्तसलिलं सलीलम्,
तवाकर्ण्य वीणामदीनां नदीनाम्॥

अस्य श्लोकस्य भावोऽस्ति- हे सरस्वति मातः! तव (i) …………… वीणानादं श्रुत्वा लतानां (ii) …………………. शान्तिशीलं सुमनं (iii) ……………. नदीनाञ्च मनोहरं (iv) ……………. अपि उच्छलेत्। अतः हे वाणि शारदे! त्वं नवीनां वादय।
मञ्जूषा- कम्पेत् (चलेत्), जलम्, ओजपूर्णं, नितान्तं

Answer

Answer:
(i) ओजपूर्णं
(ii) नितान्तं
(iii) कम्पेत् (चलेत्)
(iv) जलम्।


समुचितानि पर्यायपदानि मेलनं कुरुत

पदानि – अर्थाः
1. वाणि – अतीव
2. समीरे – दृष्ट्वा
3. ततिम् – शान्तस्वभावम्
4. अलीनाम् – वायो
5. नवीनाम् – शोभन्ते
6. सनीरे – गुञ्जायमानाम्
7. लसन्ति – सुन्दरपत्रयुक्ते
8. पादपे – हे सरस्वति
9. स्वनन्तीम् – ओजस्विनीम्
10. प्रेक्ष्य – नूतनाम्
11. ललितपल्लवे – वृक्षे
12. अदीनाम् – पुष्पम्
13. नितान्तम् – पङ्क्तिम्
14. सुमम् – जलयुक्ते
15. शान्तिशीलम् – भ्रमराणाम्

Answer

Answer:
1. वाणि – हे सरस्वति
2. समीरे – वायौ
3. ततिम् – पङ्क्तिम्
4. अलीनाम् – भ्रमराणाम्
5. नवीनाम् – नूतनाम्
6. पादपे – जलयुक्ते
7. स्वनन्तीम् – शोभन्ते
8. पादपे – वृक्षे
9. स्वनन्तीम् – स्वनन्तीम्
10. प्रेक्ष्य – दृष्ट्वा
11. ललितपल्लवे – मनोहरपत्रयुक्ते
12. अदीनाम् – ओजस्विनीम्
13. नितान्तम् – अतीव
14. सुमम् – पुष्पम्
15. शान्तिशीलम् – शान्तस्वभावम्


निम्न ‘क’ वर्गीय पदायं ‘ख’ वर्गीय पदेषु विपर्यायपदानि चीयताम्।

‘क’ पदानि – ‘ख’ विपर्यायपदानि
1. मृदु – कष्टकम्
2. सरसाः – कोलाहलः
3. सुमम् – स्वच्छ
4. शान्तिः – कटुकाः
5. मलिनाम् – कठोरं

Answer

Answer:
1. कठोरं
2. कटुकाः
3. कष्टकम्
4. कोलाहलः
5. स्वच्छं


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 1 भारतीवसन्तगीतिः with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 9 Sanskrit भारतीवसन्तगीतिः MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 3 गोदोहनम् with Answers

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 3 गोदोहनम् with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 3 गोदोहनम् with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 9 Sanskrit with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided गोदोहनम् Class 9 Sanskrit MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-9-sanskrit-with-answers/

Students can also read NCERT Solutions for Class 9 Sanskrit Chapter 3 Questions and Answers at LearnInsta. Here all questions are solved with a detailed explanation, It will help to score more marks in your examinations.

रेखाङ्कित आधृत्य प्रश्ननिर्माणम् कुरुत

Sanskrit Class 9 Chapter 3 MCQ Question 1.
मल्लिका मोदकानि रचयन्ति मन्दस्वरेण शिवस्तुतिं करोति।
(क) कः
(ख) किम्
(ग) कम्
(घ) का

Answer

Answer:
मल्लिका मोदकानि रचयन्ति मन्दस्वरेण (ख) किम् करोति?


Class 9 Sanskrit Chapter 3 MCQ Question 2.
मोदकगन्धम् अनुभवन् चन्दनः प्रसन्नमनाः प्रविशति।
(क) का
(ख) किम्
(ग) कः
(घ) कथम्

Answer

Answer:
मोदकगन्धम् अनुभवन् (ग) कः प्रसन्नमनाः प्रविशति?


Class 9 Sanskrit Chapter 3 MCQ With Answers Question 3.
हस्तनिर्मितानि मोदकानि दृष्ट्वा चन्दनः जिह्वालोलुपतां नियन्त्रयितुम् अक्षमः आसीत्।
(क) किम्
(ख) कानि
(ग) का
(घ) कः

Answer

Answer:
(ख) कानि दृष्ट्वा चन्दनः जिह्वालोलुपता नियन्त्रयितुम् अक्षमः आसीत्?


Class 9 Sanskrit Ch 3 MCQ Question 4.
एतानि मोदकानि पूजानिमित्तानि सन्ति।
(क) कथम्
(ख) कानि
(ग) कान्
(घ) किमर्थम्

Answer

Answer:
एतानि मोदकानि (घ) किमर्थम् सन्ति?


Ch 3 Sanskrit Class 9 MCQ Question 5.
मल्लिका स्वसखिभिः सह काशीविश्वनाथमन्दिरं गन्तुम् इच्छति।
(क) काभिः
(ख) कैः
(ग) कया
(घ) केन

Answer

Answer:
मल्लिका (क) काभिः सह काशीविश्वनाथमन्दिरं गन्तुम् इच्छति?


Class 9 Sanskrit Chapter 1 MCQ With Answers Question 6.
तया सह. चम्पा, गौरी, माया, मोहिमी, कपिलाद्याः सर्वाः गच्छन्ति।
(क) के
(ख) का
(ग) कः
(घ) काः

Answer

Answer:
तया सह (घ) काः गच्छन्ति?


Sanskrit Quiz For Class 9 Question 7.
सखिभिः सह धर्मयात्रया आनन्दिता च भव।
(क) कैः
(ख) काभिः
(ग) केन
(घ) कया

Answer

Answer:
(ख) काभिः सह धर्मयात्रया आनन्दिता च भव?


Class 9 Sanskrit MCQ Question 8.
मल्लिका तु धर्मयात्रायै गता।
(क) के
(ख) कः
(ग) का
(घ) काः

Answer

Answer:
(ग) का तु धर्मयात्रायै गता?


Sanskrit MCQ Class 9 Question 9.
दुग्धदोहनं कृत्वा ततः प्रातराशस्य प्रबन्धं करिष्यामि।
(क) किम्
(ख) कम्
(ग) काम्
(घ) कथम्

Answer

Answer:
(क) किम् कृत्वा ततः प्रातराशस्य प्रबन्धं करिष्यामि?


Question 10.
तव मातुलानी तु गङ्गास्नानार्थं काशी गता अस्ति।
(क) का
(ख) काः
(ग) के
(घ) कः

Answer

Answer:
तव (ग) का तु गङ्गास्नानार्थं काशी गता अस्ति?


Question 11.
मासानन्तरं गृहे महोत्सवः भविष्यति।
(क) कुत्र
(ख) कति
(ग) कदा
(घ) किम्

Answer

Answer:
(ग) कदा गृहे महोत्सवः भविष्यति?


Question 12.
तत्र त्रिशत-सेटकमितं दुग्धम् अपेक्षते।
(क) का
(ख) कति
(ग) कः
(घ) किम्

Answer

Answer:
तत्र (ख) कति सेटकमितं दुग्धम् अपेक्षते?


Question 13.
मासान्ते एव दुग्धस्य आवश्यकता भवति।
(क) कदा
(ख) किम्
(ग) कुत्र
(घ) के

Answer

Answer:
(क) कदा दुग्धस्य आवश्यकता भवति?


Question 14.
ग्रामप्रमुखस्य गृहे महोत्सवः मासान्त भविष्यति।
(क) कस्य
(ख) कः
(ग) किम्
(घ) कस्याः

Answer

Answer:
(क) कस्य गृहे महोत्सवः मासान्ते भविष्यति?


Question 15.
उत्सवदिने एव समग्रं दुग्धं धोक्ष्यावः।
(क) कस्य
(ख) कस्मिन्
(ग) कदा
(घ) कः

Answer

Answer:
(ग) कदा एव समग्रं दुग्धं धोक्ष्यावः?


Question 16.
अधुना दुग्धदोहनम् विहाय केवलं नन्दिन्याः सेवाम् एव करिष्यावः।
(क) कः
(ख) काम्
(ग) किम्
(घ) कम्

Answer

Answer:
अधुना दुग्धदोहनम् विहाय केवलं (ग) किम् एवं करिष्याव:?


Question 17.
द्वावेव धेनोः सेवायां निरतौ भवतः।
(क) कः
(ख) कस्य
(ग) कस्याः
(घ) कस्मिन्

Answer

Answer:
द्वावेव (ग) कस्याः धेनोः सेवायां निरतौ भवतः?


Question 18.
दुग्धार्थं पात्र प्रबन्धोऽपि करणीयः।
(क) कः
(ख) किम्
(ग) का
(घ) काम्

Answer

Answer:
दुग्धार्थं (क) कः अपि करणीयः?


Question 19.
सर्वं जीवनं भङ्गुरं ज्ञात्वा अपि कुम्भकारः घटान् रचयति।
(क) कान्
(ख) काम्
(ग) किम्
(घ) कम्

Answer

Answer:
सर्व जीवनं भङ्गुरं ज्ञात्वा अपि कुम्भकारः (क) कान् रचयति?


Question 20.
मूल्यं विना तु एकमपि घटं न दास्यामि।
(क) कः
(ख) कम्
(ग) किम्
(घ) काम्

Answer

Answer:
मूल्यं विना तु एकमपि (ख) कम् दास्यामि?


Question 21.
दुग्धं विक्रीय एव घटमूल्यम् ददातु।
(क) कदा
(ख) कथम्
(ग) कम्
(घ) किम्

Answer

Answer:
(क) कदा एव घटमूल्यम् ददातु?


Question 22.
यदा धेनोः समीपं गत्वा दोग्धुम् इच्छति, तदा धेनुः पृष्ठपादेन प्रहरति।
(क) कः
(ख) केन
(ग) कथम्
(घ) का

Answer

Answer:
यदा धेनोः समीपं गत्वा दोग्धुम् इच्छति, तदा धेनुः (ख) केन प्रहरति?


Question 23.
दोहन प्रक्रियाम् आरभमाणम् एवं धेनुः ताडयति।
(क) किम्
(ख) कम्
(ग) केन
(घ) कदा

Answer

Answer:
(क) किम् आरभमाणम् एव धेनुः ताडयति?


Question 24.
दिनस्य कार्य तस्मिन्नेव दिने कर्त्तव्यम्।
(क) किम्
(ख) के
(ग) कथम्
(घ) कदा

Answer

Answer:
दिनस्य कार्य (घ) कदा कर्त्तव्यम्?


निम्नलिखितं संवादं पठित्वा तदाधारितानां प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत

(प्रथमं दृश्यम्) (मल्लिका मोदकानि रचयन्ती मन्दस्वरेण शिवस्तुतिं करोति)
(ततः प्रविशति मोदकगन्धम् अनुभवन् प्रसन्नमना चन्दनः।)
चन्दनः – अहा! सुगन्धस्तु मनोहरः (विलोक्य) अये मोदकानि रच्यन्ते? (प्रसन्नः भूत्वा) आस्वादयामि तावत्। (मोदकं गृहीतुमिच्छति)
मल्लिका – (सक्रोधम्) विरम। विरम। मा स्पृश! एतानि मोदकानि।
चन्दनः – किमर्थं क्रुध्यसि! तव हस्तनिर्मितानि मोदकानि दृष्ट्वा अहं जिह्वालोलुपतां नियन्त्रयितुम् अक्षमः अस्मि, किं न जानासि त्वमिदम्?
मल्लिका – सम्यग् जानामि नाथ! परम् एतानि मोदकानि पूजानिमित्तानि सन्ति।
चन्दनः – तर्हि, शीघ्रमेव पूजनं सम्पादय। प्रसादं च देहि। 

Question 1.
ततः कीदृशः चन्दनः प्रविशति?

Answer

Answer: प्रसन्नमना


Question 2.
मल्लिका कानि अरचयत्?

Answer

Answer: मोदकानि


Question 3.
मल्लिका मन्दस्वरेण किं करोति स्म?

Answer

Answer: शिवस्तुति


Question 4.
चन्दनः कानि दृष्ट्वा स्वजिह्वालोलुपतां नियन्त्रयितुम् अक्षमः आसीत्?

Answer

Answer: चन्दनः मल्लिकायाः हस्तनिर्मितानि मोदकानि दृष्ट्वा स्वजिह्वालोलुपत्तां नियन्त्रयितुम् अक्षमः आसीत्।


Question 5.
एतानि मोदकानि कस्याः निमित्तानि सन्ति?

Answer

Answer: एतानि मोदकानि पूजायाः निमित्तानि सन्ति।


Question 6.
‘हस्तनिर्मितानि मोदकानि’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: हस्तनिर्मितानि


Question 7.
‘किं न जानासि त्वमिदम्’ अत्र वाक्ये क्रियापदं किमस्ति?

Answer

Answer: जानासि


Question 8.
संवादे ‘दृष्ट्वा’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः प्रयुक्तोऽस्ति?

Answer

Answer: विलोक्य


Question 9.
‘अये मोदकानि रच्यन्ते’ आस्मिन वाक्ये कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: मोदकानि


मल्लिका – भो! अत्र पूजनं न भविष्यति। अहं स्वसखिभिः सह श्वः प्रातः काशीविश्वनाथमन्दिरं प्रति गमिष्या. मि, तत्र गङ्गास्नानं धर्मयात्राञ्च वयं करिष्यामः।
चन्दनः – सखिभिः सह! न मया सह! (विषादं नाटयति)
मल्लिका – आम्। चम्पा, गौरी, माया, मोहिनी, कपिलाद्याः सर्वाः गच्छन्ति। अतः, मया सह तवागमनस्य औचित्यं नास्ति। क्यं सप्ताहान्ते प्रत्यागमिष्यामः। तावत्, गृह व्यवस्था, धेनोः दुग्धदोहनव्यवस्थाञ्च परिपालय।

Question 1.
मल्लिका काभिः सह धर्मयात्रां गच्छति?

Answer

Answer: स्वसखिभिः


Question 2.
मल्लिकायाः अनुपस्थितौ गृहव्यवस्थां कः परिपालयिष्यति?

Answer

Answer: चन्दनः


Question 3.
सा स्वसखिभिः सह कुत्र गमिष्यति?

Answer

Answer: काशीविश्वनाथमन्दिरम्।


Question 4.
मल्लिकया सह काशीविश्वनाथमन्दिरं प्रति काः गच्छन्ति?

Answer

Answer: मल्लिकया सह काशीविश्वनाथमन्दिरं प्रति चम्पा, गौरी, माया, मोहिनी, कपिलाद्याः सर्वाः गच्छन्ति।


Question 5.
मल्लिका सखिभिः सह तत्र किं करिष्यति?

Answer

Answer: मल्लिका सखिभिः सह तत्र गङ्गास्नानं धर्मयात्राज्य करिष्यति।


Question 6.
संवादे ‘गमिष्यामि’ क्रियापदस्य कर्तृपदं कि वर्तते?

Answer

Answer: अहम्


Question 7.
संवादे ‘पूजा’ पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: पूजनम्


Question 8.
अत्र संवादे ‘प्रसन्नताम्’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः आगतः?

Answer

Answer: विषादम्


Question 9.
‘एषा व्यवस्था भवद्भिः करणीया।’ अत्र भवद्भिः इति कर्तृपदस्य कियापदं किमस्ति?

Answer

Answer: करणीया


चन्दनः – अस्तु। गच्छ। सखिभिः सह धर्मयात्रया आनन्दिता च भव। अहं सर्वमपि परिपालयिष्यामि। शिवास्ते सन्तु पन्थानः।
चन्दनः – मल्लिका तु धर्मयात्रायै गता। अस्तु। दुग्धदोहनं कृत्वा ततः स्वप्रातराशस्य प्रबन्धं करिष्यामि। (स्त्रीवेषं धृत्वा, दुग्धपात्रहस्तः नन्दिन्याः समीपं गच्छति)
उमा – मातुलानि! मातुलानि!
चन्दनः – उमे! अहं तु मातुलः। तव मातुलनी तु गङ्गास्नानार्थं काशीं गता अस्ति। कथय! किं ते प्रियं करवाणि?
उमा – मातुल! पितामहः कथयति, मासानन्तरम् अस्मत् गृहे महोत्सवः भविष्यति। तत्र त्रिशत-सेटकमितं दुग्धम् अपेक्षते। एषा व्यवस्था भवद्भिः करणीया।
चन्दनः – (प्रसन्नमनसा) त्रिशत-सेटककपरिमितं दुग्धम्! शोभनम्। दुग्धव्यवस्था भविष्यति एव इति पितामहं प्रति त्वया वक्तव्यम्।
उमा – धन्यवादः मातुल! याम्यधुना। (सा निर्गता)

Question 1.
कीदृशः चन्दनः नन्दिन्याः समीपं गच्छति?

Answer

Answer: दुग्धपात्रहस्तः


Question 2.
तत्र कति मात्रं दुग्धम् अपेक्षते?

Answer

Answer: त्रिशत-सेटकमितम्


Question 3.
कः सर्वमपि परिपालयिष्यति?

Answer

Answer: चन्दनः


Question 4.
मासान्तरम् उमायाः गृहे कः भविष्यति?

Answer

Answer: मासानन्तम् अस्यत् गृहे महोत्सवः भविष्यति।


Question 5.
धर्मयात्रायै का गता?

Answer

Answer: मल्लिका तु धर्मयात्रायै गता।


Question 6.
संवादे ‘त्वया’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: वक्तव्यम्


Question 7.
‘शिवास्ते सन्तु पन्थानः’ अत्र विशेषणपदं किमस्ति?

Answer

Answer: शिवाः


Question 8.
संवादे ‘मार्गा;’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: पन्थानः


Question 9.
नाट्यांशे ‘दूरम्’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः लिखितः?

Answer

Answer: समीपम्


चन्दनः – (प्रसन्नो भूत्वा, अङ्गलिषु गणयन्) अहो! सेटक-त्रिशतकानि पयांसि! अनेन तु बहुधनं लप्स्ये। (नन्दिनीं दृष्ट्वा) भो नन्दिनि! तव कृपया तु अहं धनिकः भविष्यामि। (प्रसन्नः सः धेनोः बहुसेवां करोति)
चन्दनः – (चिन्तयति) मासान्ते एव दुग्धस्य आवश्यकता भवति। यदि प्रतिदिनं दोहनं करोमि तर्हि दुग्धं सुरक्षितं न तिष्ठति। इदानीं किं करवाणि? भवतु नाम मासान्ते एव सम्पूर्णतया दुग्धदोहनं करोमि।
(एवं क्रमेण सप्तदिनानि व्यतीतानि। सप्ताहान्ते मल्लिका प्रत्यागच्छति)
मल्लिका – (प्रविश्य) स्वामिन्! प्रत्यागता अहम्। आस्वादय प्रसादम्। (चन्दनः मोदकानि खादति वदति च)।
चन्दनः – मल्लिके! तव यात्रा तु सम्यक् सफला जाता? काशीविश्वनाथस्य कृपया प्रियं निवेदयामि।
मल्लिका – (सा श्चर्यम् ) एवम्। धर्मयात्रातिरिक्तं प्रियतरं किम्?

Question 1.
मासान्ते कस्य आवश्यकता भवति?

Answer

Answer: दुग्धस्य


Question 2.
एवं क्रमेण कानि व्यतीतानि?

Answer

Answer: सप्तदिनानि


Question 3.
चन्दनः कस्याः बहुसेवां करोति?

Answer

Answer: धेनोः।


Question 4.
कस्याः कृपया तु चन्दनः धनिको भविष्यति?

Answer

Answer: नन्दिन्याः कृपया तु चन्दनः धनिको भविष्यति।


Question 5.
दुग्धं कदां सुरक्षितं न भविष्यति?

Answer

Answer: यदा सः प्रतिदिनं दुग्धदोहनं करिष्यतिर्तदा दुग्धं सुरक्षितं न भविष्यति।


Question 6.
‘तव कृपया तु अहं धनिकः भविष्यामि।’ अत्र विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: धनिकः


Question 7.
‘प्रसन्नः सन् सः धेनोः बहुसेवां करोति’। अत्र वाक्ये कर्तृपदं किम् अस्ति?

Answer

Answer: सः


Question 8.
संवादे ‘गोः’ इति पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: धेनोः


Question 9.
‘निस्सृत्य’ इति पदस्य विपर्ययपदं किम् आगतम् अस्ति?

Answer

Answer: प्रविश्य


चन्दनः – ग्रामप्रमुखस्य गृहे महोत्सवः मासान्ते भविष्यति। तत्र त्रिशत-सेटकमितं दुग्धम् अस्माभिः दातव्यम् अस्ति।
मल्लिका – किन्तु एतावन्मानं दुग्धं कुतः प्राप्स्यामः।
चन्दनः – विचारय मल्लिके! प्रतिदिनं दोहनं कृत्वा दुग्धं स्थापयामः चेत् तत् सुरक्षितं न तिष्ठति। अत एव दुग्धदोहनं न क्रियते। उत्सवदिने एव समग्रं दुग्धं धोक्ष्यावः।
मल्लिका – स्वामिन्! त्वं तु चतुरतमः। अत्युत्तमः विचारः। अधुना दुग्धदोहनं विहाय केवलं नन्दिन्याः सेवाम् एव करिष्यावः। अनेन अधिकाधिकं दुग्धं मासान्ते प्राप्स्यावः।
(द्वावेव धेनोः सेवायां निरतौ भवतः। अस्मिन् क्रमे घासादिकं गुडादिकं च भोजयतः। कदाचित् विषाणयोः तैलं लेपयतः तिलकं धारयतः, रात्रौ नीराजनेनापि तोषयतः)
चन्दनः – मल्लिके! आगच्छ। कुम्भकारं प्रति चलावः। दुग्धार्थं पात्रप्रबन्धोऽपि करणीयः। (द्वावेव निर्गतौ)

Question 1.
ग्रामप्रमखस्य गृहे महोत्सवः कदा भविष्यति?

Answer

Answer: मासान्ते


Question 2.
मल्लिकायाः दृष्टौ चन्दनस्य विचारः कीदृशः अस्ति?

Answer

Answer: अत्युत्तमः


Question 3.
द्वावेव कस्याः सेवायां निरतौ भवतः?

Answer

Answer: धेनोः।


Question 4.
अधुना तौ दुग्धदोहनं विहाय किं करिष्यतः?

Answer

Answer: अधुना तौ दुग्धदोहनं विहाय केवलं नन्दिन्याः सेवाम् एव करिष्यतः।


Question 5.
तौ धेनोः सेवायां किम् भोजयतः?

Answer

Answer: तौ धेनोः सेवायां घासादिकं गुडादिकं च भोजयतः।


Question 6.
संवादे ‘भवतः’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: द्वौ


Question 7.
‘त्वं तु चतुरतमः’ अत्र विशेष्यपदं किमस्ति?

Answer

Answer: त्वम्


Question 8.
अत्र संवादे ‘कदाचित्’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः आगतः?

Answer

Answer: प्रतिदिनम्


Question 9.
‘दिवसे’ इति पदस्य विपर्ययपदं किं आगतम्?

Answer

Answer: रात्रौ


चन्दनः – नमस्करोमि तात! पञ्चदश घटान् इच्छामि। किं दास्यसि?
देवेश – कथं न? विक्रयणाय एव एते। गृहाण घटान्। पञ्चशतोत्तर-रूप्यकाणि च देहि।
चन्दनः – साधु। परं मूल्यं तु दुग्धं विक्रीय एव दातुं शक्यते।
देवेशः – क्षम्यतां पुत्र! मूल्यं विना तु एकमपि घटं न दास्यामि।
मल्लिका – (स्वाभूषणं दातुमिच्छति) तात! यदि अधुनैव मूल्यम् आवश्यकं तर्हि, गृहाण एतत् आभूषणम्।
देवेशः – पुत्रिके! नाहं पापकर्म करोमि। कथमपि नेच्छामि त्वाम् आभूषणविहीनां कर्तुम्। नयतु यथाभिलषितान् घटान्। दुग्धं विक्रीय एव घटमूल्यम् ददातु।
उभौ – धन्योऽसि तात! धन्योऽसि।

Question 1.
का स्वाभूषणं दातुम् इच्छति?

Answer

Answer: मल्लिका


Question 2.
चन्दनः कति घटान् इच्छति?

Answer

Answer: पञ्चदश


Question 3.
‘नाहं पापकर्म करोमि’ इति कः कथयति?

Answer

Answer: देवेशः


Question 4.
देवेशः मल्लिकां किं वदति?

Answer

Answer: देवेशः मल्लिकां वदति-‘पुत्रिके! नाहं पापकर्म करोमि। कथमपि नेच्छामि त्वाम् आभूषणविहीनां कर्तुम्। नयतु यथाभिलषितान् घटान्। दुग्धं विक्रीय एव घटमूल्यम् ददातु।


Question 5.
घटान् मूल्यं किं आसीत्?

Answer

Answer: पञ्चशतोत्तर रुप्यकाणि घटान् मूल्यम् आसीत्।


Question 6.
‘नयतु यथाभिलषितान् घटान्’। अत्र विशेषणं किम्?

Answer

Answer: यथाभिलषितान्


Question 7.
‘दुग्धं विक्रीय एव घट मूल्यं ददातु।’ अत्र क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: ददातु


Question 8.
नाटयांशे ‘कुम्भान्’ इति पदस्य कः पर्यायः अत्र लिखितः?

Answer

Answer: घटान्।


Question 9.
‘करोमि’ इति क्रिया पदस्य कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: अहम्।


(मासानन्तरं सन्ध्याकालः। एकत्र रिक्ताः नूतनघटाः सन्ति। दुग्धक्रेतारः अन्ये च ग्रामवासिनः अपरत्र आसीनाः)
चन्दनः – (धेनुं प्रणम्य, मङ्गलाचरणं विधाय, मल्लिकाम् आह्वयति) मल्लिके! सत्वरम् आगच्छ।
मल्लिका – आयामि नाथ! दोहनम् आरभस्व तावत्।
चन्दनः – (यदा धेनोः समीपं गत्वा दोग्धुम् इच्छति, तदा धेनुः पृष्ठपादेन प्रहरति। चन्दन श्च पात्रेण सह पतति) नन्दिनि! दुग्धं देहि। किं जातं ते? (पुनः प्रयासं करोति) (नन्दिनी च पुनः पुनः पादप्रहारेण ताडयित्वा चन्दनं रक्तरञ्जितं करोति) हा! हतोऽस्मि। (चीत्कारं कुर्वन् पतति) (सर्वे आ श्चर्येण चन्दनम् अन्योन्यं च पश्यन्ति)

Question 1.
एकत्र रिक्ताः के सन्ति?

Answer

Answer: नूतनघटाः


Question 2.
नन्दिनी केन ताडयित्वा चन्दनं रक्तरञ्जितं करोति?

Answer

Answer: पादप्रहारेण


Question 3.
मासानन्तरं कीदृशः कालः अस्ति?

Answer

Answer: सन्ध्याकालः


Question 4.
धेनुः कदा चन्दनं पृष्ठपादेन प्रहरति?

Answer

Answer: यदा चन्दनः धेनोः समीपं गत्वा दोग्धुम् इच्छति, तदा धेनुः चन्दनं पृष्ठपादेन प्रहरति।


Question 5.
चन्दनः काम् आह्वयति?

Answer

Answer: चन्दनः मल्लिकाम् आह्वयति।


Question 6.
संवादे ‘निकटम्’ इति पदस्य कः पर्यायः लिखितः?

Answer

Answer: समीपम्


Question 7.
‘नाथ! दोहनम् आरभस्व तावत्।’ अत्र क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: आरभस्व


Question 8.
‘नन्दिनी च पुनः पुनः ……………. रक्तरञ्जितं करोति’ अत्र कर्तृपदं किमस्ति?

Answer

Answer: नन्दिनी


Question 9.
‘प्रहरति’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: धेनुः।


मल्लिका – चीत्कारं श्रुत्वा, झटिति प्रविश्य) नाथ! किं जातम्? कथं त्वं रक्तरञ्जितः?
चन्दनः – धेनुः दोग्धुम् अनुमतिम् एव न ददाति। दोहनप्रक्रियाम् आरभमाणम् एव ताडयति माम्। (मल्लिका धेनुं स्नेहेन वात्सल्येन च आकार्य दोग्धुं प्रयतते। किन्तु, धेनुः दुग्धहीना एव इति अवगच्छति।)
मल्लिका – (चन्दनं प्रति) नाथ! अत्यनुचितं कृतम् आवाभ्याम् यत्, मासपर्यन्तं धेनोः दोहनं कृतम्। सा पीडम् अनुभवति। अत एव ताडयति।
चन्दनः – देवि! मयापि ज्ञातं यत्, अस्माभिः सर्वथा अनुचितमेव कृतं यत्, पूर्णमासपर्यन्तं दोहनं न कृतम्। अत एव, दुग्धं शुष्कं जातम्। सत्यमेव उक्तम्
कार्यमद्यतनीयं यत् तदद्यैव विधीयताम्।
विपरीते गतिर्यस्य स कष्टं लभते ध्रुवम्॥
मल्लिका – आम् भर्तः! सत्यमेव। मयापि पठितं यत्
सुविचार्य विधातव्यं कार्य कल्याणकाङ्क्षिणा।
यः करोत्यविचार्यैतत् स विषीदति मानवः॥
किन्तु प्रत्यक्षतया अद्य एव अनुभूतम् एतत्।
सर्वे – दिनस्य कार्यं तस्मिन्नेव दिने कर्तव्यम्।
यः एवं न करोति सः कष्टं लभते ध्रुवम्।

Question 1.
धेनुः किमर्थम् अनुमतिम् एव न ददाति?

Answer

Answer: दोग्धुम्


Question 2.
दिनस्य कार्यं कदा (कस्मिन्नेव दिने) कर्तव्यम्?

Answer

Answer: तस्मिन्नेव


Question 3.
अस्माभिः कीदृशं कार्यं कृतम्?

Answer

Answer: अनुचितम्।


Question 4.
धेनुः चन्दनं कदा एवं ताडयति?

Answer

Answer: यदा चन्दनः दोहनप्रक्रियाम् आरभति तदा धेनुः चन्दनम् एव ताडयति।


Question 5.
धेनोः दुग्धम् कीदृशम् जातम्?

Answer

Answer: धेनोः दुग्धम् शुष्कं जातम्।


Question 6.
‘कष्टम्’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः अत्र संवादे लिखितः?

Answer

Answer: पीडाम्


Question 7.
‘मयापि पठितं यत्’। अत्र कर्तृपदं किमस्ति?

Answer

Answer: मया


Question 8.
संवादे ‘उचितम्’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः आगतः?

Answer

Answer: अनुचितम्


Question 9.
‘शीघ्रम्’ इत्यर्थ संवादे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: झटिति


निम्नश्लोकानि पठित्वा तदाधारितान् प्रश्नान् उत्तरत

ज्ञात्वाऽपि जीविकाहेतोः रचयामि घटानहम्।
जीवनं भङ्गरं सर्वं यथैष मृत्तिकाघटः॥

Question 1.
कुम्भकारः कान् रचयति?

Answer

Answer: घटान्


Question 2.
सर्वं जीवनं कीदृशम् अस्ति?

Answer

Answer: भगुरम्


Question 3.
जीवनं भङ्गरं कीदृशः इव?

Answer

Answer: मृत्तिकाघटः


Question 4.
कुम्भकारः कथं घटान् रचयति?

Answer

Answer: कुम्भकारः जीविकाहेतोः सर्वं जीवनं भगुरम् इति ज्ञात्वा अपि घटान् रचयति।


Question 5.
मृत्तिका घटस्य जीवनं कीदृशम् अस्ति?

Answer

Answer: मृत्तिकाघटस्य जीवनम् भगुरम् अस्ति।


Question 6.
श्लोके ‘रचयामि’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: अहम्


Question 7.
‘जीवनं भङ्गुरं सर्वम्’ अत्र विशेष्यः कः?

Answer

Answer: जीवनम्


Question 8.
अत्र श्लोके ‘विज्ञाय’ इति पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: ज्ञात्वा


Question 9.
‘नश्वरम्’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: भगुरम्


कार्यमद्यतनीयं यत् तदद्यैव विधीयताम्।
विपरीते गतिर्यस्य स कष्टं लभते ध्रुवम्॥

Question 1.
कीदृशं कार्यम् अद्यैव विधीयताम्?

Answer

Answer: अद्यतनीयम्


Question 2.
अद्यतनीयं किम् अद्यैव कर्तव्यम्?

Answer

Answer: कार्यम्


Question 3.
यस्य गतिः विपरीते सः किम् लभते?

Answer

Answer: कष्टम्।


Question 4.
कः ध्रुवं कष्टं लभते?

Answer

Answer: यस्य गतिः विपरीते अस्ति (भवति) सः ध्रुवं कष्टं लभते।।


Question 5.
यस्य जनस्य कर्यस्य गतिः विपरीता भवति सः किं लभते?

Answer

Answer: यस्य जनस्य कार्यस्य गतिः विपरीता भवति सः ध्रुवं कष्टं लभते।


Question 6.
‘कार्यम् अद्यतनीयम्’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: अद्यतनीयम्


Question 7.
‘स कष्टं लभते ध्रुवम्’। अत्र क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: लभते


Question 8.
श्लोके ‘लभते’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किमस्ति?

Answer

Answer: सः


Question 9.
‘प्राप्यते’ इतिपदस्य पर्यायपदं किम्?

Answer

Answer: लभते।


सुविचार्य विधातव्यं कार्यं कल्याणकाटिणा।
यः करोत्यविचार्यैतत् स विषीदति मानवः॥

Question 1.
कः विषीदति?

Answer

Answer: मानवः


Question 2.
कार्यम् कदा कर्तव्यम्?

Answer

Answer: सुविचार्य


Question 3.
सुविचार्यं किं कर्त्तव्यम्?

Answer

Answer: कार्यम्।


Question 4.
कः मानवः विषीदति?

Answer

Answer: यः मानवः अविचार्य कार्यं करोति सः मानवः विषीदति।


Question 5.
कल्याणकाक्षिणा मानवेन कथं कार्यं कर्त्तव्यम्?

Answer

Answer: कल्याणकाक्षिणा मानवेन सुविचार्य एव कार्यं कर्त्तव्यम्।


Question 6.
श्लोके ‘विधातव्यम्’ इति क्रियायाः कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: कल्याणकाक्षिणा


Question 7.
‘स विषीदति मानवः’। अत्र क्रियापदं किम् वर्तते?

Answer

Answer: विषीदति


Question 8.
श्लोके ‘अविचार्य’ इति पदस्य कः विपर्ययः लिखितः?

Answer

Answer: सुविचार्य


Question 9.
‘कर्त्तव्यम्’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: विधातव्यम्


आदानस्य प्रदानस्य कर्तव्यस्य च कर्मणः।
क्षिप्रमक्रियमाणस्य कालः पिबति तद्रसम्॥

Question 1.
कः रसं पिबति?

Answer

Answer: कालः


Question 2.
कदा अक्रियमाणस्य रसं कालः पिबति?

Answer

Answer: क्षिप्रम्


Question 3.
कालः कस्य रसं पिबति?

Answer

Answer: क्षिप्रमक्रियमाणस्य।


Question 4.
कीदृशस्य कर्तव्यस्य रसं कालः पिबति?

Answer

Answer: क्षिप्रमक्रियमाणस्य आदानस्य, प्रदानस्य कर्तव्यस्य च कर्मणः रसं कालः पिबति।


Question 5.
कालः किं पिबति?

Answer

Answer: कालः आदानस्य प्रदानस्य कर्त्तव्यस्य च कर्मणः क्षिप्रमक्रियमाणस्य रसं पिबति।


Question 6.
श्लोके ‘आदानस्य’ इति पदस्य कः विपर्ययः लिखितः?

Answer

Answer: प्रदानस्य


Question 7.
श्लोके ‘पिबति’ इति क्रियायाः कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: कालः


Question 8.
अत्र ‘शीघ्रम्’ इति पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: क्षिप्रम्


Question 9.
श्लोके ‘कर्मणः’ इत्यस्य पदस्य किं विशेषणं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: कर्तव्यस्य


निम्नलिखितानि श्लोकानि पठित्वा तेषाम् अन्वय-लेखनेन रिक्तस्थानानि सम्पूरयत

ज्ञात्वाऽपि जीविकाहेतोः रचयामि घटानहम्।
जीवनं भङ्गुरं सर्वं यथैष मृत्तिकाघटः॥

अन्वयः- अहम् ज्ञात्वा अपि (i) ……… घटान् (ii) ………………। यथा (iii) …………. (क्षणभङगुरः वर्तते) (तथैव) सर्वं (iv) …………….. (अपि) भङगुरम् अस्ति।
मञ्जूषा- जीवनं, एषः, जीविकाहेतोः, रचयामि

Answer

Answer:
(i) जीविकाहेतोः
(ii) रचयामि
(iii) एषः
(iv) जीवन।


कार्यमद्यतनीयं यत् तदद्यैव विधीयताम्।
विपरीते गतिर्यस्य स कष्टं लभते ध्रुवम्॥

अन्वयः- यत् (i) ………. कायम् (अस्ति) तत् (ii) ………….. विधीयताम्। यस्य गतिः (iii) …………………. (भवति) सः ध्रुवम् (iv) …………….. लभते।
मञ्जूषा- विपरीते, अद्यैव, कष्ट, अद्यतनीयं

Answer

Answer:
(i) अद्यतनीयं
(ii) अद्यैव
(iii) विपरीते
(iv) कष्टं।


सुविचार्य विधातव्यं कार्यं कल्याणकाङ्क्षिणा।
यः करोत्यविचार्यैतत् स विषीदति मानवः॥

अन्वयः- (i) ………… (जनेन) कार्य (iii) ………….. (एव) विधातव्यम्। यः (iii) …………… अविचार्य करोति (iv) …………. (नून) विषीदति।।
मञ्जूषा- सः, कल्याणकाक्षिणा, सुविचार्य, मानवः

Answer

Answer:
(i) कल्याणकाक्षिणा
(ii) सुविचार्य
(iii) मानवः
(iv) सः।


आदानस्य प्रदानस्य कर्तव्यस्य च कर्मणः।
क्षिप्रमक्रियमाणस्य कालः पिबति तद्रसम्॥

अन्वयः- क्षिप्रम् अक्रियमाणस्य (i) ……………. प्रदानस्य (ii) ………….. च (iii) …………….. (iv) …………….. पिबति।
मञ्जूषा- आदानस्य, कालः, कर्तव्यस्य, कर्मणः

Answer

Answer:
(i) आदानस्य
(ii) कर्तव्यस्य
(iii) कर्मणः
(iv) कालः।


निम्न श्लोकान् पठित्वा तेषां भावार्थं मञ्जूषायाः सहायतया लिखत

ज्ञात्वाऽपि जीविकाहेतोः रचयामि घटानहम्।
जीवनं भङ्गुरं सर्वं यथैष मृत्तिकाघटः॥

भावार्थ- अस्य भावोऽस्ति यत् अहम् (i) ……………….. जीवनं ज्ञात्वा अपि केवलं (ii) …………….. कर्तुम् एतान् घटान् रचयामि। यतः (iii) …………….. जीवनम् एतेषां मृत्तिकायाः (iv) ………….. इव नष्टव्यम् अस्ति।
मञ्जूषा- सम्पूर्ण, उत्तमरीत्या, घटानाम्, जीविकोपार्जनम्

Answer

Answer:
(i) उत्तमरीत्या
(ii) जीविकोपार्जनम्
(iii) सम्पूर्णं
(iv) घटानाम्।


कार्यमद्यतनीयं यत् तदद्यैव विधीयताम्।
विपरीते गतिर्यस्य स कष्टं लभते ध्रुवम्॥

भावार्थ- अद्य (i) …………. कार्यम् अद्यैव जनेन कर्तव्यम् तदैव तस्य (ii) ……………… समुचितं फलं तेन प्राप्यते। परं यः जनः (iii) …………….. समये कार्य न करोति सः जनः निश्चितरूपेण (iv) …………….. प्राप्नोति एव।।
मञ्जूषा- कार्यस्य, उचिते, करणीयं, दुखम्

Answer

Answer:
(i) करणीयं
(ii) कार्यस्य
(iii) उचिते
(iv) दुःखम्।


सुविचार्य विधातव्यं कार्य कल्याणकाङ्क्षिणा।
यः करोत्यविचार्यैतत् स विषीदति मानवः॥

भावार्थ- अस्य श्लोकस्य भावोऽस्ति यत् जनेन कार्य सदैव पूर्णतया (i) ………… एव करणीयम्। यः जनः चिन्तनपूर्वकं (ii) ……………. करोति सः सदैव कल्याणं प्राप्नोति, परं यः (iii) …………… विचारं विना एव कर्म करोति सः तु (iv) ……………… एव विन्दति।

मञ्जूषा- जनः, दु:खम्, चिन्तयित्वा, कार्यम्

Answer

Answer:
(i) चिन्तयित्वा
(ii) कार्यम्
(iii) जनः
(iv) दुःखम्।


आदानस्य प्रदानस्य कर्तव्यस्य च कर्मणः।
क्षिप्रमक्रियमाणस्य कालः पिबति तद्रसम्॥

भावार्थ- यः मनुष्यः शीघ्रम् एव (i) ………………… प्रदानस्य अथवा अन्यः (ii) ……………….. कार्यस्य आरम्भणं न करोति; तस्य (iii) …………….. यदपि फलं सफलतां वा भवति तस्य नाशं (iv) ……………… करोति एव
मञ्जूषा- कर्मणः, आदानस्य, कालः, कर्तव्यस्य

Answer

Answer:
(i) आदानस्य
(ii) कर्तव्यस्य
(iii) कर्मणः
(iv) कालः।


कथाक्रम लेखनम्

अधोलिखितानि वाक्यानि कथाक्रमानुसारेण पुनः लिखत
1. (i) चम्पा, गौरी, माया, मोहिनी, कपिलाद्याः सर्वाः गच्छन्ति।
(ii) परम् एतानि मोदकानि पूजानिमित्तानि सन्ति।
(iii) तर्हि, शीघ्रमेव पूजनं सम्पादय।
(iv) विरम। विरम। मा स्पृश! एतानि मोदकानि।
(v) ततः प्रविशति मोदकगन्धम् अनुभवन् प्रसन्नमना चन्दनः।
(vi) तावत् गृह व्यवस्था, धेनोः दुग्धदोहनव्यवस्थाञ्च परिपालय।
(vii) अहं स्वसखिभिः सह श्वः प्रातः काशीविश्वनाथमन्दिरम् प्रति गमिष्यामि।
(viii) तव हस्तनिर्मितानि मोदकानि दृष्ट्वा अहं जिह्वालोलुपतां नियन्त्रितुम् अक्षमः अस्मि।

Answer

Answer:
(i) ततः प्रविशति मोदकगन्धम् अनुभवन् प्रसन्नमना चन्दनः।
(ii) विरम। विरम। मा स्पृश! एतानि मोदकानि।
(iii) तव हस्तनिर्मितानि मोदकानि दृष्ट्वा अहं जिह्वालोलुपता नियन्त्रितुम् अक्षमः अस्मि।
(iv) परम् एतानि मोदकानि पूजानिमित्तानि निसन्ति।
(v) तर्हि, शीघ्रमेव पूजनं सम्पादय।
(vi) अहं स्वसखिभिः सह श्वः प्रातः काशीविश्वनाथमन्दिरं प्रति गमिष्यामि।
(vii) चम्पा, गौरी, माया, मोहिनी, कपिलाद्याः सर्वाः गच्छन्ति।
(viii) तावत् गृहव्यवस्थां, धेनोः दुग्धदोहनव्यवस्थाञ्च परिपालय।


2. (i) मातुलानि तु गङ्गास्नानार्थं काशीं गता अस्ति।
(ii) धन्यवादः मातुल! याम्यधुना।
(iii) सखिभि सह धर्मयात्रया आनन्दिता च भव।
(iv) मातुल! पितामहः कथयति, मासानत्तरम् अस्मत् गृहे महोत्सवः भविष्यति।
(v) दुग्धदोहनं कृत्वा ततः स्वप्रातराशस्य प्रबन्धं करिष्यामि।
(vi) दुग्धव्यवस्था भविष्यति एव इति पितामहं प्रति त्वया वक्तव्यम्।
(vii) एषा व्यवस्था भवदृभिः करणीया।
(viii) मल्लिका तु धर्मयात्रायै गता।

Answer

Answer:
(i) सखिभिः सह धर्मयात्रया आनन्दिता च भव।
(ii) मल्लिका तु धर्मयात्रायै गता।
(iii) दुग्धदोहनं कृत्वा ततः स्वप्रातराशस्य प्रबन्धं करिष्यामि।
(iv) तव मातुलानि तु गङ्गास्नाका) काशी गता अस्ति।
(v) मातुल। पिता महः कथयति, मासानन्तरम् अस्मत् गृहे महोत्सवः भविष्यति।
(vi) एषा व्यवस्था भवद्भिः करणीया।
(vii) दुग्धव्यवस्था भविष्यति एव इति पितामहं प्रति त्वया वक्तव्यम्।
(viii) धन्यवादः मातुल! याम्यधुना।


3. (i) प्रतिदिनं दोहनं कृत्वा दुग्धं स्थापयामः चेत् तत् सुरक्षितं न तिष्ठति।
(ii) तव यात्रा तु सम्यक् सफला जाता?
(iii) अनेन अधिकाधिकं दुग्धं मासान्ते प्राप्स्यावः।
(iv) तव कृपया तु अहं धनिकः भविष्यामि।
(v) मासान्ते एव दुग्धस्य आवश्यकता भवति।
(vi) ग्रामप्रमुखस्य गृहे महोत्सवः मासान्ते भविष्यति।
(vii) दुग्धार्थं पात्र प्रबन्धोऽपि करणीयः।
(viii) भवतु नाम मासान्ते एव सम्पूर्णतया दुग्धदोहनं करोमि।

Answer

Answer:
(i) तव कृपया तु अहं धनिकः भविष्यामि।
(ii) मासान्ते एव दुग्धस्य आवश्यकता भवति।
(iii) भवतु नाम मासान्ते एव सम्पूर्णतया दुग्धदोहनं करोमि।
(iv) तव यात्रा तु सम्यक् सफला जाता?
(v) ग्रामप्रमुखस्य गृहे महोत्सवः मासान्ते भविष्यति।
(vi) प्रतिदिनं दोहनं कृत्वा दुग्धं स्थापयामः चेत् तत् सुरक्षितं न तिष्ठति।
(vii) अनेन अधिकाधिकं दुग्धं मासान्ते प्राप्स्यावः।
(viii) दुग्धार्थं पात्रप्रबन्धोऽपि करणीयः।


4. (i) मयापि ज्ञातं यत्, अस्माभिः सर्वथा अनुचितमेव कृतं यत् पूर्णमासपर्यन्तं दोहनं न कृतम्।
(ii) दोहनप्रक्रियाम् आरभमाणम् एव ताडयति माम।
(iii) नन्दिनी च पुनः पुनः पादप्रहारेष ताडयित्वा चन्दनं रक्तरञ्जितं करोति।
(iv) परं मूल्यं तु दुग्धं विक्रीय एवं दातुं शक्यते।
(v) कथमपि नेच्छामि त्वाम् आभूषणविहीनां कर्तुम्।
(vi) दिनस्य कार्यं तस्मिन्नेव दिने कर्तव्यम्।
(vii) मूल्यं विना तु एकमपि घटं न दास्यामि।
(viii) यदि अधुनैव मूल्यम् आवश्यकं तर्हि ग्रहण एतत् आभूषणम्।

Answer

Answer:
(i) परम् मूल्यं तू दुग्धं विक्रीय एव दातुम शक्यते।
(ii) मूल्यं विना तु एकमपि घटं न दास्यामि।
(iii) यदि अधुनैव मूल्यम् आवश्यकं तर्हि; गृहाण एतत् आभूषणम्।
(iv) कथमपि नेच्छामि त्वाम् आभूषणविहीनां कर्तुम्।
(v) नन्दिनी पुनः पुनः पादप्रहरेण ताडयित्वा चन्दनं रक्तरञ्जितं करोति।
(vi) दोहन प्रक्रियाम् आरभमाणम् एव ताडयति माम्।
(vii) मयापि ज्ञातम् यत्, अस्माभिः सर्वथा अनुचितमेव कृतं यत्, पूर्णमासपर्यन्तं दोहनं न कृतम्।
(viii) दिनस्य कार्यं तस्मिन्नेव दिने कर्त्तव्यम्।


उचित पर्यायपदानि मेलयतपदानि

पदानि – पर्यायपदानि
1. धेनुः – तिष्ठ
2. क्षिप्रम् – निश्चितम्
3. विलोक्य – नीरसम्
4. मन्दस्वरेण – आकर्षक:
5. विक्रीय – शून्याः
6. औचित्यम् – यवनिका
7. मनोहरः – सविस्मयम्
8. ध्रुवम् – विक्रयं कृत्वा
9. विरम – नवीनघटाः
10. जवनिका – उचितं
11. भङ्गुरम् – प्रमुदितः
12. जिह्वालोलुपताम् – पार्श्वम्
13. आनन्दिता – निम्नस्वरेण
14. निरतौ – भञ्जनशीलम्
15. अक्षमः – तीर्थयात्राम्
16. अन्योन्यम् – दुःखम्
17. प्रसन्नः – एकलीटरमितम्
18. धर्मयात्राम् – रसनालोभम्
19. रिक्ताः – समक्षम्
20. विहाय – आज्ञाम्
21. सेटकम् – त्यक्त्वा
22. रक्तरञ्जितम् – दृष्ट्वा
23. अनुमतिम् – प्रसन्ना
24. प्रत्यागता – शोणितप्लावितम्
25. शुष्कम् – द्रुतम्
26. साश्चर्यम् – संलग्नौ
27. नूतनघटाः – प्रत्यायाता
28. समीपं – असमर्थः
29. कष्टम् – गोः
30. प्रत्यक्षम् – परस्परम्

Answer

Answer:
1. धेनुः – गोः
2. क्षिप्रम् – द्रुतम्
3. विलोक्य – दृष्ट्वा
4. मन्दस्वरेण – निम्नस्वरेण
5. विक्रीय – विक्रयं कृत्वा
6. औचित्यम् – उचितम्
7. मनोहरः – आकर्षक:
8. ध्रुवम् – निश्चितम्
9. विरम – तिष्ठ
10. जवनिका – यवनिका
11. भङ्गुरम् – भञ्जनशीलम्
12. जिह्वालोलुपताम् – रसनालोभम्
13. आनन्दिता – प्रसन्ना
14. निरतौ – संलग्नौ
15. अक्षमः – असमर्थः
16. अन्योन्यम् – परस्परम्
17. प्रसन्नः – प्रमुदितः
18. धर्मयात्राम् – तीर्थयात्राम्
19. रिक्ताः – शून्याः
20. विहाय – त्यक्त्वा
21. सेटकम् – एकलीटरमितम्
22. रक्तरञ्जितम् – शोणिताप्लावितम्
23. अनुमतिम् – आज्ञाम्
24. प्रत्यागता – प्रत्यायाता
25. शुष्कम् – नीरसम्
26. साश्चर्यम् – सविस्मयम्
27. नूतनघटाः – नवीनघटाः
28. समीपम् – पार्श्वम्
29. कष्टम् – दुःखम्
30. प्रत्यक्षम् – समक्षम्


‘क’ स्तम्भे विशेषणानि ‘ख’ स्तम्भे विशेष्याणि दत्तानि। तानि समुचितं योजयत

‘क’ स्तम्भ – ‘ख’ स्तम्भ
(i) दुग्धपात्रहस्तः – यात्रा
(ii) सुरक्षितम् – अहम्
(iii) सफला – सः
(iv) धनिकः – त्वम्
(v) प्रसन्नः – क्रमे
(vi) चतुरतमः – मृत्तिकाघटः
(vii) अस्मिन् – दुग्धम्
(viii) अत्युत्तमः – विचारः
(ix) निरतौ – चन्दनः
(x) एषः – घटान्
(xi) सर्वम् – द्वौ
(xii) पञ्चदश – जीवनम्

Answer

Answer:
(i) चन्दनः
(ii) दुग्धम्
(iii) यात्रा
(iv) अहम्
(v) सः
(vi) त्वम्
(vii) क्रमे
(viii) विचारः
(ix) द्वौ
(x) मृत्तिकाघटः
(xi) जीवनम्
(xii) घटान्


उचितानि विपर्ययपदानि मेलनं कुरुत

पदानि – विपर्ययपदानि
1. मन्दस्वरेण – दुखिता
2. प्रसन्नः – प्रदानस्य
3. शीघ्रम् – आगता
4. सप्ताहान्ते – परोक्षम्
5. तावत् – तीव्रस्वरेण
6. तत्र – असत्यम्
7. व्यवस्था – पुरुषवशम्
8. आनन्दिता – आर्द्रम् गोदोहनम्
9. गता – अप्रसन्नः
10. स्त्रीवेशम् – उचितम्
11. समीपम् – दूरम्
12. गच्छति – पूरिताः
13. मातुलानी – विलम्बम्
14. पितामहः – पुण्यकर्म
15. मासानन्तरम् – सप्ताहाराम्भे
16. अधुना – आगतः
17. बहुधनम् – असुरक्षितम्
18. धनिकः – आगच्छति
19. सुरक्षितम् – दरिद्रः
20. निर्गतः – यावत्
21. पापकर्म – तदा
22. रिक्ताः – मातुलम्
23. अनुचितमम् – अत्र
24. शुष्कम् – अल्पधनम्
25 सत्यम् – पितामही
26. प्रत्यक्ष – मासारम्भे
27. आदानस्य – अव्यवस्था

Answer

Answer:
1. मन्दस्वरेण – तीव्रस्वरेण
2. प्रसन्नः – अप्रसन्नः
3. शीघ्रम् – विलम्बम्
4. सप्ताहान्ते – सप्ताहारम्भे
5. तावत् – यावत्
6. तत्र – अत्र
7. व्यवस्था – अव्यवस्थाम्
8. आनन्दिता – दुखिता
9. गता – आगता
10. स्त्रीवेशम् – पुरुषवेशम्
11. समीपम् – दूरम्
12. गच्छति – आगच्छति
13. मातुलानी – मातुलम्
14. पितामहः – पितामही
15. मासानन्तरम् – मासारम्भे
16. अधुना – तदा
17. बहुधनम् – अल्पधनम्
18. धनिकः – दरिद्रः
19. सुरक्षितम् – असुरक्षितम्
20. निर्गतः – आगतः
21. पापकर्म – पुण्यकर्म
22. रिक्ताः – पूरिताः
23. अनुचितम् – उचितम्
24. शुष्कम् – आर्द्रम्
25. सत्यम् – असत्यम्
26. प्रत्यक्षं – परोक्षम्
27. आदानस्य – प्रदानस्य


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 3 गोदोहनम् with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 9 Sanskrit गोदोहनम् MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 4 कल्पतरूः with Answers

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 4 कल्पतरूः with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 4 कल्पतरूः with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 9 Sanskrit with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided कल्पतरूः Class 9 Sanskrit MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-9-sanskrit-with-answers/

Students can also read NCERT Solutions for Class 9 Sanskrit Chapter 4 Questions and Answers at LearnInsta. Here all questions are solved with a detailed explanation, It will help to score more marks in your examinations.

निम्नवाक्येषु रेखाकित-पदानां स्थानेषु प्रश्नवाचकं पदं लिखत

Sanskrit Class 9 Chapter 4 MCQ Question 1.
हिमवान् नाम सर्वरत्नभूमिः नगेन्द्रः अस्ति।
(क) कः
(ख) केन
(ग) किम्
(घ) का

Answer

Answer: (ग) किम्


Class 9 Sanskrit Chapter 4 MCQ Question 2.
तत्र जीमूतकेतुः इति विद्याधरः वसति स्म।
(क) कः
(ख) के
(ग) कानि
(घ) किम्

Answer

Answer: (क) कः


Class 9 Sanskrit Chapter 1 MCQ Question 3.
तस्य गृहोद्याने कुलक्रमागतः कल्पतरुः स्थितः।
(क) कः
(ख) कथम्
(ग) कीदृशः
(घ) काः

Answer

Answer: (ग) कीदृशः


Sanskrit Chapter 1 Class 9 MCQ Question 4.
सः महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च अभवत्।
(क) का
(ख) कदा
(ग) काः
(घ) कीदृशः

Answer

Answer: (घ) कीदृशः


Sanskrit MCQ Class 9 Question 5.
तस्य गुणैः प्रसन्नः राजा तं यौवराज्ये अभिषिक्तवान्।
(क) कुत्र
(ख) के
(ग) कः
(घ) कस्मिन्

Answer

Answer: (घ) कस्मिन्


Question 6.
स जीमूतवाहनः पितृमन्त्रिभिः उक्तः।
(क) केन
(ख) कैः
(ग) काभि
(घ) कदा

Answer

Answer: (ख) कैः


Question 7.
अयं कल्पतरुः तव सदा पूज्यः।
(क) कः
(ख) काः
(ग) का
(घ) कीदृशः

Answer

Answer: (घ) कीदृशः


Question 8.
एतत् आकर्ण्य जीमूतवाहनः अन्तः अचिन्तयत्।
(क) कुत्र
(ख) कः
(ग) केन
(घ) के

Answer

Answer: (क) कुत्र


Question 9.
किन्तु केवलं कैश्चिदेव कृपणैः कश्चिदपि अर्थः अर्थितः।
(क) काः
(ख) का
(ग) कः
(घ) किम्

Answer

Answer: (ग) कः


Question 10.
तद् अहम् अस्मात् अभीष्टं मनोरथं साधयामि।
(क) किम्
(ख) कम्
(ग) काम्
(घ) कान्

Answer

Answer: (ख) कम्


Question 11.
एवम् आलोच्य सः पितुः अन्तिकम् आगच्छत्।
(क) कस्य
(ख) का
(ग) कदा
(घ) काः

Answer

Answer: (क) कस्य


Question 12.
अस्मिन् संसारसागरे सर्वधनं वीचिवत् चञ्चलम्।
(क) कुत्र
(ख) किम्
(ग) केन
(घ) कः

Answer

Answer: (ख) किम्


Question 13.
सः जीमूतवाहनः कल्पतरुम् उपगम्य उवाच।।
(क) किम्
(ख) कीदृशः
(ग) कम्
(घ) कान्

Answer

Answer: (ग) कम्


Question 14.
यथा पृथ्वीम् अदरिद्रां पश्यामि।
(क) काम्
(ख) केन
(ग) का
(घ) कः

Answer

Answer: (क) काम्


Question 15.
इति वाक् तस्मात् तरोः उदभूत्।
(क) कस्मात्/कुतः
(ख) किम्
(ग) कथम्
(घ) कीदृशः

Answer

Answer: (क) कस्मात्/कुतः


Question 16.
सः कल्पतरुः दिवं समुत्पत्य भुवि वसूनि अवर्षत्।
(क) केन
(ख) कानि
(ग) कै
(घ) कुत्र/कस्याम्

Answer

Answer: (घ) कुत्र/कस्याम्


Question 17.
तस्य सर्वजीवानुकम्पया सर्वत्र यशः प्रथितम्।
(क) कया
(ख) कः
(ग) किम्
(घ) कथम्

Answer

Answer: (क) कया


Question 18.
त्वया अस्मात् पूर्वेषाम् अभीष्टाः कामाः पूरिताः।
(क) कान्
(ख) केषाम्
(ग) कदा
(घ) काभि

Answer

Answer: (ख) केषाम्


Question 19.
त्वया त्यक्तः एषोऽहं यातोऽस्मि।
(क) कीदृशः
(ख) कैः
(ग) किम्
(घ) केन

Answer

Answer: (घ) केन


निम्नलिखितम् अनुच्छेदं पठित्वा तदाधारितानां प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत

अस्ति हिमवान् नाम सर्वरत्नभूमिः नगेन्द्रः। तस्य सानोः उपरि विभाति कञ्चनपुरं नाम नगरम्। तत्र जीमूतकेतुः इति श्रीमान् विद्याधरपतिः वसति स्म। तस्य गृहोद्याने कुलक्रमागतः कल्पतरुः स्थितः। स राजा जीमूतकेतुः तं कल्पतरुम् आराध्य तत्प्रसादात् च बोधिसत्वांशसम्भवं जीमूतवाहनं नाम पुत्रं प्राप्नोत्। सः जीमूतवाहनः महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च अभवत्। तस्य गुणैः प्रसन्नः स्वसचिवैश्च प्रेरितः राजा कालेन सम्प्राप्तयौवनं तं यौवराज्ये अभिषिक्तवान्। कदाचित् हितैषिणः पितृमन्त्रिणः यौवराज्ये स्थितं तं जीमूतवाहनं उक्तवन्तः- “युवराज! योऽयं सर्वकामदः कल्पतरुः तवोद्याने तिष्ठति स तव सदा पूज्यः। अस्मिन् अनुकूले स्थिते सति शक्रोऽपि अस्मान् बाधितुं न शक्नुयात्” इति।

Question 1.
श्रीमतः विद्याधरपतेः किं नाम आसीत्?

Answer

Answer: जीमूतकेतुः


Question 2.
स राजा कीदृशं पुत्रं प्राप्नोत्?

Answer

Answer: बोधिसत्त्वांशसम्भवम्


Question 3.
जीमूतकेतोः उद्याने कीदृशः कल्पतरुः स्थितः आसीत्?

Answer

Answer: कुलक्रमागतः


Question 4.
नृपस्य गृहीद्याने कः स्थितः आसीत्?

Answer

Answer: नृपस्य गृहोद्याने कुलक्रमागतः कल्पतरुः स्थितः आसीत्।


Question 5.
पुत्रः कीदृशः अभवत्?

Answer

Answer: (b) Sun


Question 6.
अनुच्छेदे ‘सम्पूज्य’ इति पदस्य कः पर्यायः लिखितः?

Answer

Answer: पुत्रः महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च अभवत्।


Question 7.
अनुच्छेदे ‘स राजा जीमूतकेतुः’ इत्यस्य कर्तृपदस्य क्रियापदं किं वर्तते?

Answer

Answer: प्राप्नोत्


Question 8.
हितैषिभिः पितृमन्त्रिभिः’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: हितैषिभिः


Question 9.
अवसत्’ इति पदस्य अर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: वसति स्म


एतत् आकर्ण्य जीमूतवाहनः अचिन्तयत्-“अहो ईदशम् अमरपादपं प्राप्यापि पूर्वैः पुरुषैः अस्माकं तादशं फलं किमपि न प्राप्तम्। किन्तु केवलं कैश्चिदेव कृपणैः कश्चिदपि अर्थः अर्थितः। तदहम् अस्मात् कल्पतरोः अभीष्टं साधयामि” इति। एवम् आलोच्य सः पितुः अन्तिकम् आगच्छत्। आगत्य च सुखमासीनं पितरम् एकान्ते न्यवेदयत्-“तात! त्वं तु जानासि एव यदस्मिन् संसारसागरे आशरीरम् इदं सर्व धनं वीचिवत् चञ्चलम्। एकः परोपकार एव अस्मिन् संसारे अनश्वरः यो युगान्तपर्यन्तं यशः प्रसूते। तद् अस्माभिः ईदृशः कल्पतरुः किमर्थ रक्ष्यते? यैश्च पूर्वैरयं ‘मम मम’ इति आग्रहेण रक्षितः, ते इदानीं कुत्र गताः? तेषां कस्यायम्? अस्य वा के ते? तस्मात् परोपकारैकफलसिद्धये त्वदाज्ञया इमं कल्पपादपम् आराधयामि।

Question 1.
कः अन्तः अचिन्तयत्?

Answer

Answer: जीमूतवाहनः


Question 2.
आशरीरमिदं सर्वधनं कीदृशं चञ्चलं वर्तते?

Answer

Answer: वीचिवत्


Question 3.
जीमूतवाहनः कस्य अन्तिकम् आगच्छत?

Answer

Answer: पितुः


Question 4.
तस्मात् कस्मै/किमर्थ नृपस्य आज्ञया जीमूतवाहनः कल्पपादपम् आराधयति?

Answer

Answer: तस्मात् मनोरथम् अभीष्टम् साधयितुं नृपस्य आज्ञया जीमूतवाहनः कल्पपादपम् आराधयति।


Question 5.
कः एवास्मिन् संसारेऽनश्वरः यो युगान्तपर्यन्तं यशः प्रसूते।

Answer

Answer: परोपकारः एवास्मिन् संसारेऽनश्वरः यो युगान्तपर्यन्तं यशः प्रसूते।


Question 6.
अनुच्छेदे ‘वृक्षम्’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: पादपम्


Question 7.
‘एतत् आकर्ण्य जीमूतवाहनः अचिन्तयत!।’ अत्र कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: जीमूतवाहनः


Question 8.
अनुच्छेदे ‘गत्वा’ इति पदस्य कः विपर्ययः लिखितः?

Answer

Answer: आगत्य


Question 9.
श्रुत्वा’ ‘इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: आकर्ण्य


अथ पित्रा ‘तथा’ इति अभ्यनुज्ञातः स जीमूतवाहनः कल्पतरुम् उपगम्य उवाच-“देव! त्वया अस्मत्पूर्वेषाम् अभीष्टाः कामाः पूरिताः, तन्ममैकं कामं पूरय। यथा पृथिवीम् अदरिद्राम् पश्यामि तथा करोतु देव” इति। एवं वादिनि जीमूतवाहने “त्यक्तस्त्वया एषोऽहं यातोऽस्मि” इति वाक् तस्मात् तरोः उदभूत्। क्षणेन च स कल्पतरुः दिवं समुत्पत्य भुवि तथा वसूनि अवर्षत् यथा न कोऽपि दुर्गत आसीत्। ततस्तस्य
जीमूतवाहनस्य सर्वजीवानुकम्पया सर्वत्र यशः प्रथितम्।

Question 1.
कः कल्पतरुम् उपगम्य उवाच?

Answer

Answer: जीमूतवाहनः


Question 2.
क्षणेन सः कल्पतरुः किम् अवर्षत्?

Answer

Answer: वसूनि


Question 3.
सः पृथिवी कीदृशीम् पश्यति?

Answer

Answer: अदरिद्राम्


Question 4.
जीमूतवाहने एवं वादिनि कीदृशी/का वाक् तस्मात् तरोः उदभूत्?

Answer

Answer: जीमूतवाहने एवं वादिनि “त्यक्तस्त्वया एषोऽहं यातोऽस्मि” इति वाक् तस्मात् तरोः उदभूत्।


Question 5.
जीमूतवाहनस्य सर्वजीवानुकम्पया किं अभवत्?

Answer

Answer: जीमूतवाहनस्य सर्वजीवानुकम्पया सर्वत्र यशः प्रथितम्।


Question 6.
‘अभीष्टाः कामाः’ अनयोः पदयोः विशेष्यपदं किमस्ति?

Answer

Answer: कामाः


Question 7.
अनुच्छेदे ‘वृक्षात्’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः आगतः?

Answer

Answer: तरोः


Question 8.
अनुच्छेदे ‘अवर्षत्’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किमत्र प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: कल्पतरुः


Question 9.
‘अकथयत्’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: उवाच


निम्नवाक्यानि घटनाक्रमानुसारं पुनर्लिखत

1. (i) कञ्चनपुरस्य नगरस्य राजा जीमूतकेतुः आसीत्।
(ii) एकदा तस्य नृपस्य मन्त्रिणः कथितवन्तः।।
(iii) हे युवराज! अयं कामदः कल्पतरुः सर्वैः पूज्यः वर्तते।
(iv) नृपस्य पुत्रः जीमूतवाहनः महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च अभवत्।
(v) एकदा सः पितरम् उपगम्य अवदत्-हे पितः! अहम् एतं कल्पतरुं परोपकाराय आराधयामि।
(vi) नृपः सचिवानां परामर्शेण पुत्रं यौवराज्येऽभिषिक्तवान्।
(vii) अस्मिन् अनुकूले स्थिते शक्रोऽपि अस्मान् बाधितुं न शक्यते।
(viii) तस्य गृहोद्याने कुलक्रमागतः एकः कल्पतरुः स्थितः आसीत्।

Answer

Answer:
(i) कञ्चनपुरस्य नगरस्य राजा जीमूतकेतुः आसीत्।
(ii) तस्य गृहोद्याने कुलक्रमागतः एकः कल्पतरुः स्थितः आसीत्।
(iii) नृपस्य पुत्रः जीमूतवाहनः महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च अभवत्।
(iv) नृपः सचिवानां परामर्शण पुत्रं यौवराज्येऽभिषिक्तवान्।
(v) एकदा तस्य नृपस्य मन्त्रिणः कथितवन्तः।
(vi) हे युवराज! अयं कामदः कल्पतरुः सर्वैः पूज्यः वर्तते।
(vii) अस्मिन् अनुकूले स्थिते शक्रोऽपि अस्मान् बाधितुं न शक्यते।
(viii) एकदा सः पितरम् उपगम्य अवदत्-हे पितः! अहम् एतं कल्पतरुं परोपकाराय आराधयामि।


2. (i) पुत्रः जीमूतवाहनः कल्पतरुम् आराध्य अकथयत्।
(ii) क्षणेन सः कल्पतरुः दिवम् उत्पत्य भुवि वसूनि अवर्षत्।
(iii) हे देव! यथा पृथ्वीम् अदरिद्रां पश्यामि तथा भवान् करोतु इति।
(iv) त्वया अस्मत् पूर्वेषाम् अभीष्टाः कामाः पूरिताः तत् मम अपि एकां कामनां पूरय।
(v) तरुः जीमूतवाहनम् अवदत्-“त्वया त्यक्तः अहं गच्छामि इति”।
(vi) जीमूतवाहनस्य यशः सर्वत्र प्रथितम्।
(vii) तस्य पुत्रः जीमूतवाहनः अतीव महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च आसीत्।
(viii) हिमालये कञ्चनपुर नगरस्य राजा जीमूतकेतुः विद्याधरपतिः आसीत्।

Answer

Answer:
(i) हिमालये कञ्चनपुर नगरस्य राजा जीमूतकेतुः विद्याधरपतिः आसीत्।
(ii) तस्य पुत्रः जीमूतवाहनः अतीव महान् दानवीरः सर्वभूतानुकम्पी च आसीत्।
(iii) पुत्रः जीमूतवाहनः कल्पतरुम् आराध्य अकथयत्।
(iv) हे देव! यथा पृथ्वीम् अदरिद्रां पश्यामि तथा भवान् करोतु इति।
(v) त्वया अस्मत् पूर्वेषाम् अभीष्टाः कामाः पूरिताः तत् मम अपि एकां कामनां पूरय।
(vi) तरु: जीमूतवाहनम् अवदत्-“त्वया त्यक्तः अहं गच्छामि इति”।
(vii) क्षणेन सः कल्पतरुः दिवम् उत्पत्य भुवि वसूनि अवर्षत्।
(viii) जीमूतवाहनस्य यशः सर्वत्र प्रथितम्।


निम्न ‘क’ वर्गीय पदानाम् ‘ख’ वर्गीय पदेषु पर्यायमेलनम्

‘क’ वर्गः – ‘ख’ वर्ग:
(i) सानोः – प्रसिद्धम्
(ii) प्रथितम् – याचितः
(iii) वसूनि – समीपम्
(iv) अर्थितः – इन्द्रः
(v) अन्तिकम् – अनुमतः
(vi) शक्रः – धनानि
(vii) यौवराज्ये – शिखरस्य
(viii) अभ्यनुज्ञातः – युवराजपदे

Answer

Answer:
(i) शिखरस्य
(ii) प्रसिद्धम्
(iii) धनानि
(iv) याचितः
(v) समीपम्
(vi) इन्द्रः
(vii) युवराजपदे
(viii) अनुमतः


‘क’ स्तम्भे विशेषणानि ‘ख’ स्तम्भे विशेष्याणि दत्तानि। तानि समुचितं योजयत

‘क’ स्तम्भ – ‘ख’ स्तम्भ
(i) अभीष्टाः – पृथ्वीम्
(ii) अदरिद्राम् – कामम्
(iii) एकम् – राजा
(iv) प्रसन्नः – सः
(v) पूज्यः – कल्पतरुः
(vi) सर्वकामदः – कामाः
(vii) वादिनि – तरोः
(viii) तस्मात् – जीमूतवाहने

Answer

Answer:
(i) कामाः
(ii) पृथ्वीम्
(iii) कामम्
(iv) राजा
(v) सः
(vi) कल्पतरुः
(vii) जीमूतवाहने
(viii) तरोः


निम्न ‘क’ वर्गीय पदानां ‘ख’ वर्गीय पदेषु विपर्ययचयनं कुरुत

‘क’ पदानि – ‘ख’ विपर्ययाः
(क) अधः – अपूज्यः
(ख) तिरस्कृत्य – प्रतिकुले
(ग) राजा – बहिः
(घ) अकामाः – दुर्गम्य
(ङ) अनश्वरः – प्रजा
(च) प्रसन्नः – अपयशः
(छ) दानवीरः – पतित्वा
(ज) अदरिद्राम् – उपरि
(झ) उपगम्य – दरिद्राम्
(ञ) अनुकूले – मातरम्
(ट) समुत्पत्य – कामाः
(ठ) पितरम् – आराध्य
(ड) अन्तः – नश्वरः
(ढ) यशः – दुःखी
(ण) पूज्यः – कृपणः

Answer

Answer:
(क) उपरि
(ख) आराध्य
(ग) प्रजा
(घ) कामाः
(ङ) नश्वरः
(च) दु:खी
(छ) कृपणः
(ज) दरिद्राम्
(झ) दुर्गम्य
(ञ) प्रतिकुले
(ट) पतित्वा
(ठ) मातरम्
(ड) बहिः
(ढ) अपयशः
(ण) अपूज्यः।


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 4 कल्पतरूः with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 9 Sanskrit कल्पतरूः MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 2 स्वर्णकाकः with Answers

MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 2 स्वर्णकाकः with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 2 स्वर्णकाकः with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 9 Sanskrit with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided स्वर्णकाकः Class 9 Sanskrit MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-9-sanskrit-with-answers/

Students can also read NCERT Solutions for Class 9 Sanskrit Chapter 2 Questions and Answers at LearnInsta. Here all questions are solved with a detailed explanation, It will help to score more marks in your examinations.

निम्नवाक्येषु रेखाङ्कित पदानां स्थानेषु प्रश्नवाचकं पदं लिखत

Class 9 Sanskrit Chapter 2 MCQ With Answers Question 1.
पुरा कस्मिंश्चिद् ग्रामे एका वृद्धा न्यवसत्।
(क) कः
(ख) का
(ग) किम्
(घ) के

Answer

Answer: (ख) का


Sanskrit Class 9 Chapter 2 MCQ Question 2.
तस्याः दुहिता विनम्रा मनोहरा च आसीत्।
(क) का
(ख) कीदृशम्
(ग) कीदृशः
(घ) कीदृशी

Answer

Answer: (घ) कीदृशी


Class 9 Sanskrit Chapter 2 MCQ Question 3.
सा पुत्रीम् आदिदेश।
(क) काम्
(ख) कम्
(ग) किम्
(घ) कथम्

Answer

Answer: (क) काम्


Sanskrit Class 9 MCQ Chapter 2 Question 4.
सूर्यातपे तण्डुलान् खगेभ्यो रक्ष।
(क) कथम्
(ख) काभ्यः
(ग) केभ्यः
(घ) कस्यै

Answer

Answer: (ग) केभ्यः


MCQ Questions For Class 9 Sanskrit Chapter 2 Question 5.
तदा एकः विचित्रः काकः समुड्डीय ताम् उपाजगाम।
(क) के
(ख) काः
(ग) कः
(घ) कीदृशः

Answer

Answer: (ग) कः


Sanskrit Chapter 2 Class 9 MCQ Question 6.
सा प्रार्थयत् – तण्डुलान् मा भक्षय।
(क) का
(ख) क:
(ग) के
(घ) काः

Answer

Answer: (क) का


Class 9 Sanskrit Ch 2 MCQ Question 7.
प्रहर्षिता बालिका निद्राम् अपि न लेभे।
(क) कथम्
(ख) कीदृशी
(ग) कीदृशः
(घ) कीदृशम्

Answer

Answer: (ख) कीदृशी


Sanskrit Ch 2 Class 9 MCQ Question 8.
अहं तुभ्यं तण्डुलमूल्यं प्रदास्यामि।
(क) कम्
(ख) कस्यै
(ग) केभ्यः
(घ) काभ्यः

Answer

Answer: (ख) कस्यै


Class 9th Sanskrit Chapter 2 MCQ Question 9.
वृक्षस्य उपरि विलोक्य सा आश्चर्यचकिता सञ्जाता।
(क) का
(ख) काः
(ग) कीदृशः
(घ) कीदृशी

Answer

Answer: (ग) कीदृशः


Class 9 Sanskrit Chapter 2 Extra Questions Question 10.
अहं त्वत्कृते सोपानम् अवतारयामि।
(क) किम्
(ख) कम्
(ग) काम्
(घ) कथम्

Answer

Answer: (क) किम्


Class 9 Sanskrit Chapter 2 MCQ Questions Question 11.
अहं निर्धनमातुः दुहिता अस्मि।
(क) कस्याः
(ख) कस्य
(ग) कः
(घ) का

Answer

Answer: (क) कस्याः


Ch 2 Sanskrit Class 9 MCQ Question 12.
श्रान्तां तां विलोक्य काकः प्राह।
(क) के
(ख) कथम्
(ग) काः
(घ) कः

Answer

Answer: (घ) कः


Question 13.
अहं निर्धना ताम्रस्थाल्याम् एव भोजनं करिष्यामि।
(क) कस्याम्
(ख) के
(ग) काः
(घ) काभ्यः

Answer

Answer: (क) कस्याम्


Question 14.
तव माता एकाकिनी वर्तते।
(क) किम्
(ख) कस्याः
(ग) के
(घ) का

Answer

Answer: (ख) कस्याः


Question 15.
त्वं शीघ्रमेव स्वगृहं गच्छ।
(क) कीदृशः
(ख) कस्यै
(ग) का
(घ) कुत्र

Answer

Answer: (घ) कुत्र


Question 16.
काकः कक्षाभ्यन्तरात् तिस्रः मञ्जूषाः निस्सार्य अवदत्।
(क) कति
(ख) कथम्
(ग) किम्
(घ) काम्

Answer

Answer: (क) कति


Question 17.
लघुतमा मञ्जूषां प्रगृह्य बालिकया कथितम्।
(क) कम्
(ख) कया
(ग) कस्याः
(घ) काम्

Answer

Answer: (ख) कया


Question 18.
तत्रैव एका अपरा लुब्धा वृद्धा न्यवसत्।
(क) कः
(ख) किम्
(ग) केभ्यः
(घ) का

Answer

Answer: (घ) का


Question 19.
ईय॒या सा स्वर्णकाकस्य रहस्यम् अभिज्ञातवती।
(क) कथम्/कया
(ख) का
(ग) कस्मै
(घ) कस्याः

Answer

Answer: (क) कथम्/कया


Question 20.
तथा अपि स्वसुता तण्डुलरक्षार्थं नियुक्ता।
(क) कथम्
(ख) के।
(ग) कः
(घ) का

Answer

Answer: (घ) का


Question 21.
महयं तण्डुलमूल्यं प्रयच्छ।।
(क) कस्याः
(ख) किम्
(ग) कथम्
(घ) कः

Answer

Answer: (ख) किम्


Question 22.
स्वर्णमयेन सोपानेन अहम् आगच्छामि।
(क) कीदृशेण
(ख) कीदृशी
(ग) काभ्यः
(घ) का

Answer

Answer: (क) कीदृशेण


Question 23.
लोभाविष्टा सा बृहत्तमा मञ्जूषां गृहीतवती।
(क) के
(ख) कस्याः
(ग) का
(घ) कीदृशी

Answer

Answer: (घ) कीदृशी


Question 24.
तस्यां तया भीषणः सर्पः विलोकितः।
(क) कः
(ख) कम्
(ग) का
(घ) कम्

Answer

Answer: (क) कः


Question 25.
लुब्धया बालिकया लोभस्य फलं प्राप्तम्।
(क) कः
(ख) किम्
(ग) केभ्यः
(घ) कस्य

Answer

Answer: (घ) कस्य


निम्नलिखितम् अनुच्छेदं पठित्वा तदाधारिताना प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत

पुरा कस्मिंश्चिद् ग्रामे एका निर्धना वृद्धा स्त्री न्यवसत्। तस्याः च एका दुहिता विनम्रा मनोहरा चासीत्। एकदा माता स्थाल्यां तण्डुलान् निक्षिप्य पुत्रीम् आदिशत्। “सूर्यातपे तण्डुलान् खगेभ्यो रक्षा” किञ्चित् कालादनन्तरम् एको विचित्रः काकः समुड्डीय तस्याः समीपम् अगच्छत्।

Question 1.
वृद्धा स्त्री कीदृशी आसीत्?

Answer

Answer: निर्धना


Question 2.
वृद्धायाः कीदृशी दुहिता आसीत्?

Answer

Answer: विनम्रा


Question 3.
निर्धनास्त्री कुत्र न्यवसत्?

Answer

Answer: कस्मिंश्चिद्ग्रामे


Question 4.
किञ्चित्कालानन्तरम् किम् अभवत्?

Answer

Answer: किञ्चित्कालानन्तरम् एको विचित्रः काकः समुड्डीय तस्याः समीपम् अगच्छत्।


Question 5.
दुहिता कीदृशी आसीत?

Answer

Answer: दुहिता विनम्रा मनोहरा चासीत्।


Question 6.
अनुच्छेदे ‘न्यवसत्’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किमस्ति?

Answer

Answer: स्त्री


Question 7.
‘दुहिता विनम्रा’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: विनम्रा


Question 8.
अस्मिन् अनुच्छेदे ‘धनवती’ इति पदस्य कः विपर्ययः आगतोऽस्ति?

Answer

Answer: निर्धना


Question 9.
पुत्री इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: दुहिता


नैतादृशः स्वर्णपक्षो रजतचञ्चुः स्वर्णकाकस्तया पूर्वं दृष्टः। तं तण्डुलान् खादन्तं हसन्तञ्च विलोक्य बालिका रोदितुमारब्धा। तं निवारयन्ती सा प्रार्थयत्-“तण्डुलान् मा भक्षय। मदीया माता अतीव निर्धना वर्तते।” स्वर्णपक्षः काकः प्रोवाच, “मा शुचः। सूर्योदयात्प्राग् ग्रामाबहिः पिप्पलवृक्षमनु त्वया आगन्तव्यम्। अहं तुभ्यं तण्डुलमूल्यं दास्यामि।” प्रहर्षिता बालिका निद्रामपि न लेभे।

Question 1.
स्वर्णकाकस्य चञ्चुः कीदृशः आसीत्?

Answer

Answer: रजतस्य


Question 2.
बालिकायाः माता कीदृशी आसीत्?

Answer

Answer: निर्धना


Question 3.
कः तण्डुलान् अखादत्?

Answer

Answer: स्वर्णकाकः


Question 4.
स्वर्णकाकं निवारयन्ती सा किं प्रार्थयत्?

Answer

Answer: स्वर्णकाकं निवारयन्ती सा प्रार्थयत्–“तण्डुलान् मा भक्षय। मदीया माता अतीव निर्धना वर्तते।”


Question 5.
स्वर्णकाकः किम् अवदत्?

Answer

Answer: स्वर्णकाकः प्रोवाच मा शुचः। सूर्योदयात्प्राग् ग्रामाबहिः पिप्पवृक्षमनु त्वया आगन्तव्यम्। अहं तुभ्यं तण्डुलमूल्यं दास्यामि।


Question 6.
अनुच्छेदे ‘हसितुम्’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः लिखितः?

Answer

Answer: रोदितुम्


Question 7.
‘रोदितुमारब्धा’ इत्यस्याः क्रियायाः अनुच्छेदे कर्तृपदं किं वर्तते?

Answer

Answer: बालिका


Question 8.
‘प्रहर्षिता बालिका निद्रामपि न लेभे’। अत्र वाक्ये विशेषणपदं किमस्ति?

Answer

Answer: प्रहर्षिता


Question 9.
‘दृष्ट्वा’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: विलोक्य


सूर्योदयात्पूर्वमेव सा तत्रोपस्थिता। वृक्षस्योपरि विलोक्य सा च आश्चर्यचकिता सञ्जाता यत् तत्र स्वर्णमयः प्रासादो वर्तते। यदा काकः शयित्वा प्रबुद्धस्तदा तेन स्वर्णगवाक्षात्कथितं “हहो बाले! त्वमागता, तिष्ठ, अहं त्वत्कृते सोपानमवतारयामि, तत्कथय स्वर्णमयं रजतमयम् ताम्रमयं वा”? कन्या अवदत्-“अहं निर्धनमातुः दुहिता अस्मि। ताम्रसोपानेनैव आगमिष्यामि।” परं स्वर्णसोपानेन सा स्वर्णभवनम् आरोहत्।

Question 1.
सूर्योदयात् पूर्वमेव का तत्र उपस्थिता?

Answer

Answer: बालिका (सा)


Question 2.
कन्या कस्याः दुहिता आसीत्?

Answer

Answer: निर्धनमातुः


Question 3.
काकः किं कृत्वा प्रबुद्धः?

Answer

Answer: शयित्वा


Question 4.
स्वर्णगवाक्षात् काकेन किं कथितम्?

Answer

Answer: स्वर्णगवाक्षात् काकेन कथितम्-हहो बाले! त्वमागता, तिष्ठ, अहं त्वत्कृते सोपानमवतारयामि।


Question 5.
कन्या किं प्रावोचत्?

Answer

Answer: कन्या प्रावोचत् अहं निर्धनमातुर्दुहिताऽस्मि। ताम्रसोपानेनैव आगमिष्यामि।


Question 6.
‘अधः’ इत्यस्य पदस्य कः विपर्ययः अनुच्छेदे लिखितोऽस्ति?

Answer

Answer: उपरि


Question 7.
‘अहं निर्धनमातुः दुहिता अस्मि’। अत्र वाक्ये ‘अहम्’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: अस्मि


Question 8.
अनुच्छेदे ‘ताम्रमयं सोपानम्’ अनयोः पदयोः विशेषणपदं किमस्ति?

Answer

Answer: ताम्रमयं


Question 9.
‘अस्ति’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: वर्तते


चिरकालं भवने चित्रविचित्रवस्तूनि सज्जितानि दृष्ट्वा सा विस्मयं गता। श्रान्तां तां विलोक्य काकः अवदत् “पूर्वं लघुप्रातराशः क्रियताम्-वद त्वं स्वर्णस्थाल्यां भोजनं करिष्यसि किं वा रजतस्थाल्याम् उत ताम्रस्थाल्याम्”? बालिका अवदत्-ताम्रस्थाल्याम् एव अहं-“निर्धना भोजनं करिष्यामि।” तदा सा आश्चर्यचकिता सञ्जाता यदा स्वर्णकाकेन स्वर्णस्थाल्यां भोजनं पर्यवेषितम्। न एतादृशम् स्वादु भोजनमद्यावधि बालिका खादितवती। काकोऽवदत्-“बालिके! अहमिच्छामि यत् त्वम् सर्वदा अत्रैव तिष्ठ परं तव माता तु एकाकिनी वर्तते। अतः
त्वं शीघ्रमेव स्वगृहं गच्छ।”

Question 1.
कीदृशीं तां विलोक्य काकः प्राह?

Answer

Answer: श्रान्ताम्


Question 2.
बालिका कीदृशं भोजनम् अद्यावधि न खादितवती?

Answer

Answer: स्वादु


Question 3.
कीदृशानिवस्तूनि दृष्ट्वा सा विस्मयं गता?

Answer

Answer: चित्रविचित्रवस्तूनि


Question 4.
सा बालिका कथं विस्मयं गता?

Answer

Answer: चिरकालं भवने चित्रविचित्रवस्तूनि सज्जितानि दृष्ट्वा सा विस्मयं गता।


Question 5.
काकः किम् अवदत्।

Answer

Answer: काकः अवदत्-बालिके! अहमिच्छामि यत्त्वं सर्वदा अत्रैव तिष्ठ परं तव माता तु एकाकिनी वर्तते। त्वं शीघ्रमेव स्वगृहं गच्छ।


Question 6.
‘तदा सा कन्या आश्चर्यचकिता सञ्जाता’। अस्मिन् वाक्ये विशेषणपदं किमस्ति?

Answer

Answer: आश्चर्यचकिता


Question 7.
अनुच्छेदे ‘जननी’ इत्यस्य पदस्य कः पर्यायः लिखितः?

Answer

Answer: माता


Question 8.
‘त्वम्’ इत्यस्य कर्तृपदस्य अनुच्छेदे क्रियापदं किमस्ति?

Answer

Answer: तिष्ठ


Question 9.
‘दृष्ट्वा ‘ इत्यर्थे किम् पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: विलोक्य


इत्युक्त्वा काकः कक्षाभ्यन्तरात् तिम्रः मञ्जूषाः निस्सार्य तां प्रत्यवदत् “बालिके! यथेच्छं गृहाण मञ्जूषामेकाम्।” लघुतमा मञ्जूषां प्रगृह्य बालिकया कथितम् इयत् एव मदीयतण्डुलानां मूल्यम्। गृहमागत्य तया मञ्जूषा समुद्घाटिता, तस्यां महार्हाणि हीरकाणि विलोक्य सा प्रहर्षिता तद्दिनाद्धनिका च सञ्जाता।

Question 1.
काकः कक्षाभ्यन्तरात् कति मञ्जूषाः निस्सारयति?

Answer

Answer: तिस्रः


Question 2.
कीदृशीं मञ्जूषां प्रगृह्य बालिका कथितम्?

Answer

Answer: लघुतमाम्


Question 3.
किं विलोक्य सा प्रहर्षिता सञ्जाता?

Answer

Answer: हीरकाणि


Question 4.
मञ्जूषायां कानि विलोक्य सा बालिका प्रहर्षिता अभवत्?

Answer

Answer: मञ्जूषायां महार्हाणि हीरकाणि विलोक्य सा बालिका प्रहर्षिता अभवत्।


Question 5.
काकः किं अवदत्?

Answer

Answer: बालिके! यथेच्छं गृहाण मञ्जूषामेकाम्।


Question 6.
‘प्रत्यवदत्’ इति क्रियापदस्य अनुच्छेदे कर्तृपदं किमस्ति?

Answer

Answer: काकः


Question 7.
अनुच्छेदे ‘सा’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किम् आगतम्?

Answer

Answer: सञ्जाता


Question 8.
निष्क्रम्य’ इति पदस्य कः विपर्ययः अत्र अनुच्छेदे लिखितः?

Answer

Answer: आगत्य


Question 9.
‘ग्रहणं कुरु’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: गृहाण


तस्मिन्नेव ग्रामे एका अपरा लुब्धा वृद्धा न्यवसत्। तस्या अपि एका पुत्री आसीत्। ईjया सा तस्य स्वर्णकाकस्य रहस्यम् ज्ञातवती। सूर्यातपे तण्डुलान् निक्षिप्य तयापि स्वसुता रक्षार्थं नियुक्ता। तथैव स्वर्णपक्षः काकः तण्डुलान् भक्षयन् तामपि तत्रैवाकारयत्। प्रातस्तत्र गत्वा सा काकं निर्भर्त्सयन्ती प्रावोचत्-“भो नीचकाक! अहमागता, मह्यं तण्डुलमूल्यं प्रयच्छ।” काकोऽब्रवीत्-“अहं त्वत्कृते सोपानम् अवतारयामि। तत्कथय स्वर्णमयं रजतमयं ताम्रमयं वा।” गर्वितया बालिकया प्रोक्तम्- “स्वर्णमयेन सोपानेन अहम् आगच्छामि।” परं स्वर्णकाकस्तत्कृते ताम्रमयं सोपानमेव प्रायच्छत्। स्वर्णकाकस्तां भोजनमपि ताम्रभाजने एव अकारयत्।

Question 1.
तस्मिन् एव ग्रामे कीदृशी वृद्धा न्यवसत्?

Answer

Answer: लुब्धा


Question 2.
स्वर्णकाकः तां बालिकां कस्मिन् भोजनम् अकारयत्?

Answer

Answer: ताम्रभाजने


Question 3.
लुब्धा वृद्धायाः एका का आसीत्?

Answer

Answer: पुत्री


Question 4.
सा वृद्धा ईर्ष्णया किम् अभिज्ञातवती?

Answer

Answer: सा वृद्धा ईर्ष्णया तस्य स्वर्णकाकस्य रहस्यम् अभिज्ञातवती।


Question 5.
तस्मिन्नेव ग्रामे एकाऽपरा कीदृशी वृद्धा न्यवसत्?

Answer

Answer: तस्मिन्नेव ग्रामे एकाऽपरा लुब्धा वृद्धा न्यवसत्।


Question 6.
अनुच्छेदे ‘अकारयत्’ इति क्रियायाः कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: स्वर्णकाकः


Question 7.
अनुच्छेदे ‘लुब्धा वृद्धा’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किमस्ति?

Answer

Answer: न्यवसत्


Question 8.
प्रशंसयन्ती’ इति पदस्य कः विपर्ययः अनुच्छेदे आगतः?

Answer

Answer: निर्भर्त्सयन्ती


Question 9.
‘वसति स्म’ इति अर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: न्यवसत्


प्रतिनिवृत्तिकाले स्वर्णकाकेन कक्षाभ्यन्तरात् तिम्रः मञ्जूषाः तत्पुरः समुत्क्षिप्ताः। लोभाविष्टा सा बृहत्तमा मञ्जूषां गृहीतवती। गृहमागत्य सा तर्षिता यावद् मञ्जूषामुद्घाटयति तावत् तस्यां भीषणः कृष्णसर्पो विलोकितः। लुब्धया बालिकया लोभस्य फलं प्राप्तम्। तदनन्तरं सा लोभं पर्यत्यजत्।

Question 1.
केन तिस्रः मञ्जूषाः कन्यायाः पुरः समुत्क्षिप्ताः?

Answer

Answer: स्वर्णकाकेन


Question 2.
लोभाविष्टा सा कन्या कीदृशीं मञ्जूषां गृहीतवती?

Answer

Answer: बृहत्तमाम्


Question 3.
मञ्जूषाम् उद्घाट्य सा किम् पश्यति?

Answer

Answer: कृष्णसर्पः


Question 4.
गृहमागत्य यदा सा तर्षिता मञ्जूषाम् उद्घाटयति तदा कं विलोकयति?

Answer

Answer: गृहमागत्य यदा सा तर्षिता मञ्जूषाम् उद्घाटयति तदा तस्यां भीषणं कृष्णसर्प विलोकयति।


Question 5.
लुब्धया बालिकया कस्य फल प्राप्तम्?

Answer

Answer: लुब्धया बालिकया लोभस्य प्राप्तम्।


Question 6.
अनुच्छेदे ‘समुत्क्षिप्ताः’ इति क्रियायाः कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: स्वर्णकाकेन


Question 7.
अस्मिन् अनुच्छेदे ‘लोभाविष्टा’ इति विशेषणं कस्यै आगतम्?

Answer

Answer: बालिकायै


Question 8.
तदनन्तरं सा लोभं पर्यत्यजत्’। अत्र अव्ययपदं किमस्ति?

Answer

Answer: अनन्तरम्


Question 9.
‘तस्य समक्षे’ इत्यर्थे किं पदं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: तत्पुरः


निम्नवाक्यानि घटनाक्रमानुसारं पुनर्लिखत

1. (i) बालिका सूर्योदयात् पूर्वम् एव तत्र उपस्थिता अभवत्।
(ii) यदा मञ्जूषां सा उद्घाटितवती तदा तस्यां महार्हाणि हीरकाणि दृष्ट्वा सा प्रसन्ना जाता।
(iii) यदा काकः शचित्वा प्रबुद्धः जातः तदा सः स्वर्णगवाक्षात् अवदत्।
(iv) कस्मिंश्चिद् ग्रामे एका धनहीना वृद्धा स्त्री अवसत्।
(v) बालिका अकथयत्-अहं ताम्रस्थाल्यामेव भोजनं करिष्यामि।
(vi) बालिके! त्वम् आगता? तिष्ठ, अहं त्वत्कृते सोपानम् अवतारयामि।
(vii) सा काकं भर्त्सयन्ती अवदत्।
(viii) परं स्वर्णसोपानेन सा स्वर्णभवनम् आससाद।

Answer

Answer:
(i) कस्मिंश्चिद् ग्रामे एका धनहीना वृद्धा स्त्री अवसत्।
(ii) बालिका सूर्योदयात् पूर्वम् एव तत्र उपस्थिता अभवत्।
(iii) यदा काकः शचित्वा प्रबुद्धः जातः तदा सः स्वर्णगवाक्षात् अवदत्।
(iv) बालिके! त्वम् आगता? तिष्ठ, अहं त्वत्कृते सोपानम् अवतारयामि।
(v) परं स्वर्णसोपानेन सा स्वर्णभवनम् आससाद।
(vi) बालिका अकथयत् – अहं ताम्रस्थाल्यामेव भोजनं करिष्यामि।
(vii) यदा मञ्जूषां सा उद्घाटितवती तदा तस्यां महार्हाणि हीरकाणि दृष्ट्वा सा प्रसन्ना जाता।
(viii) सा काकं भर्त्सयन्ती अवदत्।


2. (i) इति उक्त्वा काकः कक्षायाः अभ्यन्तरात् तिस्रः मञ्जूषाः निस्सारयत्।
(ii) लोभाविष्टा सा बृहत्तमा मञ्जूषां गृहीतवती।
(iii) भो नीचकाक! अहम् आगता अस्मि। मह्यं तण्डुलमूल्यं प्रयच्छ।
(iv) किञ्चित् कालात् अनन्तरं एकः विचित्रः काकः तत्र तामुपाजगाम।
(v) एकस्याः वृद्धायाः एका विनम्रा मनोहरा च कन्या आसीत्।
(vi) कन्या प्रावोचत्-अहं निर्धन मातुः कन्या अस्मि। अतः ताम्र सोपानेन एव आगमिष्यामि।
(vii) तस्मिन्नेव ग्रामे एका अपरा लुब्धा वृद्धा स्त्री अवसत्।
(viii) एकदा सा पुत्रीम् आदिदेश-सूर्यातपे तण्डुलात् खगेभ्यो त्वं रक्ष।

Answer

Answer:
(i) एकस्याः वृद्धायाः एका विनम्रा मनोहरा च कन्या आसीत्।
(ii) एकदा सा पुत्रीम् आदिदेश-सूर्यातपे तण्डुलात् खगेभ्यो त्वं रक्ष।
(iii) किञ्चित् कालात् अनन्तरं एकः विचित्रः काकः तत्र तामुपाजगाम।
(iv) कन्या प्रावोचत्-अहं निर्धन मातुः कन्या अस्मि। अतः ताम्र सोपानेन एव आगमिष्यामि।
(v) इति उक्त्वा काकः कक्षायाः अभ्यन्तरात् तिम्रः मञ्जूषाः निस्सारयत्।
(vi) तस्मिन्नेव ग्रामे एका अपरा लुब्धा वृद्धा स्त्री अवसत्।
(vii) भो नीचकाक! अहम् आगता अस्मि। मह्यं तण्डुलमूल्यं प्रयच्छ।
(viii) लोभाविष्टा सा बृहत्तमा मञ्जूषां गृहीतवती।


3. (i) गृहम् आगत्य यदा सा मञ्जूषाम् उद्घाटयति तदा तस्मिन् एवं कृष्णसर्पम् अपश्यत्।
(ii) हे नीच काक! अहम् आगता अस्मि, मह्यं तण्डुलानां मूल्यं प्रयच्छ।
(iii) तदनन्तरं सा लोभम् अत्यजत्।
(iv) तस्मिन् एव ग्रामे एका लुब्धा वृद्धा अपि न्यवसत्।
(v) गर्विता बालिका अवदत्-अहं स्वर्णमयेन सोपानेव एव आगमिष्यामि।
(vi) लुब्धया कन्यया लोभस्य फलं प्राप्तम्।
(vii) तस्याः अपि एका ईर्ष्यालुः कन्या अपि आसीत्।
(viii) सूर्यातपे सापि तण्डुलान् निक्षिप्य स्वसुतां तेषां रक्षार्थं नियुक्तवती।

Answer

Answer:
(i) तस्मिन् एव ग्रामे एका लुब्धा वृद्धा अपि न्यवसत्।
(ii) तस्याः अपि एका ईर्ष्यालुः कन्या अपि आसीत्।।
(iii) सूर्यातपे सापि तण्डुलान् निक्षिप्य स्वसुतां तेषां रक्षार्थं नियुक्तवती।
(iv) हे नीच काक! अहम् आगता अस्मि, महयं तण्डुलानां मूल्यं प्रयच्छ।
(v) गर्विता बालिका अवदत्-अहं स्वर्णमयेन सोपानेव एव आगमिष्यामि।।
(vi) गृहम् आगत्य यदा सा मञ्जूषाम् उद्घाटयति तदा तस्मिन् एवं कृष्णसर्पम् अपश्यत्।
(vii) लुब्धया कन्यया लोभस्य फलं प्राप्तम्।
(viii) तदनन्तरं सा लोभम् अत्यजत्।


निम्न पदानां पर्यायपदानि मेलयत-

पदानि – पर्यायः
(i) निर्धना – अवदत्
(ii) एकदा – तस्याः समक्षे
(iii) पुरा – शोकं कुरु
(iv) माता – अतीव प्रसन्ना
(v) शुचः – स्वर्णशरीरम्
(vi) प्रबुद्धः – अद्यपर्यन्तम्
(vii) स्वर्णमयम् – निक्षिप्ताः
(viii) चिरकालम् – दृष्ट्वा
(ix) दुहिता – असन्तुष्टा (उत्कण्ठिता)
(x) विस्मयम् – एकवारम् (एकस्मिन् दिवसे)
(xi) प्राह – खादन
(xii) अद्यावधि – प्राचीने काले
(xiii) प्रगृह्य – जागरितः
(xiv) विलोक्य – दीर्घकालम्
(xv) प्रहर्षिता – जननी
(xvi) भक्षयन् – गृहीत्वा
(xvii) तत्पुरः – धनहीना
(xviii) समुत्क्षिप्ताः – आश्चर्यम्
(xix) पर्यत्यजत् – तुभ्यम्
(xx) तर्षिता – सुता
(xxi) त्वत्कृते – त्यक्तवती

Answer

Answer:
(i) धनहीना
(ii) एकवारम् (एकस्मिन् दिवसे)
(iii) प्राचीनेकाले
(iv) जननी
(v) शोकं कुरु
(vi) जागरितः
(vii) स्वर्णशरीरम्
(viii) दीर्घकालम्
(ix) सुता
(x) आश्चर्यम्
(xi) अवदत्
(xii) अद्यपर्यन्तम्
(xiii) गृहीत्वा
(xiv) दृष्ट्वा
(xv) अतीव प्रसन्ना
(xvi) खादन्
(xvii) तस्याः समक्षे
(xviii) निक्षिप्ताः
(xix) त्यक्तवती
(xx) असन्तुष्टा (उत्कण्ठिता)
(xxi) तुभ्यम्


‘क’ स्तम्भे विशेषणानि ‘ख’ स्तम्भे विशेष्याणि दत्तानि। तानि समुचित योजयत

‘क’ स्तम्भ – ‘ख’ स्तम्भ
(i) वृद्धा – स्वर्णकाकः
(ii) मनोहरा – माता
(iii) कस्मिंश्चिद् – बालिका
(iv) स्वर्णपक्षः – भवनम्
(v) निर्धना – मञ्जूषा
(vi) प्रहर्षिता – सा
(vii) स्वर्णमयम – काकः
(viii) आश्चर्यचकिता – ग्रामे
(ix) प्रबुद्धः – दुहिता
(x) एकाकिनी – माता
(xi) इयत् – स्त्री
(xii) तिस्रः – मूल्यम्

Answer

Answer:
(i) स्त्री
(ii) दुहिता
(iii) ग्रामे
(iv) स्वर्णकाकः
(v) माता
(vi) बालिका
(vii) भवनम्
(viii) सा
(ix) काकः
(x) माता
(xi) मूल्यम्
(xii) मञ्जूषा


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 9 Sanskrit Chapter 2 स्वर्णकाकः with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 9 Sanskrit स्वर्णकाकः MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 9 Areas of Parallelograms and Triangles with Answers

MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 9 Areas of Parallelograms and Triangles with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 9 Areas of Parallelograms and Triangles with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 9 Maths with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided Areas of Parallelograms and Triangles Class 10 Maths MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-9-maths-with-answers/

Students can also refer to NCERT Solutions for Class 9 Maths Chapter 9 Areas of Parallelograms and Triangles for better exam preparation and score more marks.

Areas of Parallelograms and Triangles Class 9 MCQs Questions with Answers

Class 9 Maths Chapter 9 MCQ Question 1.
Two parallelograms are on equal bases and between the same parallels. The ratio of their areas is
(a) 1 : 2
(b) 1 : 1
(c) 2 : 1
(d) 3 : 1

Answer

Answer: (b) 1 : 1


Area Of Parallelogram And Triangle Class 9 MCQ Question 2.
ABCD is a quadrilateral whose diagonal AC divides it in two parts of equal area, then ABCD is a
(a) rectangle
(b) rhombus
(c) parallelogram
(d) need not be any of (a), (b) or (c)

Answer

Answer: (d) need not be any of (a), (b) or (c)


MCQ On Areas Of Parallelograms And Triangles Class 9 Question 3.
If a triangle and a parallelogram are on the same base and between same parallels, then the ratio of the area of the triangle to the area of parallelogram is
(a) 1 : 3
(b) 1 : 2
(c) 3 : 1
(d) 1 : 4

Answer

Answer: (b) 1 : 2


Class 9 Maths Chapter 9 MCQ With Answers Question 4.
The median of a triangle divides it into two
(a) isosceles triangle
(b) congruent triangles
(c) right angled triangle
(d) triangles of equal areas

Answer

Answer: (d) triangles of equal areas


MCQ Questions For Class 9 Maths Ncert Chapter 9 Question 5.
PQRS is a parallelogram and A and B are any points on PQ and QR. If ar(PQRS) = 48 cm², then ar(ΔPBS) + ar(ΔASR) is equal to
MCQ Questions For Class 9 Maths Ncert Chapter 9
(a) 96 cm²
(b) 36 cm²
(c) 48 cm²
(d) 24 cm²

Answer

Answer: (c) 48 cm²


Class 9 Maths Ch 9 MCQ Question 6.
A, B, C and D are the mid-points of sides of parallelogram PQRS. If ar(PQRS) = 36 cm², then ar(ABCD) is
Class 9 Maths Ch 9 MCQ
(a) 24 cm²
(b) 18 cm²
(c) 30 cm²
(d) 36 cm²

Answer

Answer: (b) 18 cm²


Areas Of Parallelograms And Triangles Class 9 MCQ Question 7.
ABCD is a trapezium in which AB || DC. If ar(ΔABD) = 24 cm² and AB = 8 cm, then height of ΔABC is
Areas Of Parallelograms And Triangles Class 9 MCQ
(a) 3 cm
(b) 6 cm
(c) 8 cm
(d) 4 cm

Answer

Answer: (d) 4 cm


Area Of Triangle And Quadrilateral Class 9 MCQ Question 8.
PQRS is a parallelogram. If X and Y are the mid-points of PQ and SR and diagonal SQ is joined, then ar(XQRY) : ar(ΔQSR) is
Area Of Triangle And Quadrilateral Class 9 MCQ
(a) 1 : 2
(b) 1 : 4
(c) 1 : 1
(d) 2 : 1

Answer

Answer: (c) 1 : 1


MCQ Questions For Class 9 Maths Areas Of Parallelograms And Triangles Question 9.
In quadrilateral PQRS, M is the mid-point of PR. If ar(SMQR) = 18 cm², then ar(PQMS) is
MCQ Questions For Class 9 Maths Areas Of Parallelograms And Triangles
(a) 24 cm²
(b) 12 cm²
(c) 18 cm²
(d) 36 cm²

Answer

Answer: (c) 18 cm²


Class 9 Maths Chapter 9 MCQ Online Test Question 10.
D and E are the mid-points of BC and AD respectively. If ar(ΔABC) = 12 cm², then ar(ΔBDE) is
(a) 5 cm²
(b) 6 cm²
(c) 3 cm²
(d) 9 cm²

Answer

Answer: (c) 3 cm²


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 9 Areas of Parallelograms and Triangles with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding Areas of Parallelograms and Triangles CBSE Class 9 Maths MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 5 Introduction to Euclid’s Geometry with Answers

MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 5 Introduction to Euclid’s Geometry with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 5 Introduction to Euclid’s Geometry with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 9 Maths with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided Introduction to Euclid’s Geometry Class 10 Maths MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-9-maths-with-answers/

Students can also refer to NCERT Solutions for Class 9 Maths Chapter 5 Introduction to Euclid’s Geometry for better exam preparation and score more marks.

Introduction to Euclid’s Geometry Class 9 MCQs Questions with Answers

Class 9 Maths Chapter 5 MCQ Question 1.
The number of dimensions, a solid has:
(a) 1
(b) 2
(c) 3
(d) 0

Answer

Answer: (c) 3


MCQ Questions For Class 9 Maths Ncert Chapter 5 Question 2.
The total number of propositions in the elements are:
(a) 465
(b) 460
(c) 13
(d) 55

Answer

Answer: (a) 465


Class 9 Maths Chapter 5 MCQ With Answers Question 3.
In Indus valley civilisation (about 3000 BC), the bricks used for construction work were having dimensions in the ratio
(a) 1 : 3 : 4
(b) 4 : 2 : 1
(c) 4 : 4 : 1
(d) 4 : 3 : 2

Answer

Answer: (b) 4 : 2 : 1


Euclid Geometry Class 9 MCQ Question 4.
The things which are double of same thing are
(a) equal
(b) halves of same thing
(c) unequal
(d) double of the same thing

Answer

Answer: (a) equal


Introduction To Euclids Geometry Class 9 MCQ Question 5.
Which of the following statements is incorrect?
(а) A line segment has definite length.
(b) Three lines are concurrent if and only if they have a common point.
(c) Two lines drawn in a plane always intersect at a point.
(d) One and only one line can be drawn passing through a given point and parallel to a given line.

Answer

Answer: (c) Two lines drawn in a plane always intersect at a point.


Chapter 5 Maths Class 9 MCQ Question 6.
Select the wrong statement:
(а) Only one line can pass through a single point.
(b) Only one line can pass through two distinct points.
(c) A terminated line can be produced indefinitely on both the sides.
(d) If two circles are equal, then their radii are equal.

Answer

Answer: (а) Only one line can pass through a single point.


Introduction To Euclid’s Geometry Class 9 MCQ Question 7.
Which one of the following statements is true?
(a) Only one line can pass through a single point.
(b) There are an infinite number lines which pass through two distinct points.
(c) Two distinct lines cannot have more than one point in common.
(d) If two circles are equal, then their radii are not equal.

Answer

Answer: (c) Two distinct lines cannot have more than one point in common.


Ch 5 Maths Class 9 MCQ Question 8.
If the point P lies in between M and N and C is mid point of MP, then:
(a) MC + PN = MN
(b) MP + CP – MN
(c) MC + CN = MN
(d) CP + CN = MN

Answer

Answer: (c) MC + CN = MN


Class 9 Maths Ch 5 MCQ Question 9.
‘Lines are parallel if they do not intersect’ is stated in the form of:
(a) an axiom
(b) a definition
(c) a postulate
(d) a proof

Answer

Answer: (b) a definition


Maths Class 9 Chapter 5 MCQ Question 10.
Two planes intersect each other to form a:
(a) plane
(b) point
(c) straight line
(d) angle

Answer

Answer: (c) straight line


Class 9 Math Chapter 5 MCQ Question 11.
The number of lines that can pass through a given point is
(a) two
(b) none
(c) only one
(d) infinitely many

Answer

Answer: (d) infinitely many


MCQ Questions For Class 9 Maths Chapter 5 Question 12.
How many lines do pass through two distinct points?
(a) 1
(b) 2
(c) 3
(d) 4

Answer

Answer: (a) 1


Class 9 Maths Chapter 5 MCQ Online Test Question 13.
The number of line segments determined by three collinear points is:
(a) two
(b) three
(c) only one
(d) four

Answer

Answer: (b) three


Euclids Geometry Class 9 MCQ Question 14.
Number of dimension(s) a surface has:
(a) 0
(b) 1
(c) 2
(d) 3

Answer

Answer: (c) 2


Class 9 Chapter 5 Maths MCQ Question 15.
Euclid stated that things which are equal to the same thing are equal to one another in the form of:
(a) an axiom
(b) a definition
(c) a postulate
(d) a proof

Answer

Answer: (a) an axiom


Question 16.
The things which coincide with one another are:
(a) equal
(b) unequal
(c) half of same thing
(d) triple of one another

Answer

Answer: (a) equal


Question 17.
Given four points such that no three of them are collinear, then the number of lines that can be drawn through them is:
(a) 2 lines
(b) 4 lines
(c) 6 lines
(d) 8 lines

Answer

Answer: (c) 6 lines


Question 18.
Two intersecting lines cannot be parallel to the same line, is stated in the form of:
(a) an axiom
(b) a definition
(c) a postulate
(d) a proof

Answer

Answer: (c) a postulate


Question 19.
Euclid stated that all right angles are equal to each other in the form of:
(a) an axiom
(b) a definition
(c) a postulate
(d) a proof

Answer

Answer: (c) a postulate


Question 20.
Which of the following needs a proof?
(a) theorem
(b) Axiom
(c) Definition
(d) Postulate

Answer

Answer: (a) theorem


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 9 Maths Chapter 5 Introduction to Euclid’s Geometry with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding Introduction to Euclid’s Geometry CBSE Class 9 Maths MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 10 Sanskrit Chapter 2 बुद्धिर्बलवती सदा with Answers

MCQ Questions for Class 10 Sanskrit Chapter 2 बुद्धिर्बलवती सदा with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 10 Sanskrit Chapter 2 बुद्धिर्बलवती सदा with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 10 Sanskrit with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided बुद्धिर्बलवती सदा Class 10 Sanskrit MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-10-sanskrit-with-answers/

Students can also read NCERT Solutions for Class 10 Sanskrit Chapter 2 Questions and Answers at LearnInsta. Here all questions are solved with a detailed explanation, It will help to score more marks in your examinations.

अधोलिखितेषु कथनेषु स्थूलपदानि आधृत्य प्रश्ननिर्माणं क्रियतम्

MCQ Questions For Class 10 Sanskrit Chapter 2 Question 1.
बुद्धिमती पितुर्गृहं प्रति चलिता।
(i) कस्मै
(ii) कम्
(iii) कयो
(iv) के

Answer

Answer: (b) Sun


Class 10 Sanskrit Chapter 2 MCQ Question 2.
सा धाष्ात् पुत्रौ चपेटया जगाद।
(i) कस्मात्
(ii) कीदृशम्
(iii) कम्
(iv) कः

Answer

Answer: (b) Sun


Sanskrit Class 10 Chapter 2 MCQ Question 3.
मार्गे सा एकं व्याघ्रं ददर्श।
(i) कयो
(ii) के
(iii) कुत्र
(iv) कम्

Answer

Answer: (b) Sun


Class 10 Sanskrit Ch 2 MCQ Question 4.
सा व्याघ्रमागच्छन्तं दृष्ट्वा उवाच।
(i) का
(ii) कीदृशम्
(iii) कम्
(iv) कुत्र

Answer

Answer: (b) Sun


Class 10 Sanskrit Chapter 2 MCQ Questions Question 5.
व्याघ्रमारी काचिदियमिति मत्वा भयाकुलचित्तो नष्टः।
(i) कीदृशः
(ii) का
(iii) किमर्थम्
(iv) कस्मात्

Answer

Answer: (b) Sun


Question 6.
कश्चित् धूर्तः शृगालः हसन् आह।।
(i) कीदृशः
(ii) कः
(iii) केन
(iv) कुत्र

Answer

Answer: (b) Sun


Question 7.
गच्छ, जम्बुक! किञ्चिद् गूढप्रदेशम्।
(i) कः
(ii) केन
(ii) कीदृशम्
(iv) का

Answer

Answer: (b) Sun


Question 8.
त्वम् मानुषादपि बिभेषि।।
(i) कस्मात्
(ii) केन
(iii) कः
(iv) कुत्र

Answer

Answer: (b) Sun


Question 9.
पुत्रौ व्याघ्रक्षणाय कलहं कुरुथः।
(i) किमर्थम्
(ii) कः
(iii) केन
(iv) कुत्र

Answer

Answer: (b) Sun


Question 10.
माम् निजगले बद्ध्वा चल सत्वरम्।
(i) कुत्र
(ii) किमर्थम्
(iii) कः
(iv) कुत्र

Answer

Answer: (b) Sun


Question 11.
परं प्रत्युपन्नमतिः सा जम्बुकम् उवाच।
(i) कीदृषः
(ii) कीदृशी
(iii) का
(iv) कः

Answer

Answer: (b) Sun


Question 12.
पुरा त्वया मह्यम् त्रय व्याघ्र दत्तम्।
(i) कया
(ii) केन
(iii) कस्यै
(iv) कस्मै

Answer

Answer: (b) Sun


Question 13.
व्याघ्रः शृगालेन सहितं पुनः आगच्छत्।
(i) कम्
(ii) कस्मात्
(iii) कथम्
(iv) केन

Answer

Answer: (b) Sun


Question 14.
देउलाख्यो ग्रामे राजसिंह वसतिस्म।
(i) कस्मिन्
(ii) कीदृशे
(iii) कयो
(iv) के

Answer

Answer: (b) Sun


Question 15.
तत्र राजसिंहः नाम राजपुत्रः वसतिस्म्
(i) कुत्र
(ii) यत्र
(iii) कस्मिन
(iv) कः

Answer

Answer: (b) Sun


गद्यांशम् पाठित्वा प्रश्नानाम् उत्तराणि लिखत

(क) अस्ति देउलाख्यो ग्रामः। तत्र राजसिंहः नाम राजपुत्रः वसति स्म। एकदा केनापि आवश्यककार्येण तस्य भार्या बुद्धिमती पुत्रद्वयोपेता पितुर्गृहं प्रति चलिता। मार्गे गहनकानने सा एकं व्याघ्रं ददर्श। सा व्याघ्रमागच्छन्तं दृष्ट्वा धाष्ात् पुत्रौ चपेटया प्रहृत्य जगाद-“कथमेकैकशो व्याघ्रभक्षणाय कलहं कुरुथः? अयमेकस्तावद्विभज्य भुज्यताम्। पश्चाद् अन्यो द्वितीयः कश्चिल्लक्ष्यते!”

Question 1.
सा बुद्धिमती कुत्र एकं व्याघ्रं ददर्श

Answer

Answer: गहनकानने


Question 2.
बुद्धिमती पुत्रद्वयोपेता कुत्र चालिता?

Answer

Answer: पितुर्गृहम्


Question 3.
ग्रामस्य नाम किमस्ति?

Answer

Answer: देउलः


Question 4.
सा पुत्रौ-चपेटया प्रहृत्य किम् जगाद?

Answer

Answer: सा पुत्रौ चपेटया प्रहत्य जगाद-कथमेकैकशो व्याघ्रभक्षणाय कलहं कुरुथः? अयम् एकः तावत् विभज्य भुज्यताम्/पश्चाद् अन्यो द्वितीयः कश्चित् लक्ष्यते।


Question 5.
एकदा तस्य भार्या किं प्रति चलिता?

Answer

Answer: एकदा केनापि आवश्यककार्येण तस्य भार्या बुद्धिमती पुत्रद्वयोपेता पितुर्गृह प्रति चलिता।


Question 6.
‘जगाद इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: सा


Question 7.
‘भार्या’ इतिपदस्य विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: बुद्धिमती


Question 8.
‘आगच्छन्तम्’ इति क्रियापदस्य विपर्यय पदं गद्यांशे किम्?

Answer

Answer: गच्छन्तम्


Question 9.
अनुच्छेदे ‘राजपुत्रः’ इति कर्तृपदस्य क्रियापदं किम्?

Answer

Answer: वसति स्म


(ख) इति श्रुत्वा व्याघ्रमारी काचिदियमिति मत्वा व्याघ्रो भयाकुलचित्तो नष्टः। निजबुद्ध्या विमुक्ता सा भयाद् व्याघ्रस्य भामिनी। अन्योऽपि बुद्धिमाँल्लोके मुच्यते महतो भयात्॥ भयाकुलं व्याघ्रं दृष्ट्वा कश्चित् धूर्तः शृगालः हसन्नाह- “भवान् कुतः भयात् पलायितः?” व्याघ्रः-गच्छ, गच्छ जम्बुक! त्वमपि किञ्चिद् गूढप्रदेशम्। यतो व्याघ्रमारीति या शास्त्रे श्रूयते तयाहं हन्तुमारब्धः परं गृहीतकरजीवितो नष्टः शीघ्रं तदग्रतः। शृगालः-व्याघ्र! त्वया महत्कौतुकम् आवेदितं यन्मानुषादपि बिभेषि? व्याघ्रः-प्रत्यक्षमेव मया सात्मपुत्रावेकैकशो मामत्तुं कलहायमानौ चपेटया प्रहरन्ती दृष्टा। बुद्धिर्बलवती सदा

Question 1.
कीदृशः व्याघ्रः नष्टः?

Answer

Answer: भयाकुलचितः


Question 2.
धूर्तः शृगालः किम् कुर्वन्तम् अवदत्?

Answer

Answer: हसन्


Question 3.
व्याघ्रण किम् आवेदितम्?

Answer

Answer: महत्कौतुकम्


Question 4.
व्याघ्रः जम्बुकम् प्रति किम् कथयति?

Answer

Answer: व्याघ्रः जम्बुकम् प्रति कथयति-गच्छ, गच्छ जम्बुक! त्वमपि किञ्चिद् गूढप्रदेशम्। यतो व्याघ्रमारीति या शास्त्रे श्रूयते तयाहं हन्तुमारब्धः परं गृहीतकरजीवितो नष्टः शीघ्रं तदग्रतः।


Question 5.
इति श्रुत्वा किं मत्वा व्याघ्रः भयाकुलचित्त नष्टः!

Answer

Answer: इति श्रुत्वा व्याघ्रमारी काचिदियमिति मत्वा व्याघ्रो भयाकुलचित्तो नष्टः।


Question 6.
‘जम्बुकः’ इति पदस्य पर्यायपदं गद्यांशे किमस्ति?

Answer

Answer: शृगालः


Question 7.
‘शृगालः’ इतिपदस्य विशेषणपदं गद्यांशे किं प्रयुक्तम्?

Answer

Answer: धूर्तः


Question 8.
‘रुदन्’ इति क्रियापदस्य विपर्यय पदं गद्यांशे किम्?

Answer

Answer: हसन्


Question 9.
अनुच्छेदे ‘हसन्नाह’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: शृगालः


(ग) जम्बुकः-स्वामिन्! यत्रास्ते सा धूर्ता तत्र गम्यताम्। व्याघ्र! तव पुनः तत्र गतस्य सा सम्युखपीक्षते यदि, तर्हि त्वया अहं हन्तव्य इति। व्याघ्रः-शृगाल! यदि त्वं मां मुक्त्वा यासि सदा वेलाप्यवेला स्यात्। जम्बुकः-यदि एवं तर्हि मां निजगले बद्ध्वा चल सत्वरम्। स व्याघ्रः तथाकृत्वा काननं ययौ। शृगालेन सहितं पुनरायान्तं व्याघ्र दूरात् दृष्ट्वा बुद्धिमती चिन्तितवती-जम्बुककृतोत्साहाद् व्याघ्रात् कथं मुच्यताम्? परं प्रत्युत्पन्नमतिः सा जम्बुकमाक्षिपन्तयङ्गल्या तर्जयन्त्युवाचरे रे धूर्त त्वया दत्तं मह्यं व्याघ्रत्रयं पुरा। विश्वास्याद्यैकमानीय कथं यासि वदाधुना॥

Question 1.
व्याघ्रजम्बुकौ कुत्र ययौ?

Answer

Answer: काननम्


Question 2.
“त्वया अहं हन्तव्यः” इति कः कथयति?

Answer

Answer: जम्बुकः


Question 3.
यदि शृगालः व्याघ्रं मुक्त्वा यास्यति तदा का स्यात्?

Answer

Answer: वेलाप्यवेला


Question 4.
सा बुद्धिमती किम् चिन्तितवती।

Answer

Answer: सा बुद्धिमती चिन्तितवती-जम्बुककृतोत्साहाद् व्याघ्रात् कथं मुच्यताम्?


Question 5.
सा प्रत्युत्पन्नमतिः बुद्धिमती कथम् उवाच?

Answer

Answer: प्रत्युत्पन्नमतिः सा जम्बुकमाक्षिपन्त्यङ्गल्या तर्जयन्त्युवाच


Question 6.
शीघ्रम्’ इति पदस्य पर्यायपदं गद्यांशे किमस्ति?

Answer

Answer: सत्वरम्


Question 7.
बद्ध्वा’ इति पदस्य विपर्ययपदं गद्यांशे किम्?

Answer

Answer: मुक्त्वा


Question 8.
‘सा धूर्ता’ अत्र विशेषणपदं किम्?

Answer

Answer: धूर्ता


Question 9.
संवादे ‘उवाच’ इति क्रियापदस्य कर्तृपदं किम्?

Answer

Answer: सा


अधोलिखित श्लोकानाम् अन्वयं मञ्जूषायाः सहायतया उचित-क्रमेण पूरयत्।

(क) निजबुद्ध्या विमुक्ता सा भयाद् व्याघ्रस्य भामिनी।
अन्योऽपि बुद्धिमाँल्लोके मुच्यते महतो भयात्॥

अन्वयः- सा भामिनी निज (i) …………….. व्याघ्रस्य भयात् (ii) ……………….. लोके अन्यः अपि (iii) ………………. (निजबुद्ध्या ) महतो (iv) ……………….. मुज्यते।
मञ्जूषा- भयात्, बुद्ध्या, बुद्धिमान्, विमुक्ता

Answer

Answer:
(i) बुद्ध्या
(ii) विमुक्ता
(iii) बुद्धिमान्
(iv) भयात्


(ख) रे रे धूर्त त्वया दत्तं मह्यं व्याघ्रत्रयं पुरा।
विश्वास्याद्यैकमानीय कथं यासि वदाधुना॥
इत्युक्ता धाविता तूर्णं व्याघ्रमारी भयङ्करा।
व्याघ्रोऽपि सहसा नष्टः गलबद्धशृगालकः।।

अन्वयः- रे रे धूर्त पुरा त्वया (i) ………….. व्याघ्र (ii) ………….. दत्तम्। विश्वास्य (अपि) अद्य (iii) ……………… आनीय कथं यासि इति अधुना (iv) ………….. ।
मञ्जूषा- मह्यम्, त्रयं, वद, एकम्

Answer

Answer:
(i) त्रयं
(ii) मह्यम्
(iii) एकम्
(iv) वद


अधोलिखित श्लोकानाम् भावार्थम् मञ्जूषायाः सहायतया उचित-क्रमेण पूरयत्

(क) निजबुद्ध्या विमुक्ता सा भयाद् व्याघ्रस्य भामिनी।
अन्योऽपि बुद्धिमाँल्लोके मुच्यते महतो भयात्॥

भावार्थ:- यथा सा रूपवती स्त्र निज (i) …………….. प्रमोवेण व्याघ्रस्य (ii) ……………. विमुक्ता तथा अस्मिन् संसारे यः (iii) ……………… भवाम् अर्थात् यः बुद्धे (iv) ……………… करोति सः अपि (सोऽपि) महतो भयात् मुच्यते (भुक्तः भवति)।
मञ्जूषा- बुद्धिमान्, भयात्, उपयोग, बुद्धेः

Answer

Answer:
(i) बुद्धः
(ii) भयात्
(iii) बुद्धिमान्
(iv) उपयोगं


(ख) रे रे धूर्त त्वया दत्तं मह्यं व्याघ्रत्रयं पुरा।
विश्वास्याद्यैकमानीय कथं यासि वदाधुना॥
इत्युक्ता धाविता तूर्णं व्याघ्रमारी भयङ्करा।
व्याघ्रोऽपि सहसा नष्ट: गलबद्धशृगालकः॥

भावार्थ:- अस्य भावोऽस्ति यत् अस्मिन संसारे सर्वेष कार्याष (i) ………………. च बुद्धि एवं बलयुक्ता भवति (ii) ……………. बलस्य अग्र कस्यापि (iii) ……………. कदापि न तिष्ठति। अनेनं एवं जनः (iv) ……………. पूरायितुम् शक्तोति।
मञ्जूषा- बलं, कालेषु, स्वकामनाः, बुद्धेः

Answer

Answer:
(i) कालेषु
(ii) बुद्धेः
(iii) बलं
(iv) स्वकामनः


(ग) बुद्धिर्बलवती तन्वि सर्वकार्येषु सवर्दा।

भावार्थ:- अस्य भावोऽस्ति यत् अस्मिन संसारे सर्वेषु (i) …………. च बुद्धि एवं बलयुक्ता भवति। (ii) ……………. बलस्य अग्रे कस्यापि (iii) ………….. कदापि न तिष्ठति। अनेन एवं जनः (iv) ……………. पूरयितुम् शक्तोति।
मञ्जूषा- बुद्धः, बलं, स्वकामनः, कालेषु,

Answer

Answer:
(i) कालेषु
(ii) बुद्धेः
(iii) बलं
(iv) स्वकामनाः


(अ) निम्नलिखितानां वाक्यानां कथाक्रमानुसारम् संयोजित्वा पुनः लिखत।

(क) बुद्धिर्बलवती तन्वि सर्वकार्येषु सर्वदा।
(ख) तस्यभार्या बुद्धिमती आसीत्।
(ग) मार्गे सा एकं व्याघ्रं ददर्श।
(घ) बुद्धिमती व्याघ्रजाद् भयात् पुनरपि मुक्ताऽभवत्।
(ङ) राजसिंहः नाम राजपुत्रः वसति स्म।
(च) अस्ति देउलाख्यो नाम ग्रामः।
(छ) सा पुत्रद्वयोपेता पितृर्गृहं प्रति चलिता।
(ज) सा धाष्ात् पुत्रौ चपेटया प्रहत्य जगाद।

Answer

Answer:
(क) अस्ति देउलाख्यो नाम ग्रामः।
(ख) राजसिंहः नाम राजपुत्रः वसति स्म।
(ग) तस्यभार्या बुद्धिमती आसीत्।
(घ) सा पुत्रद्वयोपेता पितृगुहं प्रति चलिता।
(ङ) मार्गे सा एकं व्याघ्रं ददर्श।
(च) सा धाष्ात् पुत्रौ चपेटया प्रहत्य जगाद।
(छ) बुद्धिमती व्याघ्रजाद् भयात् पुनरपि मुक्ताऽभवत्।
(ज) बुद्धिर्बलवती तन्वि सर्वकार्येषु सर्वदा।


(आ) (क) कथम् एकैकशः व्याघ्रभक्षणाय कलहं कुरुथः।
(ख) कश्चित् धूर्तः शृगालः हसन्नं अवदत्।
(ग) त्वम् मानुषादपि बिभेषि।
(घ) तस्यद्वभार्या बुद्धिमती पुत्रयोपेता पितृहं प्रति चलित।
(ङ) भवान् कुतः भयात् पलायितः।
(च) तौ एव विभज्य भुज्यताम्।
(छ) व्याघ्रः भयाकुलचित्तो नष्टः
(ज) बुद्धिमती व्याघ्रजाद् भयात् पुनरपि मुक्ताऽभवत्।

Answer

Answer:
(क) तस्य भार्या बुद्धिमती पुत्रद्वयोपेता पितृर्गृह प्रति चलिता।
(ख) कथम् एकैकशः व्याघ्रभक्षणाय कलहं कुरुथः।
(ग) तौ एव विभज्य भुज्यताम्।
(घ) व्याघ्रः भयाकुलचित्तो नष्टः।
(ङ) कश्चित् धूर्तः शृगालः हसन्नं अवदत्।
(च) भवान् कुतः भयात् पलायितः।
(छ) त्वम् मानुषादपि बिभेषि।
(ज) बुद्धिमती व्याघ्रजाद् भयात् पुनरपि मुक्ताऽभवत्।


पर्यायपदानि समुचित मेलनं कुरुतखण्ड

‘क’ खण्ड – ‘ख’ खण्ड
शीघ्रम् – अवलोक्य
ययौ – कथ्यते
उच्यते – शृगालः
बुद्ध्या – दृष्टवान्
जगाद – मत्या
वनम् – गतवान्
ददर्श – अवदत्
जम्बुकः – सत्वरम्
पुरा – उत्सुकता
पत्नी – समयः
वेला – खादितुम्
ईक्षते – प्राचीनकाले
कौतुकम् – भार्या
अत्तुम् – आक्षेपं कुर्वन्ती
दृष्ट्वा – पश्यति
आक्षिपन्ती – काननम्

Answer

Answer:
खण्ड ‘क’ – खण्ड ‘ख’
शीघ्रम् – सत्वरम्
ययौ – गतवान्
उच्यते – कथ्यते
बुद्ध्या – मत्या
जगाद – अवदत्
वनम् – काननम्
ददर्श – दृष्टवान्
जम्बुक: – शृगालः
पुरा – प्राचीनकाले
पत्नी – भार्या
वेला – समयः
ईक्षत – पश्यति
कौतुकम् – उत्सुकता
अत्तुम् – खादितुम्
दृष्ट्वा – अवलोक्य
आक्षिपन्ती – आक्षेपं कुर्वन्ती


(अ) ‘क’ स्तम्भे विशेषणपदं लिखितम् ‘ख’ स्तम्भे पुनः विशेष्यपदम्। तयोः मेलनं कुरुत

‘क’ स्तम्भ – ‘ख’ स्तम्भ
(क) बुद्धिमती – (i) व्याघ्र
(ख) एकं – (ii) कानन
(ग) गहन – (iii) व्याघ्रः
(घ) धूर्तः – (iv) व्याघ्रमारी
(ङ) भयाकुलः – (v) व्याघ्रात्
(च) इयम् – (vi) भार्या
(छ) उत्साहाद् – (vii) शृगालः

Answer

Answer:
(क) बुद्धिमती – (vi) भार्या
(ख) एकं – (i) व्याघ्र
(ग) गहन – (ii) कानन
(घ) धूर्तः – (vii) शृगालः
(ङ) भयाकुलः – (iii) व्याघ्रः
(च) इयम् – (iv) व्याघ्रमारी
(छ) उत्साहाद् – (v) व्याघ्रात्


(आ) उदाहरणमनुसृत्य अधोलिखितानि विशेषण-विशेष्य-पदानि प्रयुज्य वाक्यानि रयचत्

कौतुकी कृष्ण: – कौतुकी कृष्णः कपिलायाः धनोः दुग्धं पिबति।
(क) चतुरा नारी – …………………………….
(ख) निर्धनाय पुरुषाय – …………………………
(ग) तीक्ष्णैः शरैः – ………………………
(घ) विशालेषु वृक्षेषु – ……………………………..

Answer

Answer:
(क) चतुर नारी पुष्पाणि मालायां ग्रथ्नाति।
(ख) वयं निर्धनाय पुरुषाय शैत्ये शोभनानि वस्त्राणि यच्छन्ति।
(ग) सः तीक्ष्णैः शरैः हरिणं हन्ति।
(घ) वानरः विशालेषु वृक्षेषु फलानि खादति।


विपर्ययपदानि समुचित मेलनं कुरुतखण्ड

‘क’ खण्ड – ‘ख’ खण्ड
ददर्श – पति
सत्वरम् – पृष्ठतः
अत्तुम् – बुद्धिमान्
ययौ – समीपात्
बध्यते – मुक्त्वा
दूरात् – पातुम्
पुरा – गृहम्
बुद्धिमती – शनैः-शनैः
वनम् – आगच्छसि
भवान् – अददर्श
पत्नी – भवती
अग्रतः – मुच्यते
गच्छसि – अधुना
चिन्तितवती – अचिन्तितवती
बद्ध्वा – आययौ

Answer

Answer:
खण्ड ‘क’ – खण्ड ‘ख’
ददर्श – अददर्श
सत्वरम् – शनैः-शनैः
अत्तुम् – पातुम्
ययौ – आययौ
बध्यते – मुच्यते
दूरात् – समीपात्
पुरा – अधुना
बुद्धिमती – बुद्धिमान्
वनम् – गृहम्
भवान् – भवती
पत्नी – पति
अग्रतः – पृष्ठतः
गच्छसि – आगच्छसि
चिन्तितवती – अचिन्तितवती
बद्ध्वा – मुक्त्वा


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 10 Sanskrit Chapter 2 बुद्धिर्बलवती सदा with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 10 Sanskrit बुद्धिर्बलवती सदा MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 6 Geography Chapter 2 Globe Latitudes and Longitudes with Answers

MCQ Questions for Class 6 Geography Chapter 2 Globe Latitudes and Longitudes with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 6 Geography Chapter 2 Globe Latitudes and Longitudes with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 6 Social Science with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have Provided Globe Latitudes and Longitudes Class 6 Geography MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-6-social-science-with-answers/

Globe Latitudes and Longitudes Class 6 MCQs Questions with Answers

Choose the correct answer:

MCQ Questions For Class 6 Geography Chapter 2 Question 1.
What is a globe?
(a) Earth
(b) True model of the earth
(c) Both (a) and (b)
(d) None of these

Answer

Answer: (b) True model of the earth


Class 6 Geography Chapter 2 MCQ Question 2.
Which of the following are shown on the globe in their true size?
(a) Countries
(b) Continents
(d Oceans
(d) All of these

Answer

Answer: (d) All of these


Globe Latitudes And Longitudes Class 6 MCQ Question 3.
What is called a needle fixed through the globe in a tilted manner?
(a) Orbit
(b) Axis
(c) Latitude
(d) Longitude

Answer

Answer: (b) Axis


Ncert Class 6 Geography Chapter 2 MCQ Question 4.
What divides the earth into two equal parts. The northern hemisphere and the southern hemisphere?
(a) Tropic of Capricorn
(b) Tropic of Cancer
(c) Equator
(d) Arctic Circle

Answer

Answer: (c) Equator


Latitudes And Longitudes Class 6 MCQ Question 5.
Name one of the following parallels of latitudes as Tropic of Cancer.
(a) 0°
(b) 23° 30′ S
(c) 23° 30′ N
(d) 66° 30′ N

Answer

Answer: (c) 23° 30′ N


Geography Class 6 Chapter 2 MCQ Question 6.
Between which parallels of latitudes is the Torrid Zone situated?
(a) Tropic of Cancer and Tropic of Capricorn
(b) Tropic of Cancer and Arctic Circle
(c) Tropic of Capricorn and Antarctic Circle
(d) None of these

Answer

Answer: (a) Tropic of Cancer and Tropic of Capricorn


MCQ Class 6 Geography Chapter 2 Question 7.
Which of the following zone is situated between 66°30′ S and poles?
(a) Torrid Zone
(b) Temperate Zone
(c) Frigid Zone
(d) All of these

Answer

Answer: (c) Frigid Zone


Globe Latitudes And Longitudes Class 6 MCQ Questions Question 8.
Which of the following is called the Prime Meridian?
(a) 23° 30′ N
(b) 23° 30′ S
(c) 82° 30′ E
(d) 0° longitude

Answer

Answer: (d) 0° longitude


MCQ On Latitudes And Longitudes Class 6 Question 9.
What divides the earth into the eastern and the western hemispheres?
(a) Equator
(b) Prime Meridian
(c) 82° 30′ E
(d) None of these

Answer

Answer: (b) Prime Meridian


MCQ Of Chapter 2 Geography Class 6 Question 10.
In which ocean are Tonga Islands situated?
(a) Indian Ocean
(b) Atlantic Ocean
(c) Pacific Ocean
(d) None of these

Answer

Answer: (c) Pacific Ocean


Class 6 Geography Ch 2 MCQ Question 11.
On which parallel of latitude is Mauritius located?
(a) 10° N
(b) 20° S
(c) 23° 30′ S
(d) 0°

Answer

Answer: (b) 20° S


12. Which place is located at the intersection of 26° N and 90° E?
(a) Dhubri
(b) Mauritius
(c) Tonga
(d) Meerut

Answer

Answer: (a) Dhubri


Globe Latitudes And Longitudes MCQ Question 13.
What time does earth take, rotating from one degree longitude to next longitude?
(a) 4 minutes
(b) 15 minutes
(c) 10 minutes
(d) None of these

Answer

Answer: (a) 4 minutes


Geography Chapter 2 Class 6 MCQ Question 14.
What is the time difference between the time of Dwarka in Gujarat and time of Dibrugarh in Assam?
(a) 2 hours
(b) 1 hour and 30 minutes
(c) hour and 45 minutes
(d) 5 hours and 30 minutes

Answer

Answer: (c) hour and 45 minutes


Class 6 Chapter 2 Geography MCQ Question 15.
The local time of 82Q30’ E longitude is taken as a standard throughout India. It is known as
(a) local time of India
(b) Indian Standard Time (1ST)
(c) both (a) and (b)
(d) none of these

Answer

Answer: (b) Indian Standard Time (1ST)


Question 16.
The time of India is ahead of that of England by
(a) 2 hours
(b) 5 hours and 30 minutes
(c) 3 hours
(d) none of these

Answer

Answer: (b) 5 hours and 30 minutes


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 6 Geography Chapter 2 Globe Latitudes and Longitudes with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding Globe Latitudes and Longitudes CBSE Class 6 Geography MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

Mystery of the Talking Fan Class 7 MCQ Questions with Answers English Poem 6

Mystery of the Talking Fan Class 7 MCQ Questions with Answers English Poem 6

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 7 English Honeycomb Poem 6 Mystery of the Talking Fan with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 7 English with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided Mystery of the Talking Fan Class 7 English MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-7-english-with-answers/

Students can also refer to Mystery of the Talking Fan Poem Class 7 Questions and Answers for better exam preparation and score more marks.

MCQ Questions for Class 7 English Honeycomb Poem 6 Mystery of the Talking Fan with Answers

Mystery Of The Talking Fan MCQ Question 1.
The fan had a weird language:
(a) mechanical language
(b) chemical language
(c) electrical language
(d) electronic language

Answer

(d) electronic language


The Language Of The Fan Was First Class 7 Question 2.
The phrase ‘talking fan’ is a:
(a) verbal phrase
(b) phrase
(c) verb
(d) participle

Answer

(a) verbal phrase


Mystery Of Talking Fan MCQ Question 3.
The language of the fan was first:
(a) a mystery
(b) a fact
(c) a story
(d) a tale

Answer

(a) a mystery


The Word Whirling Mean Class 7 Question 4.
The mystery of the fan was soon:
(a) somebody broke It
(b) somebody oiled Its motor
(c) somebody carried It away
(d) It was discarded

Answer

(b) somebody oiled Its motor


MCQ Of Mystery Of The Talking Fan Question 5.
The word ‘whirling’ means:
(a) eddying
(b) encircling
(c) rotating
(d) whirled

Answer

(c) rotating


Mystery Of The Talking Fan MCQ Questions Question 6.
If the electric current Is stopped:
(a) the chatter will begin
(b) the fan’s chatter will stop
(c) people will face problems
(d) both (a) and (b)

Answer

(b) the fan’s chatter will stop


Class 7 English Mystery Of The Talking Fan MCQ Question 7.
The chatter is electrical because ___.
(a) it talks electronically
(b) it is electrical
(c) can’t be understood
(d) it talks with fast pace

Answer

Answer: (b) it is electrical


The Language Of The Fan Was Class 7 Question 8.
The talking fan was demanding ___ .
(a) oiling
(b) conversation
(c) attention
(d) friends

Answer

Answer: (a) oiling


Mystery Of The Talking Fan Class 7 MCQ Question 9.
Why did the talking fan’s chatter come to an end?
(a) somebody repaired the motor
(b) the poet asked him to shut up
(c) the fan fell on the ground
(d) the poet left the house

Answer

Answer: (a) somebody repaired the motor


The Fan Spoke In Class 7 Question 10.
What does ‘whirling’ mean?
(a) gargling
(b) calm
(c) swift
(d) slow

Answer

Answer: (b) calm


Question 11.
‘His little whirling motor’ ___
(a) the poet’s toy
(b) his friend’s toy
(c) the fan’s motor
(d) the poet’s heart

Answer

Answer: (c) the fan’s motor


(1)

Once there was a talking fan —
Electrical his chatter.
I couldn’t quite hear what he said
And I hope it doesn’t matter
Because one day somebody oiled
His little whirling motor
And all the mystery was spoiled —
He ran as still as water.

Question 1.
The fan spoke in
(a) a non-mysterious way
(b) an electric language
(c) whispers
(d) a hasty manner

Answer

(b) an electric language


Question 2.
The language of the fan was
(a) simple
(b) understood by electric current
(c) not understood by the poet
(d) simple chatter

Answer

(c) not understood by the poet


Question 3.
The ‘mystery’ was spoiled when somebody
(a) shook it hard
(b) poured water on It
(c) oiled the motor of the fan
(d) cleaned the fan

Answer

(c) oiled the motor of the fan


Short Answers Type Questions:

Question 1.
Who is the author of the poem ‘Mystery of the Talking Fan’?

Answer

The poet Maude Rubin has written the poem, ‘Mystery of the Talking Fan’.


Question 2.
What attracted the poet’s attention to the fan?

Answer

The poet was attracted to the continuous chatter made by the fan.


Question 3.
In what respect are the fan and water alike?

Answer

When the fan is well-oiled and the water Is on an even surface, they are alike. In this case both of them run smoothly without making any noise.


We are providing NCERT MCQ Questions for Class 7 English Honeycomb Poem 6 Mystery of the Talking Fan with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 7 English Poem Mystery of the Talking Fan MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

A Tale of Two Birds Class 6 MCQ Questions with Answers English Chapter 1

A Tale of Two Birds Class 6 MCQ Questions with Answers English Chapter 1

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 6 English A Pact with the Sun Chapter 1 A Tale of Two Birds with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 6 English with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided A Tale of Two Birds Class 6 English MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-6-english-with-answers/

MCQ Questions for Class 6 English A Pact with the Sun Chapter 1 A Tale of Two Birds with Answers

A Tale Of Two Birds MCQ Question 1.
The two baby birds got separated as
(a) the rishi took one of them
(b) the mother took one of them
(c) the king took one of them
(d) the strong wind blew them away

Answer

(d) the strong wind blew them away


A Tale Of Two Birds MCQ Questions And Answers Question 2.
The new bom babies lived
(a) in comfort
(b) with their mother
(c) in a lovely cave
(d) in an ashram

Answer

(b) with their mother


The Tale Of Two Birds MCQ Question 3.
The cave was inhabited by
(a) the lions
(b) the rabbits
(c) the robbers
(d) the rishi

Answer

(c) the robbers


A Tale Of Two Birds MCQ Questions Question 4.
The second bird made his nest
(a) near the rishi’s ashram
(b) on a tree near the rishi’s ashram
(c) where the mother lived
(d) at a comfortable habitat

Answer

(b) on a tree near the rishi’s ashram


MCQ Of A Tale Of Two Birds Question 5.
The two baby birds made separate nests as
(a) they did not love each other
(b) they were not destined to be together
(c) they were under a major spell
(d) they could not stay together

Answer

(b) they were not destined to be together


Tale Of Two Birds MCQ Question 6.
The mother bird
(a) could not help flying
(b) fell down the nest
(c) kept helping the little ones
(d) was killed unluckily

Answer

(d) was killed unluckily


Class 6 English Chapter 1 A Tale Of Two Birds MCQ Question 7.
The two babies grew up
(a) to be wild
(b) to become the owners
(c) in different environments
(d) in the mother’s nest

Answer

(c) in different environments


MCQ A Tale Of Two Birds Question 8.
The king got afraid as
(a) the bird talked like robbers
(b) a bullet was shot
(c) a strong wind blew
(d) his horse was lost

Answer

(a) the bird talked like robbers


The Two Baby Birds Get Separated As Question 9.
The king got amazed as the birds
(a) spoke like humans
(b) looked alike
(c) did not look the same
(d) shouted at him.

Answer

(b) looked alike


The Two Baby Birds Get Separated As MCQ Question 10.
The company one keeps.
(a) is decided by parents
(b) is decided by fate
(c) has to be good
(d) tells what you are

Answer

(d) tells what you are


Short Answers Type Questions:

The New Born Babies Lived Class 6 Question 1.
How did the two birds live before being separated ?

Answer

Before being separated, the two birds lived with their mother. The mother had made a nest in a tall tree. There it kept her young ones and looked after them.


The Company One Keeps Class 6 Question 2.
How did the king lose his way ?

Answer

The king went to the forest to hunt. He saw a deer and rode after it. Soon the king lost his way. He did not know where he was.


A Tale Of Two Birds Multiple Choice Questions Question 3.
How did the king come near the cave of the robbers ?

Answer

The king had lost his way. He rode for a long time. Then he came to the other side of the forest. He saw there a shady tree. So he got off the horse and decided to rest under the tree. This tree was near the cave of the robbers.


Class 6 English Supplementary Chapter 1 MCQ Question 4.
How did the rishi welcome the king ?

Answer

The rishi requested the king to go inside the ashram. He asked him to make himself comfortable and share his food.


MCQ On A Tale Of Two Birds Question 5.
How did the two baby birds get separated ?

Answer

One day a big storm blew down the tall tree in which the birds lived. The strong wind blew away the baby birds to the other side of the forest. One of them came down near a cave. The other bird landed outside a rishi’s ashram. In this way, the two baby birds got separated.


Question 6.
Where did each of them find a home ?

Answer

Each of them found a home on the other side of the forest. One of them found a home in a tree that stood near a cave of the robbers. The other me found a home in a tree near a rishi’s ashram.


Question 7.
What did the first bird say to the stranger ?

Answer

The stranger (king) heard the first bird say, “Quick! Hurry up! There’s someone under the tree. Come and take his jewels and his horse. Hurry, or else he’ll slip away.”


Question 8.
What did the second bird say to him ?

Answer

The second bird said to him (the king), “ Welcome to the ashram, Sir, please go inside and rest. The rishi will be back soon. There’s some cold water in the pot. Please make yourself comfortable”.


Question 9.
How did the rishi explain the different ways in which the birds behaved ?

Answer

The king told the rishi how the two birds looking alike had behaved differently. The rishi explained that the bird living in the company of robbers talked like robbers. On the other hand, the bird living in the company of rishis repeated the words of the rishis.


Question 10.
Which one of the following sums up the story best ?
(a) A bird in hand is worth two in the bush.
(b) One is known by the company one keeps.
(c) A friend in need is a friend indeed.

Answer

(b) ‘One is known by the company one keeps’ sums up the story best.


We are providing NCERT MCQ Questions for Class 6 English A Pact with the Sun Chapter 1 A Tale of Two Birds with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding CBSE Class 6 English A Tale of Two Birds MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.

MCQ Questions for Class 6 Science Chapter 4 Sorting Materials Into Groups with Answers

MCQ Questions for Class 6 Science Chapter 4 Sorting Materials Into Groups with Answers

Check the below NCERT MCQ Questions for Class 6 Science Chapter 4 Sorting Materials Into Groups with Answers Pdf free download. MCQ Questions for Class 6 Science with Answers were prepared based on the latest exam pattern. We have provided Sorting Materials Into Groups Class 6 Science MCQs Questions with Answers to help students understand the concept very well. https://ncertmcq.com/mcq-questions-for-class-6-science-with-answers/

You can refer to NCERT Solutions for Class 6 Science Chapter 4 Sorting Materials Into Groups to revise the concepts in the syllabus effectively and improve your chances of securing high marks in your board exams.

Sorting Materials Into Groups Class 6 MCQs Questions with Answers

Choose the correct option in the following questions:

Class 6 Science Chapter 4 MCQ Question 1.
What makes the basis of sorting materials into groups?
(a) Similarities in their properties
(b) Differences in their properties
(c) Both similarities and differences in their properties
(d) All of these

Answer

Answer: (c) Both similarities and differences in their properties
Explanation:
Materials are grouped on the basis of similarities and dissimilarities.


MCQ Questions For Class 6 Science Chapter 4 Question 2.
Which one will show a metallic lustre?
(a) Any surface of a metal
(b) Freshly cut surface of a metal
(c) Freshly cut surface of non-metal
(d) Surfaces of all materials

Answer

Answer: (b) Freshly cut surface of a metal
Explanation:
Metals when cut, their freshly cut surface has shining.


Sorting Materials Into Groups Class 6 MCQ Question 3.
An oily thin paper sheet will be
(a) transparent
(b) translucent
(c) opaque
(d) cannot be predicted

Answer

Answer: (b) translucent
Explanation:
Only a part of light passes through it.


Sorting Materials Into Groups Class 6 Quiz Question 4.
Purpose of sorting material into groups is
(a) to rtudy their properties
(b) convenience
(c) both (a) and (b)
(d) inconvenience

Answer

Answer: (c) both (a) and (b)
Explanation:
Materials are grouped for our convenience and to study their properties.


Sorting Materials Into Groups MCQ Question 5.
Which is a set of transparent materials?
(a) Glass and air
(b) Water and glass
(c) Water and air
(d) All of these

Answer

Answer: (d) All of these
Explanation:
Glass, air and water, all are transparent.


Ncert Class 6 Science Chapter 4 MCQ Question 6.
Choose the opaque object from the following:
(a) Charcoal
(b) Air
(c) Glass
(d) Water

Answer

Answer: (a) Charcoal
Explanation:
Except charcoal, all the three will allow the light to pass.


Class 6 Science Chapter 4 MCQ With Answers Question 7.
Which one of the following is not soluble in water?
(a) Turmeric powder
(b) Common salt
(c) Alum
(d) All are soluble

Answer

Answer: (a) Turmeric powder
Explanation:
Only turmeric powder is not soluble in water.


Sorting Materials Into Groups Class 6 MCQ With Answers Question 8.
Which object shines?
(a) Plastic toy
(b) Cotton shirt
(c) Steel spoon
(d) Stone piece

Answer

Answer: (c) Steel spoon
Explanation:
Steel spoon is a metallic object while all others are non-metals.


MCQ On Sorting Materials Into Groups Question 9.
Which of the following has reddish brown colour?
(a) Gold
(b) Copper
(c) Iron
(d) Brass

Answer

Answer: (c) Iron
Explanation:
Iron has reddish brown colour.


Class 6 Science Ch 4 MCQ Question 10.
Which one of the following is insoluble in water?
(a) Alcohol
(b) Sodium chloride
(c) Coconut oil
(d) Sugar

Answer

Answer: (c) Coconut oil
Explanation:
Coconut oil is insoluble in water.


Match the following items given in Column A with that in Column B:

Column A Column B
(a) Glass, air (i) Floats on water
(b) Iron sheet and cardboard (ii) Translucent
(c) Oily paper sheet (iii) Metallic lustre
(d) Sugar and salt (iv) Transparent
(e) Gold and silver (v) Opaque
(f) Wax (vi) Soluble in water
Answer

Answer:

Column A Column B
(a) Glass, air (iv) Transparent
(b) Iron sheet and cardboard (v) Opaque
(c) Oily paper sheet (ii) Translucent
(d) Sugar and salt (vi) Soluble in water
(e) Gold and silver (iii) Metallic lustre
(f) Wax (i) Floats on water

Fill in the blanks with appropriate words:

1. Grouping of things is done for ………….. .

Answer

Answer: convenience


2. Classification is done on the basis of some ……………. and ………… .

Answer

Answer: Similarities, differences


3. A thing can be made of different ……………. .

Answer

Answer: materials


4. Different materials can be used to make ……………. .

Answer

Answer: same thing


5. Mustard oil is ……………….. in water.

Answer

Answer: immiscible


6. A sugar syrup is a ……………….. .

Answer

Answer: solution


7. Blue Vitriol (Neela though) is ……………… in water.

Answer

Answer: soluble


8. Sand is ……………. in water.

Answer

Answer: insoluble


9. Lemon juice is ………………… in water.

Answer

Answer: miscible


10. …………………. substances are those through which we can easily see.

Answer

Answer: Transparent


11. Materials which conduct heat quickly are called …………………….. of heat.

Answer

Answer: conductor


12. Iron is a …………… material.

Answer

Answer: natural


State whether the statements given below are True or False:

1. Grouping is a useful process.

Answer

Answer: True


2. All objects are made up of same kind of materials.

Answer

Answer: False


3. Things can be grouped on the basis of their shape and size.

Answer

Answer: True


4. Different types of materials have different properties.

Answer

Answer: True


5. Same thing can be made from different materials.

Answer

Answer: True


6. Things made of gold and aluminium have no lustre.

Answer

Answer: False


7. Use of a material depends on its properties and the purpose for which it is to be used.

Answer

Answer: True


8. A looking mirror or thing made of metals are smooth to touch.

Answer

Answer: True


9. All materials can be felt by one or more of our senses.

Answer

Answer: True


10. The amount of matter in any object is called its weight.

Answer

Answer: False


11. The materials which do not allow light to pass through them are called opaque

Answer

Answer: True


12. The materials which conduct heat very slowly are called non-conductor of heat.

Answer

Answer: False


We hope the given NCERT MCQ Questions for Class 6 Science Chapter 4 Sorting Materials Into Groups with Answers Pdf free download will help you. If you have any queries regarding Sorting Materials Into Groups CBSE Class 6 Science MCQs Multiple Choice Questions with Answers, drop a comment below and we will get back to you soon.